Singapur už uplatňuje zákon proti fake news

Zdroj: Shutterstock

Z takzvaných fake news se už dávno stal globální jev, se kterým se do různé míry snaží vypořádat instituce i v jihovýchodní Asii. Velkou porci pozornosti si v tomto ohledu získal Singapur, který letos přijal zákon zaměřený vysloveně proti potírání lživých zpráv v kyberprostoru. Nyní městský stát ukazuje, jak si vymáhání legislativy představuje v praxi. Singapur vůbec poprvé donutil provozovatele největší sociální sítě světa k tomu, aby k příspěvku odkazující na článek anglicky psaného listu Singapore States Times Review doplnil sdělení ve znění „povinností Facebooku je uvést, že podle singapurské vlády obsahuje příspěvek nepravdivé informace.“

Dodatečně přidané sdělení do spodní části původního postu obsahuje i odkaz na text singapurské vlády, která se proti obsahu článku vymezuje. Text ji obviňuje ze snahy nabourat odluku státu a církve na základě náboženského profilu a vazeb jednoho z kandidátů vládní strany do nadcházejících voleb. Jde navíc o vůbec první případ toho, kdy Facebook na žádost vlády upravil obsah některého sdělení, píše agentura Reuters. 

Podle organizace Amnesty International ale zákon v první řadě dává vládě neomezenou moc potlačovat šíření názorů, se kterými kabinet nesouhlasí. „Podle mě si teď zkrátka vláda testuje nové pravomoci, takže aktuální kauza je vlastně dobrou případovou studií,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Australan Alex Tan, který ze Sydney spravuje facebookovou stránku States Times Review. Právě Tanovi úřady nařídily úpravu původního příspěvku, ten se však požadavky z jeho pohledu cizí moci odmítl podřídit. Exekutiva se proto posléze domluvila přímo s Facebookem. Pokud by se rozhodla Tana za jeho aktivity stíhat, hrozilo by mu až pět let vězení. Legislativa také tvrdě postihuje používání falešných účtů či botů za účelem rozšiřování „fake news“ - takové jednání lze postihnout v přepočtu až sedmnáctimilionovou pokutou a odnětím svobody na deset let.

Jednoduchý recept neexistuje

Prvotní uplatnění singapurského zákona v praxi mimo jiné ukazuje možné podoby spolupráce vlád a provozovatelů sociálních sítí, stejně jako flexibilitu takové kooperace. Má-li docházet k úspěšnému potírání dopadů fake news, protiopatření by měla být nasazována co možná nejrychleji. V aktuálním singapurském případu ale od zveřejnění článku a následné korekce facebookového odkazu na něj uplynulo sedm dní. Jak přitom ukázala analýza neziskové organizace Avaaz, nejsdílenější politické fake news dokáží v součtu oslovit desítky milionů uživatelů. Stovka těch nejpopulárnějších v tomto roce celkem oslovila na 150 milionů lidí.

Studie se nicméně zabývala především americkými politickými reáliemi. Mezi uživateli Facebooku nejvíce „zabodovaly“ lživé informace o tom, že otec Donalda Trumpa byl členem organizace Ku-Klux-Klan nebo smyšlenka, že demokratická zákonodárkyně Alexandria Ocasio-Cortezová navrhuje celoamerický zákaz jízdy na motocyklech. Minimálně v případě amerického trhu ale Facebook spoléhá na samoregulaci, tedy na označování podobných příspěvků coby fakticky pochybných. Dalším protiopatřením je snižování dosahu problematických postů a stránek, odkud se tyto šíří. Analýza Avaaz nicméně naznačuje, že i tento přístup k problematice má své limity, pokud lze dosah pochybných informací počítat na desítky až stovky milionů osob.

Úvahy nad možností limitovat šíření falešných zpráv se objevují i v Česku. Část analytiků ale podobně jako například šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka razí přístup, že spíše než vymýšlet legislativu novou by stačilo důsledněji vymáhat tu stávající proti šíření poplašných zpráv či podněcování nenávisti. Dění v Singapuru ovšem bez ohledu na hodnocení motivací tamní vlády ukazuje, že součinnost úřadů a provozovatelů sociálních sítí není nereálná.

-riv-