Novinářské fórum: Zvažuje se forma podpory pro česká média

Zvažováním možných forem finanční podpory pro tuzemská profesionální média se chce v následujícím období zabývat Michal Klíma, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací. V současnosti monitoruje systémy podpory médií v jiných liberálních zemích a na základě tohoto přehledu mohou vzejít návrhy řešení pro tuzemský mediální systém. Vyplynulo to z diskuse, která se v minulém týdnu uskutečnila v rámci konference Novinářské fórum.

Podle Michala Klímy je podpora profesionálních médií v liberálních režimech standardní záležitostí. „V tradičních zemích podpora existovala a existuje dodnes a vyvíjí se. Vidíme, že v zásadě existují dvě skupiny zemí: ty, které nedávají žádnou podporu médiím, jsou země bývalého východního bloku. A pak ty, které média podporují, a to jsou ty ostatní," uvedl.

Doložil rovněž, že ze své pozice ředitele vydavatelství Lidové noviny a člena světové novinářské organizace WAN (dnes WAN-IFRA, pozn. red.) se setkával s tím, že o formách státní podpory pro média se často na světovém fóru diskutovalo a věnovala se jim pozornost. K příkladům takové státní podpory patří např. zavedení nulové daně z přidané hodnoty, podpora pro předplatné novin, hrazený odběr agenturního zpravodajství pro všechna média nebo například švédská praxe, kdy nárok na státní příspěvek získává druhý nejsilnější deník, aby vyvažoval postavení deníku nejsilnějšího.  

Státní podpora tak může být zavedena systémově, tedy plošně pro celý mediální systém. Druhou možností je zavedení individuální podpory pro média na základě definovaných kritérií – například pro určité typy médií.

Český mediální systém státní podporu pro média zavedenou nemá. Výjimku tvoří kulturní periodika, která mohou získat dotace od ministerstva kultury. To, jakým způsobem výběr podporovaných kulturních periodik funguje, ale považuje Michal Klíma za sporný. „Systém musí být nastaven správně," poznamenal.

Parametry fungování státní podpory pro média by měla vzejít z odborné diskuse. „Domnívám se, že podpora by měla být co nejširší a že kritériem by mělo být dodržování novinářských a profesních standardů, na základě kterých by se kvalifikace prokazovala," dodal Michal Klíma. 

Řada evropských zemí řešila také podporu médií v průběhu pandemie covid-19.  Jak ale zmiňuje i nově vydaná studie Digital News Report 2022, „v ostrém kontrastu k mnoha dalším zemím EU nebyla v Česku žádná státní podpora sektoru ke zmírnění dopadu pandemie uplatněna".

Nejen následky pandemie, ale i proměna mediálního prostředí a mediálního chování může vést k úvahám pro podporu některé části mediálního systému. Například německý kancléř Olaf Scholz letos v červnu uvedl, že spolková vláda se bude zabývat tím, jak podpořit distribuci novin i do řídce osídlených německých oblastí. Panují totiž obavy, že by vydavatelé kvůli finanční nevýhodnosti a rostoucím logistickým nákladům přestali doručovat noviny do těchto míst. To by mohlo vést ke snížení rozmanitosti mediální nabídky. 

Státní podpora médiím ale může být na druhou stranu nahlížena i kriticky, především kvůli možné ztrátě nezávislosti médií, která tuto podporu čerpají.

-mav-