Důvěra v média souvisí s kvalitou právního státu, ukazuje mezinárodní studie

Důvěra veřejnosti v média úzce souvisí s kvalitou právního státu. Vyplývá to z nové rozsáhlé mezinárodní studie publikované v časopise Journal of Law and Economics, na níž se podílel také Niclas Berggren z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Autoři výzkumu zkoumali, proč lidé v některých zemích médiím důvěřují, zatímco v jiných k nim zůstávají skeptičtí. Závěr studie ukazuje, že klíčovou roli nehraje pouze kvalita mediálního prostředí, ale především fungování dalších institucí, zejména právního státu.

„Lidé si vytvářejí očekávání o ostatních podle toho, jak fungují pravidla ve společnosti. Pokud jsou pravidla férová a vymahatelná, roste ochota věřit, že se ostatní budou chovat poctivě,“ uvedl Berggren s tím, že výzkum se zaměřil právě na kvalitu právního systému a jeho schopnost vymáhat pravidla bez ohledu na postavení jednotlivců.

Studie pracovala s daty z více zdrojů, mimo jiné Wellcome Global Monitor 2018 a 2020, Economic Freedom of the World a V-Dem dataset. Celkem analyzovala odpovědi více než 230 tisíc respondentů ze 135 zemí.

Výsledky ukazují jasnou souvislost: čím lépe funguje právní stát – tedy nezávislé soudy, vymahatelnost práva a ochrana vlastnických práv – tím vyšší je i důvěra v novináře. Tento vztah přetrval i po zohlednění dalších proměnných, jako je ekonomická úroveň zemí či individuální charakteristiky respondentů.

Podle autorů mohou být příčiny tohoto efektu různé. Kvalitní právní systém omezuje korupci a nepoctivé jednání, posiluje profesní standardy a dlouhodobě formuje společenská očekávání ohledně férového chování.

„Když lidé žijí v prostředí, kde se nepoctivé jednání trestá, mají větší důvod věřit, že novináři budou dodržovat pravidla,“ doplnil Berggren.

Studie zároveň ukazuje, že některé často zmiňované faktory mají na důvěru v média menší vliv, než se předpokládá. Nejde například o velikost státu, míru ekonomické regulace ani samotnou existenci demokracie, které nevykazují stabilní souvislost s důvěrou v novináře.

Česko patří mezi lepší země v žebříčku

Česká republika v hodnocení dodržování právního státu dosáhla 7,68 bodu z 10 a v žebříčku 165 zemí se umístila na 21. místě, tedy do horního kvartilu. Tento relativně silný výsledek se odráží i v nadprůměrné, byť ne špičkové, míře důvěry v média.

Podle studie však česká veřejnost více důvěřuje veřejnoprávním médiím než soukromým stanicím, zejména těm, které jsou vnímány jako propojené s politickými či obchodními zájmy.

Polarizace důvěru snižuje, svoboda projevu nemusí pomáhat

Jedním z negativních faktorů je podle výzkumu politická polarizace. V prostředí ostrých společenských konfliktů lidé častěji vnímají média jako zaujatá, což jejich důvěru snižuje.

Zajímavým zjištěním je také vztah mezi svobodou projevu a důvěrou v média. Ten není jednoznačně pozitivní. „Na první pohled by se dalo čekat, že větší svoboda projevu posiluje důvěru v média. Studie ale ukazuje, že to neplatí vždy,“ uvedl Berggren. V některých případech může podle něj širší prostor pro různé a protichůdné informace vést spíše k nejistotě, komu lidé věřit.

Tento efekt je výraznější zejména v zemích, kde nejsou dostatečně silné profesní standardy médií.

Pandemie ukázala význam institucí

Studie se zaměřila i na období pandemie covidu-19, kdy lidé ve zvýšené míře spoléhali na informace z médií. Výsledky ukázaly, že v zemích se silnějším právním státem rostla důvěra v novináře během pandemie výrazněji než jinde.

To podle autorů podporuje závěr, že vztah mezi institucemi a důvěrou v média není obrácený – tedy že by důvěra v média sama o sobě zlepšovala fungování institucí.

Kvalita médií nestačí

Podle Berggrena mají výsledky význam nejen pro média, ale i pro politiky a veřejnost. Posilování důvěry v novináře podle něj nelze dosáhnout pouze uvnitř mediálního sektoru. „Vidíme, že důvěru v novináře nelze posilovat jen uvnitř mediálního sektoru. Jde o souhru faktorů, které souvisejí s kvalitou demokratických institucí, jež podporují poctivé chování a nastavují očekávání ve společnosti,“ uzavírá Berggren.