Autor textu MediaGuru
Na konci června vyjde naposledy programový týdeník Českého rozhlasu.
Vydávání ukončuje z ekonomických důvodů.
Radioservis, dceřiná společnost Českého rozhlasu (ČRo), ukončí na konci června vydávání tištěného Týdeníku Rozhlas. Důvody jsou výhradně ekonomické, uvedl na středečním jednání Rady ČRo generální ředitel René Zavoral. Z trhu se stahuje po téměř sto letech.
„Snažili jsme se týdeník udržet, ale ukázalo se, že je to neživotaschopný projekt," vysvětlil radním ředitel Českého rozhlasu. Uvedl zároveň, že v posledních letech klesal počet předplatitelů i prodej týdeníku ve volném prodeji. Témata, která se v týdeníku objevují, by měla být přenesena na rozhlasový web. ČRo má i nadále spolupracovat s šéfredaktorem týdeníku Milanem Šeflem a také s redaktory týdeníku.
Radioservis se snažil průběžně situaci řešit změnou obsahu, částečným zdražováním a také změnou vizuálního pojetí. Celospolečenská ekonomická situace spojená s covidem, celková situace na trhu tištěných médií a v neposlední řadě krize způsobená konfliktem na Ukrajině, všechny tyto kroky zmařily, uvedla společnost.
Týdeník Rozhlas naposledy upravoval grafickou podobu loni na jaře. Je kulturně-společenským časopisem s programovým přehledem stanic Českého rozhlasu. Vychází od roku 1923, tehdy ještě pod názvem Radiojournal, kdy se objevoval jako měsíčník. Po dvou letech přešel na týdeník.
-mav-
# tisk # program # Český rozhlas # časopis # rádio # magazín # Týdeník Rozhlas # Radioservis
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.