Facebook přitvrzuje proti extremistickému obsahu

neděle, 31. března 2019, 08:55 Internet & Mobil MediaGuru

Sociální síť hodlá rázněji postupovat vůči projevům tzv. bílého nacionalismu a separatismu. Kritika platformy zesílila po střelbě v novozélandských mešitách.

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Z Facebooku se částečně proti jeho vůli stává stále výraznější politický aktér. Dlouhodobě čelí kritice, že způsobem svého fungování napomáhá šíření nenávistného a lživého obsahu, přičemž sociální síť postupně zostřuje dohled nad zobrazovaným obsahem. Další krok směrem k důslednější moderaci obsahu plánuje největší sociální síť světa učinit v pondělí. Mezi nenávistný obsah začne řadit projevy „bílého nacionalismu či separatismu.“

„Během uplynulých měsíců jsme záležitost konzultovali se zástupci občanské společnosti a odborníky na rasové záležitosti. Došli jsme k závěru, že zmíněné projevy nelze smysluplně oddělovat od ideologie nadřazenosti bílé rasy a činnosti organizovaných skupin šířících nenávist,“ uvedl Facebook ve svém prohlášení. Dosud se snažil koncepty nacionalismu a separatismu automaticky nespojovat s nenávistným a rasistickým smýšlením, neboť by prý v takovém případě měl automaticky mazat i obsah podporující myšlenky sionismu či baskické autonomie.

Agentura Reuters připomíná, že opatření vítají zejména představitelé Nového Zélandu, kde nedávno terorista ve jménu boje za západní civilizaci proti muslimům zabil na pět desítek věřících nacházejících se v mešitách. Svůj čin současně streamoval na sociální sítě. „Kroky Facebooku jsem potěšena, nicméně stále se domnívám, že by měla v rámci mezinárodního společenství probíhat debata o tom, zda sociální sítě nemohly udělat více,“ uvedla novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

Facebook se kromě přísnější moderace začne snažit zprostředkovávat kontakt mezi uživateli vyhledávajícími obsah s tematikou bílé nadřazenosti s organizaci Life After Hate. Ta pomáhá všem, kteří se rozhodnou své životní postoje přehodnotit. Mezitím část odborníků vyjádřila pochyby nad tím, že se sociální síti vůbec podaří podle jejích měřítek nepřijatelný obsah efektivně mazat. „Je vždycky složité konkrétní opatření účinně implementovat. V případě Facebookem oznámených opatření jsem ale opatrnou optimistkou,“ uvádí podle portálu Wired Becca Lewisová z institutu Data & Society. Důvodů ke krocení optimismu by nicméně šlo najít vícero. Podle serveru The Verge mají moderátoři mnohdy jen půl minuty na rozhodnutí, jak s konkrétním příspěvkem naložit. Příručky, kterými se mají řídit, přitom s jistou mírou nadsázky stále více připomínají politologické učebnice.

Slova o boji proti nenávisti navíc mohou v případě Facebooku vzbuzovat pochybnosti i z toho důvodu, že samotná firma čelí nařčení z diskriminačního chování. Americké ministerstvo bydlení a územního rozvoje tento týden obvinilo platformu z toho, že umožnilo zadavatelům realitních inzerátů selektovat příjemce sdělení na základě jejich rasy, etnicity, pohlaví či místa bydliště. Úřady vyzývají všechny dotčené uživatele, aby se před soudním projednáním případu ozvali. Počet poškozených může jít do milionů, odhaduje pro CNBC jeden z výše postavených úředníků instituce s tím, že podobnému obvinění může čelit i Google či Twitter, neboť ministerstvo se zabývá fungováním i jejich algoritmů. Facebook se ovšem brání argumentem, že své zaměřovací algoritmy už před nějakou dobou upravil právě s ohledem na omezení prostoru pro diskriminaci. Regulátorům to však nestačilo. To samo o sobě částečně vypovídá o situaci, do které se Facebook dostal. Jednorázové úpravy jeho fungování a silné deklarace zkrátka k zahnání nedůvěry a podezřívavosti samy o sobě nestačí.

-riv-