Autor textu MediaGuru
V letošním roce sleduje placené pořady na internetu více než deset
procent české populace starší 16 let, uvádí zpráva ČSÚ.
Videa na internetových stránkách, které jsou určeny ke sdílení (YouTube, Facebook atp.) sleduje letos v Česku více než polovina osob (53 %) starších 16 let. Je to o devět procentních bodů víc než loni. Vyplývá to ze zprávy o využívání informačních a komunikačních technologií, kterou zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Pokud by se vzaly v úvahu video pořady, které jsou nabízeny na stránkách provozovatelů televizního a internetového vysílání, sleduje letos pořady na internetu 42 % české populace (sledování pořadů na počítači, mobilu či chytré TV). Výraznější je v mladší populaci 16-24 let (67 %). Naopak z osob nad 75 let sleduje pořady online 6 %.
Pořady jsou většinou přístupné zdarma, podle zprávy ČSÚ ale letos došlo k meziročnímu nárůstu sledování placených pořadů (např. na Netflixu či HBO Go). V roce 2020 sledovalo pořady na takových stránkách 10,5 % osob, zatímco o rok dříve to byla pouze 3 %. Nejvíce osob, které sledovaly zpoplatněná videa, je z věkové skupiny 25-34 let (23 %). Vysoký podíl (22 %) byl zaznamenán také u vysokoškolsky vzdělaných osob.
Čtení zpráv na internetu je jednou z nejčastějších online aktivit vůbec. Účastní se jí 74 % české populace ve věku 16+. Z osob, které používají internet, je to podle zprávy ČSÚ dokonce 90 %. Pouze nejmladší generace (16-24) čte zprávy na internetu poměrně méně než zbytek uživatelů internetu (83 %).
Přestože zprávy na internetu čte devět uživatelů z deseti, téměř všichni čtou články výlučně na volně dostupných zpravodajských serverech. Články na zpoplatněných stránkách si v posledních třech měsících před dotazováním četlo pouze 1,8 % Čechů starších 16 let, což je obdobný podíl jako o rok dříve. Předplatné tištěných novin či časopisů si přes internet objednalo ve sledovaných třech měsících 2,2 % osob.
Hraní her online nebo stahování her do počítače, tabletu či telefonu se podle zprávy ČSÚ věnuje přibližně pětina dospělé populace, 26 % mužů a 14 % žen.
Chytrou televizi využívá třetina českých domácností. Za poslední čtyři roky došlo k nárůstu jejího používání přibližně na trojnásobek. Některou formu nositelné elektroniky, tedy především chytré hodinky, fitness náramky a bezdrátová sluchátka, používá v Česku 32 % osob, chytré reproduktory 18 % osob. „Zařízení internetu věcí v domácnostech, mezi která patří hlavně chytrá topení či světla, chytré domácí spotřebiče a chytrá bezpečnostní zařízení, používá 8,5 % domácností. Nejčastěji tato zařízení ovládají osoby ve věku 25 až 34 let, a to 12 % z nich,“ říká Lenka Weichetová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.
Počítač či tablet má v Česku aktuálně 79 % domácností, přístup k internetu jich má 82 %.
Další detaily můžete číst zde.
-mav-
# ČSÚ # internet # TV # tisk # online # předplatné # VOD # předplatitel # videon
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Podle únorového výzkumu agentury NMS Market Research souhlasí se zavedením
věkové hranice vstupu na sociální sítě bezmála devět z deseti Čechů,
nejčastěji navrhují limit 15 let.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.