Autor textu MediaGuru
Koronavirová pandemie načas utlumila úvahy o zavedení přísnější
regulace alkoholové reklamy. O té se ale znovu začíná mluvit.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ještě před začátkem koronavirové pandemie avizoval záměr zpřísnit regulaci reklamy na alkohol. Návrh počítá s tím, že by se v reklamě na alkohol neměly objevovat živé bytosti, reklamní sdělení by mělo být doprovázeno varováním o zdravotních účincích alkoholu a na sociálních sítích by měla být reklama na alkohol zakázána.
Vojtěch už dříve vysvětlil, že návrh regulace alkoholové reklamy vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které je konzumace alkoholu v Česku nadprůměrná. „Týká se to dětí i mladistvých, protože v ČR je průměrný věk prvního kontaktu s alkoholem 11-12 let. Zde se to hodně týká reklamy. Náš cíl je, abychom neukazovali alkohol jako součást běžného šťastného života. Toto líčení alkoholu není úplně poctivé,“ řekl ministr letos v únoru deníku Právo.
Unie dovozců a vývozců lihovin (UDVL) ale upozorňuje, že návrh regulace není konzistentní. Například stát na jedné straně podporuje prostřednictvím Vinařského fondu propagaci vína, ale na druhé straně chce tuto propagaci omezovat. „Jsme přesvědčeni o tom, že reklama pomáhá spotřebitelům k výběru určité značky v rámci segmentu. Nevede ale k tomu, že lidi po jejím zhlédnutí začnou víc pít. Když bude v televizi víc reklamy na prací prášky, tak to taky neznamená, že lidi začnou víc prát. Reklama vyzdvihuje specifické vlastnosti nebo emocionální sepětí s konkrétní značkou a z výzkumů nevyplývá, že by lidi pili víc,“ říká předseda UDVL Pavel Dvořáček.
Nová čísla WHO ukazují, že konzumace alkoholu mezi dětmi v Česku klesá. A to i přesto, že objem reklamy na alkohol se v posledních letech v českých médiích spíš zvyšoval (viz graf). V letošním květnu zveřejněná mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), připravená v rámci WHO, ukazuje, že mezi dětmi ve věku 11, 13 a 15 let se v období 2014 až 2018 snížil počet těch, kteří pili alkohol, v průměru o osm procentních bodů. Nejvýraznější pokles – až dvouciferný – nastal ve skupině jedenáctiletých dětí.
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| 2014 | 1.58 |
| 2015 | 1.75 |
| 2016 | 1.92 |
| 2017 | 1.91 |
| 2018 | 1.97 |
| 2019 | 2.22 |
Zdroj: Nielsen Admosphere, hodnoty se zobrazí najetím na sloupec
Podle výzkumu agentury Ipsos z letošního dubna vnímá většina české populace úroveň spotřeby alkoholu v ČR jako vysokou. Za nejvhodnější možnosti omezení konzumace ve společnosti považují lidé edukační besedy pro děti a mladistvé zabývající se prevencí (52 %) a lepší informovanost o zdravotních rizicích alkoholu (49 %). Omezení reklamy na alkohol je třetí uváděnou možností (40 %). Lidé zároveň řadí k nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují mladistvé v začátcích konzumace, vliv kamarádů (80 %) a touhu připadat si dospělý (80 %). Třetím podstatnějším faktorem je chování členů rodiny a jejich vztah k alkoholu (65 %). Reklamu na alkohol považuje za zásadní vliv vedoucí k počátkům alkoholové konzumace u dětí a mladistvých, 30 % populace.
Unie vývozců a dovozců lihovin se i proto zaměřuje na samoregulaci. „Už více než deset let podporujeme a značně investujeme do programu Pobavme se o alkoholu. Jeho součástí jsou edukační besedy ve školách a také webové stránky, které vysvětlují rizika spojená s pitím alkoholu mladým lidem. Dlouhodobě si myslíme, že je to správná cesta, která funguje. Je lepší o věcech mluvit než nemluvit,“ říká Pavel Dvořáček. UVDL také doporučuje svým členům neumísťovat televizní reklamy do dopoledních vysílacích časů a při tvorbě reklamy se řídit vlastním etickým kodexem.
Podotýká zároveň, že na alkohol se někdy nahlíží jako na soudržnou skupinu, jindy se ale uplatňují mezi jejími segmenty rozdíly. I v tom vidí určitou nejednotnost. „Například spotřební daň se od začátku letošního roku zvýšila jen lihovinám, v současnosti je u nás vyšší než v Rakousku, které má dvaapůlkrát vyšší mzdovou úroveň,“ zmiňuje.
Z dlouhodobé statistiky ČSÚ vyplývá, že v letech 1989-2017 se v České republice mírně zvýšila spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele ČR cca o 7 %. Největší část spotřeby připadá na konzumaci piva, která se od roku 1989 do roku 2017 zvýšila o 7,7 %. Rovněž spotřeba vína v ČR roste, naopak konzumace lihovin mezi lety 1989 a 2017 poklesla o 5,5 %.
-mav-
# reklama # pivo # alkohol # lihoviny # víno # regulace # samoregulace # UDVL # Adam Vojtěch
Autor textu MediaGuru
V nové sběratelské kampani mohou zákazníci Billy získat za nasbírané
body plyšové hračky.
České kampaně uspěly v Evropě v soutěži Impact Awards Europe
2025. Díky McCann Prague si odvážejí dvě zlatá a dvě stříbrná
ocenění.
Zavedený model mediálního plánování založený na pevných plánech a stabilních kanálech se dostává pod tlak. Strukturální změny v médiích, technologický vývoj i proměna chování spotřebitelů vedou k tomu, že dosavadní přístupy přestávají stačit. Vyplývá to z nové studie Future of Media 2026, kterou zveřejnila výzkumná organizace WARC. Podle autorů studie se mediální trh nachází v bodě zlomu. Tradiční model plánování a nákupu médií se rozpadá, aniž by byl jasně definován jeho nástupce. „Základy nového modelu se teprve formují,“ uvedl hlavní autor studie Paul Stringer, Managing Editor pro Research & Insights ve WARC. Právě rok 2026 označuje zpráva za klíčový moment, kdy se dosavadní přístupy definitivně přestávají potkávat s realitou trhu. Jedním z hlavních konceptů, které studie představuje, je tzv. systémové plánování. Na rozdíl od tradičního přístupu, který pracuje primárně s reachem a frekvencí, se systémové plánování zaměřuje na navrhování adaptivních systémů, které dlouhodobě ovlivňují chování a rozhodování lidí. Cílem není maximalizace expozice, ale dlouhodobé budování hodnoty značky a ovlivňování rozhodování spotřebitelů napříč celou jejich zkušeností se značkou. Systémové plánování vychází z předpokladu, že vliv jednotlivých kontaktních bodů se liší podle kontextu, kategorie i situace spotřebitele. Média, obsah, technologie i značka samotná jsou v tomto pojetí součástí jednoho provázaného ekosystému. To klade vyšší nároky na strategické myšlení a vyžaduje nové mentální modely, rámce i plánovací nástroje, které jsou zatím teprve ve fázi vzniku. Studie zároveň upozorňuje, že změna se netýká pouze mediálních agentur, ale i samotných zadavatelů. Strukturální proměny uvnitř firem, větší důraz na integraci marketingu, technologií a dat i rostoucí role umělé inteligence zásadně mění způsob, jakým se o médiích a komunikaci uvažuje. Lineární plánování kampaní nahrazuje průběžné řízení systémů, které se musí dokázat adaptovat na rychle se měnící podmínky.