Média ve střední a východní Evropě čelí zvýšené politizaci

Média v zemích střední a východní Evropy čelí zvýšené politizaci, tlakům oslabujícím pozici nezávislých novinářů a zhoršené ekonomické situaci. Ukazuje to srovnávací studie vývoje mediálních trhů v České republice, Slovensku, Maďarsku a v Rumunsku. Roční výzkum vznikal s podporou neziskové organizace National Endowment for Democracy.

Na výzkumu za Českou republiku se podílela organizace Media Forum, výzkum zaštítili Michal Klíma a Eva Hanáková. Vedle popisu vývoje změn a aktuální situace v českém mediálním prostředí, mediální legislativy nebo podoby mediálních obsahů byli rovněž dotazováni novináři, aby zhodnotili změny a vývoj českých médií.  

Podobu české mediální scény ovlivnil podle zprávy vstup Andreje Babiše do médií v roce 2013. Následoval odchod zahraničních mediálních vlastníků a postupná proměna vlastnictví rozhodujících českých médií. „Mediální vlastníci a vláda jsou propojeny, a to oslabuje nezávislost médií,“ shrnují výsledky studie. Za neradostné jsou dále označovány zhoršující se pracovní podmínky novinářů, zvyšující se útoky na média veřejné služby a také rostoucí ataky ze strany některých politiků a politických subjektů na novináře. Zpráva připomíná, že média v České republice neobdržela během pandemie covid-19 žádnou formu státní podpory. Z rozhovorů s novináři rovněž vyplynulo, že ti za největší problém označují postupující oligarchizaci, vlastnické změny, tlaky na obsah a také ekonomickou nestabilitu médií.

Slovenská média se podle závěrů studie potýkají především se zhoršující se finanční podporou médií veřejné služby (koncesionářské poplatky se naposledy zvyšovaly před téměř 20 lety) a za diskutabilní také označují způsob, jakým se ve slovenském mediálním systému nakládá se státní inzercí. Přestože část médií je vlastněna silnými podnikatelskými skupinami s kontakty na politickou elitu, stále existuje uspokojivý počet mediálních vlastníků, kteří chtějí podporovat kvalitní žurnalistiku. Kontrolní Rada pro vysílání a retransmisi by měla podle výsledků mediální scénu transparentně monitorovat a všímat si prohřešků médií např. v období voleb.

Ve srovnání s českým a slovenským systémem je podle zprávy situace v maďarských médiích závažnější a negativní trendy se vyskytují ve všech sférách maďarského systému. Média veřejné služby podle zveřejněných výsledků svoji roli neplní a slouží státní propagandě, což podle zprávy společnost akceptuje. Mediální trh je značně koncentrován a státní inzerce je nástrojem, kterým se prohlubuje nerovnovážné postavení na trhu a zhoršuje se ekonomická situace nezávislých médií. Provládní síly podle výsledků stále zvyšují svůj podíl na mediálním trhu a mezinárodní kritika není reflektována. Za problematický je také označován způsob udělování licencí rozhlasovým provozovatelům, kdy na nezávislá média připadá pouze menšina přidělených licencí (14 %), zatímco většinu získává organizace KESMA (kontroluje většinu provládních médií v Maďarsku).

Někde mezi českým a slovenským systémem na straně jedné a maďarským systémem na straně druhé se v otázce svobody a nezávislosti podle výsledků aktuálně nachází rumunský mediální systém. Zde podle výsledků dochází k politizaci médií veřejné služby. Národní audiovizuální rada je kritizována kvůli politické nevyváženosti a nedostatečné autoritě při schvalování nové verze audiovizuálního zákona. Výsledky také upozorňují na nedostatek žurnalistické nezávislosti a vysoký počet stranických médií (vládní strana PSD má využívat veřejné fondy k inzerování v národních i lokálních médiích).

Závěrečné zprávy z výzkumu budou publikovány v následujících týdnech, přineseme z nich podrobnější výsledky. Na záznam představení základních výsledků studie se můžete podívat ve videu níže.

-mav-