Autor textu MediaGuru
Reklamní trh evropského digitálního videa v současnosti rychle roste a objem reklamních investic pro lineární TV a nelineární TV se v Evropě
přibližuje, zjistila zpráva IAB a PubMatic.
Více než třetina celkových reklamních investic (36 %) směřovaných do digitálu je určena na digitální videoreklamu (instream, outstream, in-banner video) sledovaných na jakémkoli jiném zařízení, než je TV. Do tzv. nelineární videoreklamy (adresná TV, OTT, reklama v připojených TV – CTV) směřuje jen o něco málo méně reklamních investic (23 %) než do tradiční lineární televize (29 %).
Vyplývá to z nové zprávy IAB Europe a PubMatic o stavu digitální videoreklamy v Evropě. Zjišťovaly ho pomocí online průzkumu mezi inzerenty a agenturami. Průzkumu se mezi prosincem 2021 a únorem 2022 zúčastnilo přibližně 140 respondentů.
Přibližování rozpočtů na digitální video (nelineární video) a lineární TV může podle zprávy IAB souviset s tím, že marketéři v současnosti považují nelineární televizi za prostředek rozšíření dosahu lineárních TV kampaní. Do průzkumu uvádí tento faktor za důvod rostoucích investic do online videoreklamy 54 % respondentů. Zároveň je digitální video vnímáno jako nástroj pro budování značky.
Na druhou stranu za největší bariéru investic do digitálního videa označují marketéři nedostatečné cross měření, které by zohlednilo reklamní dopad na všech obrazovkách.
Zpráva celkově konstatuje, že reklamní trh evropského digitálního videa v současnosti rychle roste a v Evropě podle průzkumu IAB tvoří téměř 40 % veškerých investic určených pro displejovou online reklamu.
Očekává se přitom, že díky vylepšování kvality videa bude tento trend pokračovat i v následujících letech. Výzkum ukázal, že respondenti jsou optimističtí ohledně trajektorie budoucích reklamních investic do digitálního videa. Devadesát tři procent lidí věří, že rozpočty věnované digitální videoreklamě se v průběhu roku zvýší příštích 12 měsíců. Téměř polovina věří, že se zvýší o 11–30 %, zatímco 17 % odhaduje, že se zvýší až o 31 % až 50 %.
Zpráva ale upozorňuje, že trh je velmi fragmentovaný, a to v důsledku rozličných faktorů od mediálního chování, regulací či způsobech, jak se v různých evropských lokalitách obchoduje s médii. Vedle toho je stejně jako u jiných forem digitální reklamy stále větším problémem měření publik na různých obrazovkách a kontaktních bodech, protože se zvyšuje počet platforem a služeb, ale na druhou stranu se vlivem regulace omezují cookies. To si podle IAB vybírá svou daň.
Celá zpráva je k dispozici zde.
-mav-
# TV # video # investice # IAB # videoreklama # lienární TV # nelineární TV # digitální online video
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Podle únorového výzkumu agentury NMS Market Research souhlasí se zavedením
věkové hranice vstupu na sociální sítě bezmála devět z deseti Čechů,
nejčastěji navrhují limit 15 let.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.