Český herní průmysl zvýšil loni obrat i zisky navzdory krizi

Obrat tuzemského herního odvětví za rok 2021 dosáhl rekordních 7,11 miliard korun, v porovnání s loňskými hodnotami jde o třetinový nárůst. Sektor zaměstnává největší počet zaměstnanců ve své historii, rychlým tempem vznikají i nová vývojářská studia. Odvětví ale trápí letité problémy, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Data vychází z nejnovější studie o stavu herního průmyslu v České republice, kterou zveřejnila Asociace českých herních vývojářů (GDA CZ).

Zatímco jiná odvětví zpomalila svůj růst kvůli dopadům koronavirové krize, český herní průmysl naopak povyskočil o 33 % na 7,11 miliard korun. Tuzemský sektor s videohrami tak rostl po několikáté v řadě. Zisk vygenerovaný českými herními firmami za rok 2021 překonal hranici 2 miliard korun. Drtivá většina her se prodává především v zahraničí – samotné odvětví je silně proexportní a více než 95 % české herní produkce směřuje na světový trh, z čehož česká ekonomika benefituje. Studia zároveň odvádí nemalé daně státu.

Stejně tak narostl počet herních studií, které působí v Česku. Data GDA CZ ukazují, že za loňský rok vzniklo 14 nových firem, které se zaměřují na interaktivní zábavu. Celkem u nás pracuje přes 2300 lidí v herních společnostech, ve srovnání s loňským rokem jde o 12% nárůst. V souvislosti s tím vzniklo také 411 nových pracovních pozic. Více než polovina herních studií působí v Praze.

Kvůli několika souběžným krizím, jako jsou válka na Ukrajině či zdražování energií, očekává herní průmysl v ČR pomalejší růst za rok 2022, stále by se ale měl držet v kladných hodnotách. Podle odhadů by se mohl letošní obrat českých herních firem navýšit o 6 % na 7,5 miliard korun.

Pandemická krize se nijak zvlášť nepodepsala na kvantitě vydaných her. Vloni podle dat GDA CZ vyšlo celkem 55 českých titulů, přičemž 19 z nich se dostaly na trh v rámci tzv. předběžného přístupu.

Český herní průmysl ovšem nadále sužují letité problémy, které se nedaří řešit. Sektor i přes vysoké obraty trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Nejhůře se obsazují programátorské pozice (31 %) a grafici (20 %). V těsném závěsu jsou pak za nimi animátoři (18 %) a herní designéři (16 %).

Tuzemskému hernímu sektoru se dlouhodobě nedostává výraznější podpory ze strany státu. Kromě dotací, které by napomohly konkurenceschopnosti menších tvůrců videhoher, panuje velký hlad po dalších studijních programech se zaměřením na herní vývoj či provázanost mezi herními studii a českými univerzitami.

Další podrobnosti o stavu českého herního průmyslu najdete v infografice, která je ke stažení níže. 

-mav-