Autor textu MediaGuru
Tesco má novou řadu hotových jídel. Nabízí 50 druhů pokrmů
z mezinárodní kuchyně, od hummusu přes saláty, polévky až po těstoviny.
Obchodní řetězec Tesco představil novou řadu hotových jídel. Od začátku září nabízí 50 druhů pokrmů. Pod klasickou značkou Tesco zákazníci najdou jídla z italské, indické, mexické nebo tradiční české kuchyně. Pokrmy jsou určeny k okamžité spotřebě nebo je stačí ohřát v mikrovlnné troubě, přiloženy jsou i příbory.
Výběr zahrnuje pět typů hummusů, šest druhů salátů, dále 12 tradičních pokrmů a čtyři druhy polévek. Z italské kuchyně je připraveno například 11 receptů, včetně těstovin a hotových omáček. Z asijské kuchyně mohou zákazníci ochutnat tikka masala, zelené curry, sladkokyselé kuře nebo falafel.
„Rozšíření nabídky hotových jídel je reakcí na potřeby našich zákazníků. Ti stále častěji upřednostňují již hotová jídla, která si lze rychle připravit v práci i doma bez zbytečného zdržování,“ vysvětluje Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro ČR. Výrobky jsou chlazené a do distribučního centra jsou dodávány šestkrát týdně. Do obchodů se dostanou hned následující den, díky čemuž je zajištěna maximální čerstvost.
Loni v říjnu uvedl na trh nový koncept hotových jídel i obchodní řetězec Albert, a to pod názvem Fresh Bistro. Nabízí také zhruba 50 jídel s sebou, a to celkem v šesti kategoriích – wrapy, polévky, hotová jídla, bagety, sendviče a saláty.
-zue-
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 zůstává
v divácké skupině starší 15 let Všechnopárty. Následovala komedie
Marečku, podejte mi pero!, která měla zároveň nejvyšší sledovanost
v 15–54.
Glow21je společným dílem Petra Čecha a jeho zastupující agentury The
Playbook House, českých expertů na leadership a firemní rozvoj Luboše
Kastnera a Jiřího Panušky, kteří stojí za manažerskou
společností BC21.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.