Možnosti placených newsletterů se rozrůstají
Služeb nabízejících autorům monetizaci jejich textů a přímý kontakt se
čtenáři přibývá.
Koncem června oznámil Facebook spuštění své nové služby Bulletin, která umožní autorům publikaci jejich textů a zasílání placených newsletterů předplatitelům. Společnost stojící za největší sociální sítí světa tak vstoupila na pole, které se v poslední době začíná zaplňovat – vedle novinky Bulletin mohou svou tvorbu autoři přes placené newslettery již nyní monetizovat také na platformách Substack, Ghost nebo Revue.
Podle šéfa Facebooku Marka Zuckerberga má Bulletin podpořit nezávislé autory a nabídnout jim pro jejich práci způsob, jak si vydělat po vlastní ose. „Cílem napříč naší společností je podporovat miliony lidí v jejich kreativní práci,“ dodal s tím, že si nová služba od autorů zatím nebude nic účtovat.
Tím se Facebook liší od své konkurence. Substack, jenž byl založen již v roce 2017 a od února eviduje přes 500 tisíc předplatitelů, si od svých autorů bere 10% provizi, k níž jsou potřeba přičíst ještě další 3 %, která si strhává platební metoda Stripe. Služba Revue, která vznikla před šesti lety v Nizozemí a kterou nedávno koupila sociální síť Twitter, si bere jen 5 %. A Ghost svým tvůrcům účtuje od 9 do 199 dolarů, a to podle velikosti publika či „redakce“.
Vzrůstající nabídka těchto platforem jen dokládá, že zde existuje již poměrně silný zájem o jiný přístup k obsahu, a to jak ze strany tvůrců, tak čtenářů. Díky modelu placených newsletterů mohou autoři rozesílat své články na vlastní předplatitelé, ti se zase tímto způsobem mohou dostat k zajímavým a neotřelým textům, které nenaleznou v mainstreamových médiích.
Vzhledem ke krizi, která v médiích zavládla během pandemie (jen v USA bylo v roce 2020 zrušeno 30 tisíc pracovních míst), představují platformy pro novináře zajímavou možnost výdělku. Například na Substacku si deset nejúspěšnějších autorů dohromady za rok přišlo na sedm milionů dolarů. Jiní si na něm vydělají více peněz než v klasické redakci. Platforma k sobě nalákala i taková zvučná novinářská jména, jako je Andrew Sullivan, jenž byl odejit z New York Magazine, Glenn Greenwald, původně z Interceptu nebo Matthew Yglesias z Vox Media.
Kromě příjmů z předplatného mohou tvůrci získat od platformy i různé granty, a to ve výši od 3 do 100 tisíc dolarů, či něco jako „zálohu na knihu“, jež by jim měla pomoci k vybudování publika, aniž by museli generovat mnoho obsahu. K tomu mají ještě k dispozici tzv. Substack Defender, program, jenž autory propojí s právníky, kteří jim poskytnou své konzultace či zrevidují před publikací jejich texty.
Kdo přesně se k takové podpoře ale dostane, není jasné – Substack takové informace nezveřejňuje, za což si v březnu letošního roku vysloužil nemalou kritiku, jež vyústila i v odliv některých autorů na konkurenční Ghost (odešel například jeden z největších newsletterů The Browser nebo ekonomicky orientovaný autor Nathan Tankus).
I tak Substack a další služby autorům nabízejí vcelku jednoduché zázemí k tomu, aby si rozjeli „svůj vlastní byznys“ a nemuseli být závislí na rozhodnutí mediálních domů, které se v případě potřeby bez problémů zbaví ze dne na den desítek zaměstnanců. Navíc přímá distribuce obsahu jim také nabízí mnohem větší autorskou svobodu, jež není odvislá na editorech nebo zájmech vydavatele. Řídit se musí jen pravidly dané platformy, například na Substacku ani Ghostu není možné šířit nenávistný, erotický či pornografický obsah.
Byť jsou platformy zatím převážně anglofonní záležitostí, svou cestu si k nim hledají i cizojazyční autoři, včetně těch českých. Na Substack pravidelně a zatím zadarmo píše například Miloš Čermák v rámci newsletteru Jedno procento, vědec zabývající se globálními riziky Jan Kulveit, jehož články lze dohledat pod newsletterem Boudedly rational notes on complex systems, či hokejový novinář Jiří Vítek s newsletterem Ruský blafák.
Možnosti výdělku pro autory však rozšiřují i sociální sítě. Instagram pracuje na prototypu exkluzivních Stories dostupných výhradně abonentům. Twitter kromě Revue zase nasazuje funkci tzv. superfollowerů, kteří získají za poplatek přístup k obsahu, jaký neplatící uživatelé nemají.
-stk-
# Facebook # placený obsah # Revue # Bulletin # newsletter # Substack # Ghost
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Tykačova firma Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Lukačovič: Seznam.cz mi nevyplatil žádné dividendy, Babiš lže
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
Deník Extra ztrojnásobuje v Praze tištěný náklad na 250 tisíc výtisků
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.