Autor textu MediaGuru
ČT24 měla v sobotu díky volebnímu vysílání nejvyšší podíl
Půldenní volební vysílání na stanici ČT24 přineslo zpravodajskému
kanálu celodenní podíl 19,10 % v divácké kategorii 15+.
Volební vysílání vyneslo v sobotu 9. října zpravodajské stanici ČT24 celodenní podíl na sledovanosti ve výši 19,10 % v divácké kategorii 15+. Byl to nejlepší výsledek sobotního dne. TV Nova, která také nabídla rozsáhlé volební vysílání, zaznamenala v této divácké skupině podíl 16,29 % (v 15+ druhý nejlepší výsledek). Stanice CNN Prima News se díky volebnímu vysílání dostala na nadprůměrný podíl 2,35 %. Ukazují to data oficiálního měření TV sledovanosti ATO-Nielsen Admosphere k datu 10. října.
Volební studio na ČT24, vysílané od 13:30 do 0:11, v průměru sledovalo 517 tis. diváků starších 15 let (podíl 21,6 %). Nejvyšší hodnoty sledovanosti zaznamenalo v časech od 19:45 do 20:21, kdy se sčítání hlasů blížilo do finále (834 tis. diváků). Odpolední blok od 13:30 do 19:00 sledovalo v průměru 626 tis. diváků starších 15 let (podíl 31,44 %).
Volební vysílání TV Nova (pořad Volby 2021: Rozhodnutí) sledovalo v čase od 13:00 do 19:25 v průměru 357 tis. diváků starších 15 let (podíl 17,33 %, v 15-54 podíl 18,59 %).
Vysílání na CNN Prima News (Volby 2021: Průběžné výsledky a komentáře) sledovalo v čase 13:57 až 18:37 v průměru 70 tis. diváků starších 15 let (podíl 3,59 %).
V kategorii 15-54 byl sobotní celodenní podíl stanic ČT24 (19,39 %) a TV Nova (19,59 %) vyrovnaný.
Celkový zásah (reach, nikoli sledovanost, tj. zhlédli alespoň 3 minuty vysílání) zmíněných volebních pořadů na stanicích ČT24, TV Nova a CNN Prima News představoval téměř 5 mil. diváků starších 15 let.
-mav-
# sledovanost # TV # CNN Prima News # TV Nova # ČT24 # volby 2021 # volební vysílání
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.