Autor textu MediaGuru
Facebook podle zjištění WSJ bagatelizoval, jak nastavení jeho služeb
škodí psychice adolescentních uživatelů.
Provozovatel největší sociální sítě světa vzbuzuje další kontroverze. Podle informací WSJ na základě interních studií firmy Facebook bagatelizoval, jak nastavení jeho služeb škodí psychice svých adolescentních uživatelů. Američtí senátoři Richard Blumenthal a Marsha Blackburnová v této souvislosti zahájí vyšetřování firmy, píše server The Verge. Politici uvedli, že jsou v kontaktu s whistleblowerem, jenž by jim měl poskytnout další svědectví a dokumenty nad rámec informací ve Wall Street Journal. S kritikou se přidal kongresman Ken Buck z komise zaměřené na antimonopolní zákony, který dokonce takzvané big tech firmy přirovnal k tabákovým společnostem. „Facebook lže o tom, jak jsou jejich produkty škodlivé pro teenagery,“ napsal Buck na Twitteru.
Tvrdá slova jsou reakcí na zjištění WSJ, že Facebook měl ignorovat dopad své sociální sítě včetně Instagramu na dospívající dívky pochybující o svém vzhledu. „Vztah k vlastnímu tělu zhoršujeme u jedné ze tří dospívajících dívek,“ mělo stát doslova v jedné z interních prezentací Facebooku. Číslo se nicméně vztahovalo k těm uživatelkám, které v minulosti už problémy tohoto typu měly. Další studie Facebooku došla k tomu, že 40 procent adolescentních uživatelů Instagramu ve Spojených státech a Spojeném království, kteří si připadají nevzhledně, uvedlo, že tyto pocity začali zažívat po vytvoření si profilu na Instagramu. Sociální médium se pro ně stalo mocným prostředkem společenského srovnání, kde někteří lidé mohou tíhnout k posuzování vlastní sebehodnoty ve světle vycizelovaných snímků šťastného života ostatních. Dopady nastavení algoritmů sociálních sítí ovšem měly být ještě dalekosáhlejší. Facebook měl schraňovat výhrady politických stran k fungování newsfeedu – firmě se dostalo varování, že politici jsou v podstatě nuceni k tomu, aby publikovali mnohem více negativních a polarizujících příspěvků. Jinak by mohl obsah snadno zapadnout. Vnitrofiremní analýza podle zjištění WSJ potvrdila, že takové nastavení s sebou nese nezdravé vedlejší dopady na fungování politiky a zpravodajství. Navenek ale společnost podobné obavy mírnila.
„Přestože se článek WSJ věnuje pouze omezenému množství našich zjištění a staví je do negativního světa, za našimi výzkumy si stojíme. Demonstrují náš závazek pochopit komplexní a složité jevy, s nimiž se mohou mladí potýkat,“ reagovala na webu Instagramu Karina Newtonová zodpovědná za veřejnou politiku firmy. Dodala podle ní chybějící kontext, a sice že současný stav poznání na téma vlivu sociálních sítí na psychickou pohodu je nejednoznačný. Dopady technologie prý mohou být jak špatné, tak i prospěšné.
Některé kroky Facebooku z poslední doby ale naznačují, že firma si je potenciálních rizik vědoma. V případě Instagramu zkusila přijít s možností skrývat počty lajků za účelem zmírnit společenský tlak provázející používání sociální sítě. Nedávno oznámila, že neplnoletí nebudou předmětem cílených reklamních kampaní. A pokud jde o prohlubování politické radikalizace, v rámci své stejnojmenné sociální sítě Facebook přišel se snahou o její utlumení. Zkrátka tím, že politického obsahu v kanálu příspěvků uživatelů ubyde. Ani část „nápravných“ kroků ale s velkou pravděpodobností vášně kolem Facebooku neutlumí. Americkým zákonodárcům vadí údajná přílišná velikost firmy a její tržní postavení. Zabývají se jím i regulátoři. Tuto záležitost přenastavením stávajících algoritmů vyřešit sotva půjde.
-riv-
# Facebook # Instagram # sociální síť # zdraví # psychika # vliv # teenager
Autor textu MediaGuru
Zpravodajské organizace se musí přizpůsobit mediálnímu prostředí, které
stále více ovlivňují influenceři, tvůrci obsahu a sociální platformy.
Uvádí to nová zpráva Mezinárodní asociace zpravodajských médií INMA.
Neziskový spolek prg.ai, který rozvíjí český ekosystém umělé inteligence, mění vedení. Dosavadní ředitel Lukáš Kačena k 1. únoru 2026 končí ve funkci poté, co byl jmenován vládním zmocněncem pro umělou inteligenci. Organizaci dočasně povede její zakladatelka a bývalá ředitelka Lenka Kučerová. O jmenování Kačeny rozhodla vláda 12. ledna 2026 v reakci na rostoucí význam agendy AI. Ve své nové roli se zaměří zejména na využití umělé inteligence ve veřejné správě a na posílení pozice Česka v evropské digitální politice. Během Kačenova působení prg.ai rozšířil partnerský program, spoluzaložil Českou národní AI platformu a rozšířil festival Dny AI do všech regionů. V roce 2025 se akce konala ve 35 městech a navštívilo ji přibližně 14 tisíc lidí. Lenka Kučerová má v přechodném období zajistit kontinuitu klíčových projektů a další rozvoj spolupráce s partnery a členy spolku.
Jazykové modely typu ChatGPT považují LinkedIn za vysoce důvěryhodný zdroj
informací. Ze zpravodajských webů citují relativně málo.