Autor textu MediaGuru
Sociální síť hodlá rázněji postupovat vůči projevům tzv. bílého
nacionalismu a separatismu. Kritika platformy zesílila po střelbě
v novozélandských mešitách.
Z Facebooku se částečně proti jeho vůli stává stále výraznější politický aktér. Dlouhodobě čelí kritice, že způsobem svého fungování napomáhá šíření nenávistného a lživého obsahu, přičemž sociální síť postupně zostřuje dohled nad zobrazovaným obsahem. Další krok směrem k důslednější moderaci obsahu plánuje největší sociální síť světa učinit v pondělí. Mezi nenávistný obsah začne řadit projevy „bílého nacionalismu či separatismu.“
„Během uplynulých měsíců jsme záležitost konzultovali se zástupci občanské společnosti a odborníky na rasové záležitosti. Došli jsme k závěru, že zmíněné projevy nelze smysluplně oddělovat od ideologie nadřazenosti bílé rasy a činnosti organizovaných skupin šířících nenávist,“ uvedl Facebook ve svém prohlášení. Dosud se snažil koncepty nacionalismu a separatismu automaticky nespojovat s nenávistným a rasistickým smýšlením, neboť by prý v takovém případě měl automaticky mazat i obsah podporující myšlenky sionismu či baskické autonomie.
Agentura Reuters připomíná, že opatření vítají zejména představitelé Nového Zélandu, kde nedávno terorista ve jménu boje za západní civilizaci proti muslimům zabil na pět desítek věřících nacházejících se v mešitách. Svůj čin současně streamoval na sociální sítě. „Kroky Facebooku jsem potěšena, nicméně stále se domnívám, že by měla v rámci mezinárodního společenství probíhat debata o tom, zda sociální sítě nemohly udělat více,“ uvedla novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.
Facebook se kromě přísnější moderace začne snažit zprostředkovávat kontakt mezi uživateli vyhledávajícími obsah s tematikou bílé nadřazenosti s organizaci Life After Hate. Ta pomáhá všem, kteří se rozhodnou své životní postoje přehodnotit. Mezitím část odborníků vyjádřila pochyby nad tím, že se sociální síti vůbec podaří podle jejích měřítek nepřijatelný obsah efektivně mazat. „Je vždycky složité konkrétní opatření účinně implementovat. V případě Facebookem oznámených opatření jsem ale opatrnou optimistkou,“ uvádí podle portálu Wired Becca Lewisová z institutu Data & Society. Důvodů ke krocení optimismu by nicméně šlo najít vícero. Podle serveru The Verge mají moderátoři mnohdy jen půl minuty na rozhodnutí, jak s konkrétním příspěvkem naložit. Příručky, kterými se mají řídit, přitom s jistou mírou nadsázky stále více připomínají politologické učebnice.
Slova o boji proti nenávisti navíc mohou v případě Facebooku vzbuzovat pochybnosti i z toho důvodu, že samotná firma čelí nařčení z diskriminačního chování. Americké ministerstvo bydlení a územního rozvoje tento týden obvinilo platformu z toho, že umožnilo zadavatelům realitních inzerátů selektovat příjemce sdělení na základě jejich rasy, etnicity, pohlaví či místa bydliště. Úřady vyzývají všechny dotčené uživatele, aby se před soudním projednáním případu ozvali. Počet poškozených může jít do milionů, odhaduje pro CNBC jeden z výše postavených úředníků instituce s tím, že podobnému obvinění může čelit i Google či Twitter, neboť ministerstvo se zabývá fungováním i jejich algoritmů. Facebook se ovšem brání argumentem, že své zaměřovací algoritmy už před nějakou dobou upravil právě s ohledem na omezení prostoru pro diskriminaci. Regulátorům to však nestačilo. To samo o sobě částečně vypovídá o situaci, do které se Facebook dostal. Jednorázové úpravy jeho fungování a silné deklarace zkrátka k zahnání nedůvěry a podezřívavosti samy o sobě nestačí.
-riv-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.