Zdroj: Shuttesrtock
Češi nejsou příliš nakloněni k tomu, aby za příjem televizních kanálů ve vysokém rozlišení (HD) platili. Možnost placení za příjem HD stanic připouští čtvrtina lidí, vyplynulo z prezentace Pavla Dvořáka z MPO na úterní konferenci Innovation Day. Zbývajících více než 70 % diváků by za HD stanice platit nechtělo (kombinace určitě není ochotný platit a spíše není ochotný platit). Data, která Dvořák prezentoval, vycházejí z výzkumu Medianu na vzorku 1813 respondentů.
Ochota platit za vysílání v HD kvalitě
Zdroj: Median, N=1813. Otázka: Pokud by byla možnost příjmu HD kanálu pouze placená, byl/a byste ochoten/na platit za obsah v HD kvalitě?
Nejvíce přijatelnou formou platby má být měsíční paušál, nikoliv vložené reklamy. Jednorázová platba zůstává na posledním místě. Jednotlivé formy poplatků jsou přijatelnější pro muže, mladé do 25 let a svobodné. Diváci přes satelit či kabel preferují měsíční poplatek (přes 56 %). Nejpřijatelnější výše měsíčního poplatku se pohybuje do 100 Kč (44 %) a poté do 200 Kč (33 %).
České domácnosti si zatím nezvykli ani na placení internetového video obsahu. Jak na konferenci ukázala Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere, placený přístup k Netflixu má jedno procento českých domácností (údaj za leden až červen 2019). Tento podíl se navíc nezvyšuje – také v období let 2018 a 2017 ukazuje výzkum přístup k Netflixu u 1 % českých domácností. Stejnou úroveň vykazuje i služba HBO Go (1 % v prvním pololetí 2019).
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
Pokud jde o další vývoj vybavenosti televizních domácností, zvyšuje se procento těch, jejichž televizor je připojený k internetu. Za letošní období leden až červen má televizor připojený k internetu 27 % domácností, zatímco loni to byla pětina (21 %).
Stanice v HD rozlišení přijímá 65 % domácností a zvyšuje se také procento domácností, které využívají platformu hybridní televize (HbbTV). V prvním letošním pololetí ji podle dat Nielsen Admosphere využilo 17 % domácností (loni 13 %).
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
Zvyšující se možnosti zpětného zhlédnutí se také odrážejí ve vyšší době, kterou čeští diváci věnují tzv. odložené sledovanosti (zhlédnutí pořadu do 7 dnů od jeho odvysílání), přestože jednoznačně rozšířenější možností sledování je stále tzv. živé sledování. V prvním pololetí 2019 představovala průměrná odložená sledovanost více než 11 minut denně, což je 5 % z celkové denní sledovanosti. Podíl živého sledování na celkové denní sledovanosti je tak 95 %. Průměrný čas sledování představoval v letošním prvním pololetí v Česku 3:43 hodin denně, ukázala dále data Nielsen Admosphere.
Rostoucí zájem o hybridní televizi (HbbTV) dokumentoval na konferenci také Daniel Grunt z TV Prima. Využívanost HbbTV v rámci nabídky iPrima se meziročně zvýšila o 20 % a s tím se také zvyšuje čas, který diváci sledovaností HbbTV tráví. Videa, která Prima nabízí na iPrima.cz, jsou prostřednictvím HbbTV sledována z 31 %. Podle Daniela Grunta se také zvyšuje zájem zadavatelů reklamy o tuto platformu a hybridní televize má být ze služeb Prima online druhou nejvýnosnější. V letošním roce získala Prima z HbbTV čtyřikrát více výnosů než loni.
-mav-
