Mašek: Mladá fronta plánuje nové dlouhodobé projekty

Jan Mašek, foto: Mladá fronta

Když jsme spolu mluvili před necelým rokem, popisoval jste restrukturalizaci uvnitř vydavatelství Mladá fronta, změny v managementu a nejbližší cíle pro nadcházející období. Jak se firmě za necelý rok dařilo?

Za celý loňský rok jsme ve srovnání s rokem 2017 vyrostli v tržbách téměř o 20 procent. Ještě výrazněji rostl hrubý zisk EBITDA, který se zvýšil o více než 50 procent. To mi přijde na stávajícím mediálním trhu jako velmi dobrý výkon. Zároveň jsme firmu personálně stabilizovali – všichni noví lidé, kteří loni přišli, se osvědčili a zapracovali se. Vnitřní struktura pak zůstala tak, jak jsme ji před rokem nastavili, a ani zde se žádné změny nechystají.

Zmínil jste pětinový růst tržeb. Čím si ho vysvětlujete, když inzertní trh roste maximálně jednociferně a prodané náklady také obecně nestoupají?

Na růstu tržeb se odrazily nové projekty a také nárůst v inzertních příjmech, kde to přičítáme novému inzertnímu týmu. Role nových projektů je rovněž důležitá a soustředíme se na ni i letos. Je vidět, že snaha pumpovat větší inzertní příjmy do stávajícího portfolia by sama o sobě nestačila a růst by nebyl takový, jakého jsme dosáhli. Proto je nutné kombinovat nové projekty a ty stávající.

Už před rokem jste mluvil o tom, že organický růst by byl asi jen jednociferný, což se tedy potvrdilo…

Je to přesně tak. Bez nových projektů bychom asi rostli i letos, ale možná tak o pět až sedm procent, rozhodně ne o 20 procent. Například divize Euro – v tržbách základního produktu rostlo Euro o pět procent, ale tím, že jsme přidali nové speciály jako Top Amazing Places, Active Sport a Hipster, otevřeli jsme zdroje pro další tržby. Pod hlavičkou týdeníku Euro jsme také uspořádali nový formát odborných konferencí a uskutečnili sérii tematicky i obchodně úspěšných setkání Průmysl I, E-Mobilita a Bankovnictví.

Přidávání speciálů bude pokračovat dál? Nebo je budete obměňovat a témata variovat, třeba i pod jinou značkou?

Teď už jsme ve fázi, kdy všechny projekty zamýšlíme jako dlouhodobé a udržitelné.  Není to tak, že někde klesáme a potřebujeme rychle vygenerovat přílohu, abychom pokles pokryli. Hipster bude vycházet čtyřikrát ročně, Active Sport dvakrát ročně, na Amazing Places máme dlouhodobou licenční smlouvu. Mají potenciál dalšího rozvoje a dál s nimi počítáme.

Máte stanovený nějaký limit, kolik speciálů k týdeníku Euro je únosných, aby jejich vydávání mělo ještě efekt?

Máme teď ještě jeden speciál, který bychom rádi uvedli, ale už to asi bude na úkor některého z těch stávajících. Na podzim se mohou čtenářky a čtenáři těšit na novou přílohu týdeníku Euro s názvem Top ženy v byznyse.

A pokud jde o případné další aktivity ke značce Euro. Chystáte něco nového?

Ještě chystáme jeden velký projekt vedle týdeníku Euro, ale zatím o něm nemohu detailně mluvit.

Je nutné kombinovat stávající a nové projekty. Snaha pumpovat větší inzertní příjmy do stávajícího portfolia by sama o sobě nestačila.

Jan Mašek

V magazínové divizi je asi nejviditelnější aktivitou zaměření se na dětské tituly – růst dětského časopisu Puntík, uvedení nového titulu Maminčin Puntík a oznámení druhého dětského titulu, se kterým brzy přijdete.

Puntík se stal letos na začátku roku nejprodávanějším dětským časopisem na trhu (prodaný náklad v únoru 2019 představoval 39 tisíc kusů podle ABC ČR – pozn. red.). Jsme velmi pyšní na to, že se nám po roce a půl vycházení Puntíku podařilo přeskočit etablované časopisy. Proto jsme loni před koncem roku uvedli na trh nový titul Maminčin Puntík, který je spojený s tímto dětským titulem. A teď připravujeme uvedení dalšího dětského periodika. Časopis Tečka bude oslovovat děti od šesti do devíti let. Uvedeme ho na konci léta.

Zajímavé je, že Mladá fronta měla dětské tituly už dříve – ty ale prodala skupině Czech News Center Daniela Křetínského. Teď si ale vytváříte vlastní dětské časopisy. Proč?

