Autor textu MediaGuru
David Soukup byl jediným kandidátem, do funkce předsedy Rady ČTK byl zvolen
jednomyslně.
Novým předsedou Rady ČTK byl v pondělí jednomyslně zvolen mediální podnikatel a zastupitel za hnutí ANO na Praze 3 David Soukup. Byl jediným kandidátem. Místopředsedkyní Rady byla znovuzvolena Jaroslava Wenigerová (za ODS) a nově také bývalá ministryně a práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), obě také jednomyslně. Rozhodla o tom Rada ČTK. Z pondělního jednání se omluvili dosavadní místopředseda rady Petr Žantovský a radní Pavel Foltán (oba za ANO).
Soukup byl dříve novinářem, začínal v soukromém radiu Rio. Následně mimo jiné působil v deníku Prostor, přispíval do časopisu Reflex, pracoval v deníku Blesk, publicistice TV Nova nebo stál u zrodu deníku Super. Byl také tiskovým mluvčím a pracoval v marketingu.
„Agenturu ČTK považuji za médium, které podává zcela nestranné informace, které čistě popisuje skutečnosti, které se staly a nedává do toho žádné domněnky," uvedl po zvolení Soukup. Důležité je podle něj především bojovat proti falešným zprávám, takzvaným fake news. „ČTK považuju za obranný val, který proti takovým zprávám dokáže dobře bojovat. Myslím, že Rada ČTK stojí na té barikádě," dodal Soukup.
Rada v pondělí mimo jiné také schválila rozpočet ČTK pro rok 2020, který počítá se ziskem 178.000 Kč.
Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury. Kromě Soukupa, Wenigerové, Marksové, Žantovského a Foltána jsou dalšími členy bývalá novinářka Angelika Bazalová (za Piráty) a Jana Gáborová (za SPD).
ČTK byla založena v roce 1918 jako státní tisková agentura. Od roku 1993 je veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu. Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá na rozdíl od Českého rozhlasu a České televize koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.
-čtk-
Autor textu MediaGuru
Pořadem nedělního večera po 20:00 se v divácké skupině starší 15 let
stal první díl dvoudílného filmu Hvězdná hodina vrahů. Následoval
seriál Studna. V mladší divácké skupině 15–54 bodují Zrádci.
Polský seriál Proud získal na festivalu Serial Killer hlavní cenu Primetime
Killer pro nejlepší seriál ze střední a východní Evropy. Novou českou
soutěžní sekci Czech Killer ovládl seriál Kamarád. Zvláštní uznání
patří hercům seriálu Oddíl B.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.