Autor textu MediaGuru
Využívání placené televize se liší zejména podle věku televizních
diváků, přičemž mladší ji využívají více a starší naopak méně,
ukazuje Atmedia index.
Počet televizních diváků ve věku 15–69 let, kteří sledují televizi prostřednictvím některého z operátorů placené televize, vzrostl v letošním roce na 56 %. Z výzkumu Atmedia index společnosti Atmedia, která na českém televizním trhu obchodně zastupuje 30 tematických televizních stanic, vyplývá, že placená televize má mezi českými televizními diváky rok od roku stále větší zastoupení, a to zejména IPTV. Přesto je mezi nimi stále velké množství těch, kteří sledují pouze televizní stanice dostupné v digitálním pozemním vysílání. Obecně lze říct, že se využívání placené televize liší zejména podle věku televizních diváků, přičemž mladší ji využívají více a starší naopak méně.
„Zatímco mladší televizní diváci dávají přednost placené televizi, u starších televizních diváků je to naopak,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing Atmedia. Podle výzkumu je mezi zákazníky některého z operátorů placené televize 62 % televizních diváků ve věku 25–34 let. Satelitní či kabelové televizi nebo IPTV dávají před pozemním digitálním vysíláním přednost také televizní diváci ve věku 35–44 let, konkrétně je to 55 % z nich. Naopak u televizních diváků nad 45 let převažuje bezplatné sledování televizních stanic dostupných v pozemním digitálním vysílání. Placenou televizi má 49 % televizních diváků ve věku 45–54 let a 48 % ve věku 55–69 let.
K hlavním motivacím, které vedou televizní diváky k placení za sledování televize, patří možnost sledovat televizní stanice, které nejsou dostupné v digitálním pozemním vysílání, a také možnost sledovat televizní pořady zpětně bez ohledu na čas původního odvysílání. „Oba tyto důvody zmiňují televizní diváci nejčastěji. Zatímco mladší diváci uvádějí především možnost odloženého sledování televizních pořadů, pro starší diváky je primárním benefitem placené televize větší nabídka televizních stanic,“ poukazuje Pavel Müller.
Možnost zpětného sledování televizních pořadů je důležitá konkrétně pro 45 % diváků ve věku 25–34 let a 39 % diváků ve věku 35–44 let, kteří sledují televizi prostřednictvím některého z operátorů placené televize. Ze skupiny diváků ve věku 45–54 let a 55–69 let se jich pod tento benefit podepsalo méně, konkrétně 33 %, respektive 29 %. U možnosti sledovat televizní stanice, které nejsou dostupné v pozemním digitálním vysílání, je situace opačná. Bohatá nabídka televizních stanic je důležitá pro 37 % diváků ve věku 45–54 let a 45 % diváků ve věku 55–69 let. Naopak z mladších kategorií se pod tento důvod k placení za sledování televize podepsalo 33 % diváků ve věku 25–34 let a 39 % diváků ve věku 35–44 let.
„Mladší diváci jsou zvyklí používat nové technologie. Pořady chtějí sledovat kdykoliv a kdekoliv, rádi využívají možností, které jim placená televize přináší. Ostatně vedle možnosti sledovat televizní pořady zpětně a možnosti vybírat z více televizních stanic označovali za třetí nejdůležitější benefit placené televize možnost sledovat televizi na více zařízeních současně, nejen na televizoru, ale také na PC, tabletu nebo mobilu,“ tvrdí Pavel Müller a dodává, že poměrně velké množství mladších diváků také oceňuje možnost sledovat pořady z videoték, které operátoři placené televize nabízejí. Naopak u diváků nad 45 let patří k třetímu nejčastěji uváděnému důvodu vysílání ve vysoké kvalitě (HD).
Výzkum atmedia index realizovala společnost Atmedia na základě dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 3 939 respondentů (internetová televizní populace ve věku 15–69 let) z Českého národního panelu. Dotazování probíhalo ve dvou vlnách, v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku (17. 03. 2022 – 29. 03. 2022, 09. 05. 2022 – 16. 05. 2022). Sběr dat realizovala výzkumná společnost Nielsen Admosphere metodou CAWI.
K tématu je k dispozici infografika níže.
-mav-
# výzkum # TV # pay TV # Atmedia # Atmedia Index # divák # placená TV # demografie # věk
Autor textu MediaGuru
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Canal+ po sedmi letech sjednocuje značky Skylink a Canal+ a představuje novou
nabídku pro české a slovenské zákazníky. Změny zahrnují čtyři nové
televizní kanály, novou aplikaci propojující televizní vysílání se
streamovacími službami i balíčky Cinema, Sport a Total.
Česká značka spodního prádla Timo uvedla kampaň k podzimní a zimní
kolekci, jejíž tváří je operní pěvkyně Andrea Kalivodová.