Autor textu MediaGuru
Růst odložené televizní sledovanosti zrychluje od konce roku 2018. Za
posledních sedm let vzrostla patnáckrát.
Odložená televizní sledovanost (time-shift) se na českém trhu zvyšuje. V srpnu letošního roku poprvé překonala hranici 10 % celkové TV sledovanosti a v září se dostala přes hranici 11 %. Vyplývá to z výsledků oficiálního elektronického měření sledovanosti. Na překonání milníku upozornila společnost Atmedia, která na českém televizním trhu obchodně zastupuje 27 tematických televizních stanic. Na některých z nich je odložená sledovanost ještě vyšší.
„Zatímco dříve museli diváci neustále kontrolovat televizní program, aby nezmeškali své oblíbené pořady, dnes si je mohou jednoduše pustit zpětně,“ vysvětluje růst oblíbenosti odložené sledovanosti Pavel Müller, head of research & marketing společnosti Atmedia. Dodává, že ještě v roce 2013 představoval podíl odložené sledovanosti na celkové sledovanosti necelé jedno procento. Odložená sledovanost roste výrazně především v posledních letech. Hranici 5 % celkové sledovanosti totiž poprvé překonala teprve na konci roku 2018.
Průměrná odložená sledovanost v roce 2020 zatím dosahuje 9 %, na některých tematických televizních stanicích je ale výrazně vyšší. Platí to především pro placené televizní stanice, které najdou diváci v nabídce jednotlivých poskytovatelů. Ti divákům umožňují zpětný přístup k televiznímu archivu až na 30 dní. U televizních stanic, které na českém televizním trhu obchodně zastupuje společnost Atmedia, a jež jsou zároveň pouze v nabídce placených operátorů, tvoří odložená sledovanost 19 % z celkové sledovanosti. Všechna uvedená data vycházejí z měření Nielsen Admosphere pro cílovou skupinu 15+ a pro měření odložené sledovanosti do sedmi dnů po odvysílání pořadu (TS0-7).
Nejvyšší odloženou sledovanost mají především filmové, seriálové, dokumentární a dětské televizní stanice. „Diváci tematických stanic jsou obecně náročnější a za televizní obsah neváhají zaplatit. Často vyhledávají konkrétní obsah, a chtějí jej sledovat podle svých zvyklostí v rámci denního či týdenního režimu, proto více využívají možnosti zpětného sledování pořadů,“ doplňuje Pavel Müller.
Nejvíce využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů mladší diváci. Ve věkové kategorii 15–34 let tvoří odložená sledovanost 16 % z celkové sledovanosti a zcela nejvyšší odloženou sledovanost mají diváci ve věku 25–34 let, u nichž dosahuje 17 %.
Češi se tak podle Atmedia zařadili do skupiny diváků ze zemí, jako je Norsko, Švédsko nebo Estonsko. V těchto zemích tvořila odložená sledovanost v roce 2019 od 9 do 11 % z celkové televizní sledovanosti. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost mělo v roce 2019 Švýcarsko, ve kterém přesáhla odložená sledovanost 20% podíl na celkové televizní sledovanosti (21,0 %). Švýcarsku se nejvíce blíží Island (18,1 %) a Belgie (17,6 %). Naopak při srovnání s okolními státy je Česká republika rekordmanem – v Německu, Rakousku, na Slovensku a Polsku se v minulém roce pohybovala pouze od 1 do 4 procent.
Technologií, umožňujících zpětné přehrávání televizních pořadů (odloženou sledovanost), je několik – od využití funkce time-shift přes vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora po stále častější využití možnosti tzv. červeného tlačítka (HbbTV). Pokud divák využije jedné z těchto možností, spadá do tzv. odložené sledovanosti. Společnost Nielsen Admosphere, která pro Asociaci televizních organizací zajišťuje elektronické měření televizní sledovanosti, do ní zahrnuje všechny pořady, které si diváci pustí zpětně buď v den, kdy byl pořad odvysílán, nebo v některý z následujících sedmi dní.
Do nárůstu měřené a reportované odložené sledovanosti se ale promítá také sledovanost některých TV stanic, které nabízejí stanice s hodinovým časovým posunem. Odloženou sledovanost nedobrovolně generují i zákazníci některých IPTV operátorů. Těm je klasické živé vysílání doručováno často se zpožděním v řádu desítek vteřin, což je též měřícím systémem vyhodnoceno jako odložená sledovanost. „I přesto stále platí, že odložená sledovanost roste,“ říká Pavel Müller.
Celou infografiku Atmedia k odložené sledovanosti je možné stáhnout si v dokumentu níže.
-mav-
# sledovanost # odložená sledovanost # TV # Atmedia # time-shift
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.