Autor textu MediaGuru
Na konci června vyjde naposledy programový týdeník Českého rozhlasu.
Vydávání ukončuje z ekonomických důvodů.
Radioservis, dceřiná společnost Českého rozhlasu (ČRo), ukončí na konci června vydávání tištěného Týdeníku Rozhlas. Důvody jsou výhradně ekonomické, uvedl na středečním jednání Rady ČRo generální ředitel René Zavoral. Z trhu se stahuje po téměř sto letech.
„Snažili jsme se týdeník udržet, ale ukázalo se, že je to neživotaschopný projekt," vysvětlil radním ředitel Českého rozhlasu. Uvedl zároveň, že v posledních letech klesal počet předplatitelů i prodej týdeníku ve volném prodeji. Témata, která se v týdeníku objevují, by měla být přenesena na rozhlasový web. ČRo má i nadále spolupracovat s šéfredaktorem týdeníku Milanem Šeflem a také s redaktory týdeníku.
Radioservis se snažil průběžně situaci řešit změnou obsahu, částečným zdražováním a také změnou vizuálního pojetí. Celospolečenská ekonomická situace spojená s covidem, celková situace na trhu tištěných médií a v neposlední řadě krize způsobená konfliktem na Ukrajině, všechny tyto kroky zmařily, uvedla společnost.
Týdeník Rozhlas naposledy upravoval grafickou podobu loni na jaře. Je kulturně-společenským časopisem s programovým přehledem stanic Českého rozhlasu. Vychází od roku 1923, tehdy ještě pod názvem Radiojournal, kdy se objevoval jako měsíčník. Po dvou letech přešel na týdeník.
-mav-
# tisk # program # Český rozhlas # časopis # rádio # magazín # Týdeník Rozhlas # Radioservis
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.