Autor textu MediaGuru
Státní systémová podpora pro nezávislá média je podle vládního
zmocněnce Michala Klímy žádoucí pro fungování demokracie.
Státy by měly vytvářet systémy podpory pro nezávislá média, je to v jejich zájmu. Nezávislá média jsou podstatou demokracie a pokud bude pokračovat obsahová destrukce médií, může být přímo ohrožena demokracie. Na pondělní diskusi o vlastnictví českých médií pořádanou Kampusem Hybernská to uvedl vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací a dlouholetý mediální manažer Michal Klíma. Diskuse byla součástí evropského projektu Euromedia Ownership Monitor a na její organizaci se podílel i Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ). Klíma už na červnovém Novinářském fóru avizoval, že monitoruje systémy podpory médií v jiných liberálních zemích a na základě tohoto přehledu mohou vzejít návrhy řešení pro tuzemský mediální systém.
Diskutující, kterými dále byli Jana Klímová, zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin, a Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií FF UK a bývalý ředitel NFNZ, se shodli na tom, že další výhled vývoje českých médií z pohledu vlastnictví lze jen těžko odhadovat. Záležet bude podle Michala Klímy na politickém, ekonomickém a technologickém vývoji, který je nevyzpytatelný. Josef Šlerka očekává další hledání nových vlastnických modelů a nových forem vlastnictví médií. Jana Klímová se domnívá, že stávající hlavní vlastníci českých médií na trhu ještě nějaký čas setrvají. „Nevím, kdo by byl ochotný média kupovat,“ zmínila.
Na základě svých osobních zkušeností diskutující uvedli, že při práci ve vydavatelstvích, která dříve patřila zahraničním mediálním vlastníkům (němečtí regionální vydavatelé Verlagsgruppe Passau, Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft a nadnárodní skupina Dow Jones-Handelsblatt) se nesetkali s přímými zásahy vlastníků do redakčního obsahu. „Inzerenti si občas stěžovali na článek – a už to bylo v době, kdy začaly problémy tištěných médií a kdy nebylo snadné vzdávat se příjmů –, ale nezažila jsem, že by se v této věci ustupovalo,“ vzpomínala na své roky v MF Dnes Jana Klímová. Po odchodu zahraničních mediálních vlastníků se tuzemská média dostala do rukou oligarchů, kteří pode Michala Klímy svou nekvalifikovaností mediální byznys zničili. Českým specifikem je zase podle Josefa Šlerky skutečnost, že média jsou dominantně vlastněná někým, kdo podniká v jiných ekonomických sférách. „Je krajně neobvyklé, že média jsou vlastněná lidmi, jejichž dominantní zájem je vně mediální sektor,“ uvedl s tím, že podobný model je zastoupen jen v několika zemích.
Motivací pro tuzemské podnikatele, kteří média od zahraničních vlastníků odkoupila, byl podle diskutujících především záměr ovlivňovat veřejné mínění, případně vlastnit média jako možnou pojistku pro své další aktivity. Velké ekonomické entity jsou ale obvykle provázány se státem a pokud se do jejich aktivit přidají i média, vznikají pochybnosti, nakolik mohou být ve svém zpravodajství nezaujatá. To, zda mezi velkými českými vlastníky médií panují dohody o „neútočení“ mezi sebou, není možné podle účastníků debaty doložit žádnými důkazy. Vliv vlastníků se přitom neodehrává na denní bázi zásahy vlastníků v redakcích, ale probíhá přes výběr spřízněného managementu, zaznělo rovněž v diskusi.
-mav-
# média # vlastnictví # Josef Šlerka # nezávislost # Michal Klíma # regulace # legislativa # stát # demokracie # Jana Klímová
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.