Autor textu MediaGuru
Výbor vybral dvanáct finalistů pro volbu do Rady ČT
Volební výbor Poslanecké sněmovny vybral dvanáct kandidátů pro finální
volbu v Poslanecké sněmovně.
Do Rady České televize se mohou dostat například publicisté Jefim Fištejn a Pavel Černocký, prezident organizace proti odzbrojování Liga Libe Pavel Černý a předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Do sněmovní volby čtveřice nových radních veřejnoprávní televize je dnes vybral volební výbor, který má v dolní komoře na starosti média. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Šanci usednout v televizní radě mají také někdejší vedoucí pracovníci České televize Karel Novák a Radek Žádník, někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, právník Jaroslav Kravka. Do sněmovní volby výbor vyslal rovněž nominanta Anglo-americké vysoké školy Jiřího Grunda a Petra Brozdu, kterého navrhl spolek pro studium duchovní hudby Musica Templi.
Členové výboru zúžili okruh 55 adeptů tajným hlasováním na 12 tak, aby na jedno místo připadali vždy tři kandidáti. Volba se uskuteční na dubnové schůzi Sněmovny.
V 15členné Radě České televize skončí s květnem mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi. Dědič a Kašparů se o znovuzvolení neucházeli. Kratochvíl a Váňa kandidují znovu a jsou mezi lidmi, které výbor vybral do sněmovní volby.
Volební výbor předvybral těchto 12 kandidátů s těmito hlasy do Rady ČT (volí se 4):
— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) March 18, 2021
Karel Novák 15
Jefim Fištejn 13
Jiří Grund 11
Jaroslav Kravka 11
Pavel Černocký 10
Zdeněk Pernes 10
Daniel Váňa 10
Radek Žádník 10
Petr Brozda 9
Pavel Černý 9
Jiří Kratochvíl 9
Milada Richterová 9
Celkem bylo do této volby členů do Rady ČT doručeno 56 nominací, z toho dvě byly neplatné a jednu stáhnul sám navrhovatel. Jeden kandidát byl vyřazen během středečního slyšení (Michal Vostřez).
Podle poslanců opozičních stran jsou vybraní finalisté především kandidáty podporovaní ANO, SPD a KSČM. Pokud by se zvýšil počet kritických hlasů v Radě ČT vůči Petru Dvořákovi, mohlo by to ohrozit jeho postavení v čele České televize.
Rada ČT má celkem 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Má je volit tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rada mimo jiné volí a odvolává generálního ředitele ČT. Prostřednictvím Rady ČT uplatňuje veřejnost svoje právo na kontrolu veřejnoprávní televize.
-čtk-, -mav-
# TV # Česká televize # Rada ČT # volební výbor # regulace # Poslanecká sněmovna # kontrola
Mohlo by vás zajímat
Peče celá země vítězí v sobotním večeru i celém dni
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Páteční večer patřil Všechnopárty a olympijskému hokeji
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Souček se pokusí dohodnout s ČT, soud odročil jednání na květen
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.