Autor textu MediaGuru
V grantové výzvě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Jaro
2022 bylo rozděleno 1,25 mil. Kč mezi sedm žadatelů.
Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) vyhlásil na jaře pravidelnou grantovou výzvu. Granty jsou určeny na oblast domácí investigativní a analytické žurnalistiky s celospolečenským přínosem. Vybrané projekty mohly získat finanční podporu ve výši až 250 000 Kč.
V grantové výzvě Jaro 2022 bylo rozděleno 1,25 mil. Kč mezi sedm žadatelů. Každá žádost byla posouzena expertní radou externích hodnotitelů, jejichž jména jsou neveřejná. Hodnocení předložených žádostí bylo prováděno na základě bodového systému a podle stanovených kritérií. O udělení grantů pak rozhoduje správní rada NFNZ, která se opírá o doporučení členů expertní rady.
Granty získali tito předkladatelé:
Více o aktuálních projektech se dozvíte v sekci O fondu.
-mav-
# média # grant # NFNZ # podpora # finance # pluralita # Nadační fond nezávislé žurnalistiky # demokracie
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Připravovaný zákon o médiích veřejné služby by měl jasně ukotvit podmínky fungování České televize i Českého rozhlasu, včetně garance šíření jejich vysílání prostřednictvím terestrické platformy. Na úterní konferenci Innovation Day na to upozornil generální ředitel Českých Radiokomunikací (ČRA) Miloš Mastník. Současný návrh legislativy o dalším fungování České televize a Českého rozhlasu, který připravuje ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře, obsahuje i podle ředitele ČRA zásadní nedostatky. „Zákon vůbec nehovoří o tom, že by Česká televize a Český rozhlas měly mít garantované frekvence,“ uvedl Mastník. To podle něj otevírá riziko, že po roce 2030 nebudou mít veřejnoprávní média zajištěné podmínky pro své vysílání. Druhou zásadní výtkou je podle Mastníka absence explicitního zakotvení digitálního terestrického vysílání (DTT) jako distribuční platformy veřejné služby. Právě ta přitom podle Radiokomunikací zajišťuje plošný a bezplatný přístup k obsahu. „Dnes neexistuje žádná jiná platforma, která by dokázala DTT plnohodnotně nahradit,“ zdůraznil generální ředitel. Dodal, že technologie funguje i při výpadku elektrické energie a lze ji využít pro informování obyvatelstva v průběhu krizí. Do budoucna je DTT v rámci 5G připravena i na řešení krizových situací. Radiokomunikace proto apelují, aby zákon jasně definoval jak technologický rámec veřejné služby, tak dlouhodobou dostupnost frekvencí. „Je klíčové zachovat DTT i po roce 2030 a garantovat fungování České televize a Českého rozhlasu v rámci stávajícího modelu,“ uvedl Mastník. Vedle legislativy firma zdůrazňuje i technologický vývoj. Budoucnost podle ní spočívá v kombinaci terestrického vysílání s internetovými platformami, jako jsou OTT služby či HbbTV, a v dalším rozvoji sítí 5G. Tyto technologie podle Mastníka nemusí konkurovat, ale naopak se doplňovat. DTT využívá podle dat Českých Radiokomunikací 49 % domácností, což představuje přibližně 2,1 milionu domácností. Dvacet nejsledovanějších televizních stanic v DTT generuje 86 % televizní sledovanosti v Česku. DTT je součástí české společnosti více než 60 let. V průběhu posledních dvou let přibylo šest nových kanálů. DTT je dnes jediná dostupná platforma pro bezplatný televizní příjem a zároveň jde o řešení, které je velmi šetrné ekologicky i energeticky. Zajišťuje rovný přístup k informacím bez ohledu na bydliště či příjem a pokrývá téměř všechny obyvatele České republiky (99 %).
Jedničkou pondělního večera po 20:00 zůstává seriál Odznak Vysočina, a to ve všech hlavních diváckých skupinách.
# Aktuality # Lidé # TV & video
Vratislav Šlajer zůstává v čele APA, asociace roste a nově zahrnuje
i digitální produkci.