Autor textu MediaGuru
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze ukazuje, jak musí kulturní instituce
v současnosti přistupovat k marketingu.
Ani kulturní instituce, jako jsou muzea, galerie či divadla, se dnes neobejdou bez dobrého marketingu. K budování kulturní značky na trhu nejsou potřeba jen kvalitní sbírky a výstavy, ale také další aktivity, které dokážou přitáhnout nové cílové skupiny. Příkladem takové značky může být i Uměleckoprůmyslové muzeum (UPM), které se v českém prostředí snaží etablovat jako silná značka s promyšleným systémem poboček.
Ideálem UPM je situace, kdy se jeho značka – ať již v podobě jména, nebo nějakého symbolu – objeví v mysli potencionálního návštěvníka, kdykoliv je konfrontován s repertoárem nabídky, co dělat ve volném čase. „Základním posláním muzeí a galerií je sbírat, uchovávat, zkoumat a vystavovat exponáty a plnit vzdělávací funkci směrem k veřejnosti. Z pohledu moderního marketingu bychom měli přidat další funkci, na kterou ve středoevropských podmínkách tyto instituce nebyly tradičně orientované: získávat lidi a firmy, aby si zvykli kulturu a umění obecně podporovat”, říká Michaela Kindlová, vedoucí oddělení marketingu a PR UPM.
Podpora ze strany firem i jednotlivců je součástí rozvoje společnosti. Otázkou je, do jaké míry může muzeum, jenž má v prvé řadě nabízet přístup ke kulturním hodnotám, a současně usilovat o přízeň publika, přijmout zásady a marketingovou praxi běžné pro komerční firmy, aniž by se zpronevěřilo vlastním etickým zásadám a poslání. „Důležité je nalezení přijatelné rovnováhy,“ myslí si ředitelka UPM Helena Koenigsmarková, která má ve vedení muzea přes třicet let zkušeností.
UPM tak pracuje se svou vizuální identitou, věnuje se propagaci a k výstavám připravuje doprovodný program. Dbá ale ve svých budovách i na další faktory, jako je například přístup k muzeu, značení, ale třeba i kvalita vstupních prostor nebo samotné umístění budovy. Rovněž se zaměřuje i na kvalitu pobytu v interiéru, tedy na orientační systém, osvětlení barevného řešení vnitřních prostor, pokladnu sloužící zároveň jako informační prostor, designový obchod s tématem produktů k výstavám apod. V neposlední řadě si uvědomuje, že image spoluvytváří i chování personálu. Důležitá je i nabídka kvalitní gastronomie v příjemné prostředí, které v případě UPM umocňuje prostor zahrady.
V rámci propagace se UPM spojuje renomovanými grafickými designéry. Design marketingových materiálů i knih vždy vytvářejí ti samí grafici, kteří jsou podepsáni i pod grafickou podobu výstavy. S knihami, které UPM vydává ve spolupráci s nakladatelstvími Kant, Arbor Vitae, Slovart a dalšími, má ambice získat ocenění v oboru.
UPM také následuje celosvětový trend, kdy se kulturní instituce čím dál více orientují na zážitky a kulturní i společenské potřeby místní komunity. „Zavádění nových produktů odpovídá zájmu současného zákazníka ,bavit se', případně ‚pochopit‘, to znamená, že moderní, inovované expozice bývají zarámovány příběhy, doplněny filmy a videoprojekcemi. Nové exponáty, expozice a doprovodné i vedlejší služby mají za cíl oslovit širší veřejnost, tedy ty segmenty trhu, které zatím do muzeí a galerií nechodily, nebo přimět k opakovaným návštěvám ty, kteří v muzeu už byli se školou, rodinou, přáteli,“ vysvětluje Helena Koenigsmarková.
Jedním z příkladů zážitkové akce může být nedávné propojení muzea s designovou přehlídkou Prague Design Week ve společné instalaci Mobilního kurníku a Boudy na špačky pro cigaretové nedopalky. Oficiální program doplnil koncert skupiny Adovany na zahradě muzea.
UPM také pronajímá své prostory pro pořádání konferencí, ale i filmování, pořádání recepcí či společenských akcí, čímž chce získat publicitu i pozitivní hodnocení. Příkladem je spolupráce s módním magazínem Vogue, který zde uváděl první číslo své československé edice. Křest obálky tehdy doplnila i výstava První vydání, jež ukazovala první číslo v historicko-uměleckých souvislostech, a to i za použití rozšířené reality.
Současná situace potvrzuje, že nastoupený trend, kdy muzeum nabízí i tzv. zážitkové akce, je nosný. Zásadní pro další rozvoj UPM je otevření nové stálé expozice v roce 2021. Pod názvem „Umění, život a pohyb“ vybírá muzeum ty nejcennější exponáty ze svých sbírek s cílem vytvořit dostatečně vypovídající prezentaci. Tak chce představit jak notoricky známá významná díla, tak nový vhled do současnosti a budoucnosti užitého umění a designu. Za tímto účelem byla ve spolupráci s Czechdesign vypsána soutěž na kreativní architektonické a grafické řešení expozice, v níž byl vybrán tým 20YY Architects.
Stále probíhající pandemie koronaviru přenesla aktivity muzea více do virtuálního prostoru a na sociální sítě, kde oslovuje svou komunitu. Tu tvoří především ženy ve věku mezi 30 a 40 lety. Do online prostoru se také čím dál víc přenáší reklama, i když muzeum stále používá tradiční městské výlepové plochy. Naopak ustupuje od inzerce v tištěných médiích, ať společenských, nebo v tiskovinách zaměřených na turisty. Velký důraz je kladen na PR aktivity.
UPM sestává z několika budov. Hlavní budova se nachází v centru Prahy na ulici 17. listopadu. Dále pod něj spadá Expozice Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží, Galerie Josefa Sudka na Hradčanech a zámek Kamenice nad Lipou v jižních Čechách.
Autor textu: Tereza Janečková
# marketing # event # muzeum # PR # Uměleckoprůmyslové museum # UPM # galerie # divadlo # kulturní instituce # publikace # zážitek
Autor textu MediaGuru
Růst podpořilo především zaměření na dostupný sortiment pro kvalitní
spánek, vyšší návštěvnost prodejen a pokračující investice do
snižování cen.
Únor je už několikátý rok po sobě ve znamení dobrovolného omezování
konzumace alkoholu. Smysluplnost akce vnímá čím dál více partnerů.
Nejsledovanějším pořadem pondělního večera se stal další díl seriálu
Místo zločinu Zlín, sledovalo ho 1,14 mil. diváků starších 15 let.
Následoval druhý díl seriálu Odznak Vysočina.