Rusko blokuje přístup k Facebooku i Twitteru, CNN ukončuje vyslání

 Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval přístup k sociální síti Facebook a omezovat začal i přístup k síti Twitter, uvedla dnes agentura TASS. Agentura Interfax předtím uvedla, že Twitter je stejně zablokovaný jako Facebook. Rusko tak činí ve snaze kontrolovat zprávy o ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už více než týden.

Roskomnadzor zablokoval přístup i k řadě dalších médií. Mezi nimi například k ruskojazyčné službě BBC News, k informačnímu portálu Meduza, Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) nebo ke stanicím Deutsche Welle a Hlas Ameriky.

Vlastníkem facebooku je americká společnost Meta Platforms. Její manažer Nick Clegg uvedl, že firma bude i nadále dělat vše, co je v jejích silách, aby své služby v Rusku obnovila. „Brzy se miliony obyčejných Rusů ocitnou odříznuti od spolehlivých informací, zbaveni každodenních způsobů, jak se spojit s rodinou a přáteli, a zbaveni možnosti se vyjádřit," napsal Clegg na twitteru. V Metě má na starosti globální záležitosti.

Cenzurní úřad uvedl, že od října 2020 eviduje 26 případů diskriminace ruských médií ze strany provozovatele facebooku. Tato sociální síť podle něj omezila přístup na státem podporované kanály, jako je televize RT a tisková agentura RIA.

Facebook tento týden uvedl, že omezil přístup ke kanálu RT a k portálu Sputnik v celé Evropské unii. Dodal, že také celosvětově odstraňuje obsah z facebookových stránek ruských státem kontrolovaných společností a účtů na síti Instagram, stejně jako příspěvky obsahující odkazy na tyto informace na facebooku.

Podle odhadů společnosti Insider Intelligence měla Meta na facebooku v Rusku k loňskému roku asi 7,5 milionu uživatelů. Zhruba 122,2 milionu účtů měly dohromady všechny její služby, včetně Instagramu, WhatsAppu a Messengeru. Přední ruskou sociální síť VKontaktě používalo asi 63 milionů lidí, odhadli analytici.

Moskva už před týdnem oznámila omezení přístupu a zpomalení provozu sítě Facebook. Firma podle ruského regulátora porušuje klíčové principy svobodného šíření informací a neomezeného přístupu ruských uživatelů k ruským médiím na zahraničních internetových platformách.

Ruské úřady od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února zesílily tlak na poslední nezávislá média a na velké sociální sítě. Ruští poslanci představili zákon, který počítá s vysokými tresty pro ty, kdo šíří nepravdivé informace o armádě.

Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku, uvedla v pátek večer agentura Reuters. Kanadská CBC jen o chvíli dříve oznámila, že dočasně pozastavuje zpravodajství z této země kvůli novému ruskému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření toho, co úřady označí za dezinformaci o ruské armádě či diskreditaci ruských ozbrojených sil. Práci svých novinářů v Rusku dočasně pozastaví také agentura Bloomberg. Ukončení činnosti v Rusku kvůli hrozbě trestních postihů už dříve oznámila ruskojazyčná služba BBC.

„CNN zastaví vysílání v Rusku, zatímco budeme pokračovat ve vyhodnocování situace a našich dalších kroků," uvedl mluvčí americké stanice CNN. Rozhodnutí významných západních médií přišlo v době rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu, o níž ovšem Moskva zásadně hovoří jako o "speciální vojenské operaci" a jako dezinformace odmítá například rozsáhlá svědectví o útocích ruských sil na ukrajinské civilní cíle.

Kanadská rozhlasová a televizní společnost CBC svůj krok v prohlášení zdůvodnila těmito slovy: „CBC je velmi znepokojena novým zákonem přijatým v Rusku, který zřejmě bude kriminalizovat nezávislé zpravodajství o současné situaci na Ukrajině a v Rusku."

Na nově schválený ruský zákon, jenž má postihovat "dezinformace", se ve svém rozhodnutí odvolává rovněž Bloomberg. „​Změna trestního zákoníku (...) znemožňuje pokračovat v jakémkoliv zdání normální žurnalistiky v zemi," uvedl šéfredaktor agentury John Micklethwait.

Zákon zavádějící trestní odpovědnost v podobě až 15 let vězení za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím dnes schválil ruský parlament a podepsal prezident Vladimir Putin.

-čtk-