Digital News Report: Češi získávají zprávy z internetu a TV, věří ČT a ČRo

Hlavním zpravodajským zdrojem pro konzumaci zpravodajství v České republice jsou online média, má z nich čerpat 87 % populace, následuje televize (74 %). V šestiletém období (2015-2021) je patrný růst sociálních médií jako zpravodajského zdroje (podle nových dat 50 %). Ze sociálních sítí využívají lidé především Facebook a YouTube. Ukazuje to desáté vydání studie Digital News Report, kterou každoročně sestavuje Reuters Institute. Výsledky se opírají o data ze šesti kontinentů a 46 zemí.

Z letošní studie mimo jiné vyplývá, že pandemie covid-19 zvýšila celkově důvěru ve zpravodajská média. Platí to i pro Českou republiku, kde mělo dojít k meziročnímu zvýšení důvěry o tři procentní body na 36 %. To je po několika letech poklesu změna. Zpravodajskými zdroji s největší mírou důvěry zůstávají média veřejné služby Česká televize (60 %) a Český rozhlas (59 %). Poměrně nízkou důvěrou (17 %) se ale vyznačuje zpravodajství na sociálních sítích. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy je celková důvěry v média v Česku na prostřední úrovni. Nejvyšší je v Polsku (48 %) a v Rumunsku (42 %), naopak nejnižší v Maďarsku a na Slovensku (v obou případech 30 %).

Zpráva rovněž celkově konstatuje, že pandemie urychlila přechod do digitálního a mobilního prostředí a vytvořila další ekonomický tlak na vydavatele. Za internetové zpravodajství zatím platí minorita lidí.

Podle studie Digital News Report má za online zprávy platit 13 % české populace. Podle výzkumu Nielsen Admosphere, který také sleduje vývoj monetizace zpravodajského online obsahu, je procento platících za zprávy nižší – má představovat 7 %. Nejvíce se za online zpravodajství platí v severských evropských zemích (Norsko 45 %, Švédsko 30 %) a v USA.

V případě konzumace online zpravodajství stále mírně v Česku převládá desktopové zařízení (72 %) nad mobilním (62 %).

Výzkum také ukázal, že lidé v Česku se nezajímají o finanční kondici zpravodajských médií (55 %). Zájem projevuje zhruba pětina (21 %), necelá čtvrtina (24 %) neví. Většina (53 %) si zároveň nemyslí, že by vláda měla pomáhat těm mediálním organizacím vytvářejícím zpravodajství, které si samy na sebe nedokáží vydělat. Že by vláda měla těmto médiím pomoct, si myslí 16 %.

Hlavní zjištění studie (za všechny země)

• Důvěra ve zpravodajství se ve světě zvýšila v průměru o šest procentních bodů na 44 %. Navýšení důvěry, které se kryje s příchodem pandemie koronaviru, tak zvrátilo dosavadní klesající trend a celková důvěra se dostala na úroveň roku 2018. Největší důvěru ve zpravodajství mají lidé ve Finsku (65 %). USA vykazují v nové studii svůj dosavadní nejnižší výsledek (29 %).
• Důvěra ve zprávy na sociálních sítích a z vyhledávání zůstává stabilní. To ale znamená, že se nůžky mezi obecnou důvěrou ve zpravodajství a důvěrou ve zpravodajství dostupné přes agregátory zvýšily. Lidé podle studie více kladou důraz na spolehlivé zpravodajské zdroje.
• Studie zaznamenává znaky toho, že někteří lidé se od zpravodajství odvracejí. Zájem o zpravodajství rapidně poklesl ve Spojených státech amerických po amerických prezidentských volbách.
• Přestože se nabízí více možností ke sledování stranického zpravodajství, většina respondentů (74 %) uvádí, že preferuje zpravodajství, které odráží široké spektrum pohledů a nechává čtenáře, aby si vytvořili svůj názor. Věšína se také domnívá, že zpravodajské obsahy by měly být „neutrální" (66 %), přestože někteří mladší lidé se domnívají, že „nestrannost" nemusí být v některých případech vhodná nebo žádoucí.
• Využívání sociálních médií pro zpravodajství zůstává vysoké, obzvláště mezi mladými lidmi a lidmi s nižším vzděláním. Aplikace jako WhatsApp a Telegram se staly oblíbenými v jižních státech. 
• Ti, co používají sociální média jako zdroj informací, se pravděpodobněji setkali s dezinformací o koronaviru než lidé, kteří sociální média pro zpravodajství nepoužívají. Za hlavní kanál pro šíření falešných informací je vnímán Facebook, aplikace typu WhatsApp mohou být podle zprávy „problémem" v jižních zemích, jako jsou Brazílie nebo Indonésie.
• V loňském roce byl zaznamenán nárůst plateb za online zpravodajství především v bohatších západních zemích, ale i tak zůstává celkové procento lidí, kteří za zprávy na internetu platí, podle zprávy nízké. Nejčastěji se platí za zprávy v Norsku (45 %), Švédsku (30 %), USA (21 %), Finsku (20 %), Nizozemí (17 %) a Švýcarsku (17 %). K mírnému nárůst došlo ve Francii (11 %), Německu (9 %) a Velké Británii (8 %).
• Ve většině zemí získává největší podíl z digitálního předplatného jen několik hlavních národních hráčů. Data z Norska a USA ale ukazují, že ti, kteří za obsah platí, si předplácejí další zdroje, většinou lokální nebo regionální.

Zpráva byla sestavena na základě online průzkumu 92 tisíc respondentů ve 46 zemích.

Nové vydání studie Digital News Report 2020 je ke stažení zde.

-mav-