Podařilo se nám vybudovat nový brand, který je úspěšnější než tradiční značky. Jsme dostatečně silní na to, abychom si vydobyli místo na trhu a zároveň jsme extrémně flexibilní. Když se pro něco v pondělí rozhodneme, v úterý to jdeme udělat. Mladá fronta je s vydáváním dětských časopisů historicky spjata. Máme zde know-how a schopné lidi. Nebudeme se asi nikdy pouštět do časopisů, ke kterým nemáme žádný vztah –, i to je možná důvod, proč nám dětské tituly jdou.

Máte vytipovaný nějaký zajímavý magazínový segment, kde byste chtěli posilovat?

Zajímáme se o odborné B2B tituly. Uvádět dnes na trh B2C titul, který bude fungovat a zaplatí se z prodejů, není snadné, a je třeba uvažovat o prodejích na úrovni 30 až 40 tisíc kusů. Proto v segmentu B2C využíváme už existující značky – tedy synergie v distribuci a povědomí o té značce. Spíš se teď snažíme identifikovat úzce zaměřené segmenty, ve kterých bychom se chytli. Stejnou strategii volíme i v naší knižní divizi, kde většinou nejdeme cestou masových bestsellerů, jako jsou například severské krimi, ale hledáme úžeji vymezená témata.

V divizi časopisů tedy vedle uvedení dětského časopisu a vytipování si možných aktivit v B2B nic nového neplánujete?

Většinu našich časopisů jsme v uplynulém roce redesignovali, naposledy to byl magazín Auto 7. Tři časopisy jsme ukončili. Nechali jsme si ty, které považujeme za stabilní a které jsou na trhu dlouho. Teď by se měla zúročit naše dosavadní práce a měli bychom vidět její výsledky.

Zajímáme se o odborné B2B tituly. Uvádět dnes na trh B2C titul, který bude fungovat a zaplatí se z prodejů, není snadné.

Jan Mašek

Ve specializovaných titulech máte velké zastoupení lékařských časopisů, z nichž některé jsou vaše a některé připravujete pro Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně. Má smysl zde přinášet něco nového?

Lékařské časopisy představují ustálené portfolio, která nám pomáhá při vydávání knižních lékařských publikací. Je to pro nás hlavně věc image. V některých segmentech jsme i velmi silní, jako například v kardiologii nebo dermatovenerologii. Nedávno jsme křtili unikátní publikaci 90 let české kardiologie a takřka čtyřkilové publikace Kardiologie I a II, obě editované profesorem Milošem Táborským, a Klinickou dermatovenerologii editovanou profesorkou Janou Hercogovou, která má bezmála 900 stran a na jejíž křest přijely lékařské osobnosti z celé Evropy. Naše lékařská divize Medial Services stabilně roste a vedle časopisů zde ročně vydáme 50 knih. Knihy mají partnery, a proto byznysově fungují. Aktivity divize doplňují pravidelná odborná lékařská sympozia, konference a eventy určené lékařským i nelékařským pracovníkům a těch uspořádáme ročně okolo čtyřiceti.

Uvažujete o rozšíření portfolia v online divizi? Na internetovém trhu je Mladá fronta v top 15 největších tuzemských internetových provozovatelů. Máte zde vyšší ambice?

Ano, v online segmentu se po nějakých akvizicích ohlížíme nejvíce. Pravidelně se nějaké možnosti objevují, a pokud by takový krok pro nás byl rozumný, nebudeme se mu bránit.

Která z vašich pěti divizí přispívá nejvýrazněji k celkovým tržbám?

Výhodou Mladé fronty je, že má pět pilířů, na kterých stojí, a tržby firmy jsou rozvrženy přibližně rovnoměrně. To je určitá jistota. Pokud jedna divize má nějaký výkyv, tak máme čtyři další, které to pomohou překlenout.

Loňský rok jste z pohledu Mladé fronty charakterizoval jako restrukturalizační. Jaké jsou hlavní cíle pro letošní rok?

Loňský rok jsme zasvětili restrukturalizaci a pilotování nových projektů. Letošní rok už není zaměřen na experimentování nebo nákladovou optimalizaci, ale přemýšlíme o dlouhodobých udržitelných projektech. Bavíme se o výhledu na několik let dopředu, což jsme ještě loni nemohli. Vše bylo rychlé a překotné, ale teď už si to dovolit můžeme. Neděláme zbrklé miniprojekty, naopak chceme dělat zajímavé a dlouhodobě věci, které nás mohou posouvat.