Autor textu MediaGuru
Český rozhlas posílá na zpravodajské posty do zahraničí novinářky
Kateřinu Havlíkovou a Zdeňku Trachtovou.
Český rozhlas mění síť svých zahraničních zpravodajů. Kateřina Havlíková na postu stálého zpravodaje v Polsku vystřídala Martina Dorazína, který je v současnosti stálým válečným zpravodajem na Ukrajině. Zpravodajkou z Bruselu je nově Zdeňka Trachtová, posluchačům bude přinášet informace místo Viktora Daňka.
Dosavadní zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk se po čtyřech a půl letech v Belgii vrací do Prahy a bude zastávat post politického reportéra v domácí redakci. Na konci roku 2022 skončil na pozici zahraničního zpravodaje v jihovýchodní Asii David Jakš, který od ledna letošního roku zastává pozici ředitele regionálních studií ČRo Plzeň a ČRo Karlovy Vary.
Kateřina Havlíková působí v Českém rozhlasu od roku 2014, kdy začínala v elévském programu. Od roku 2018 pracuje v zahraniční redakci Zpravodajství, kde byla specialistkou na dění v Africe a patřila k zakladatelům pořadu Za Obzorem. Od loňského roku se věnuje dění v Polsku. Kromě zahraničního zpravodajství pět let autorsky spolupracovala na pořadu Českého rozhlasu Plus Historie Plus.
Zdeňka Trachtová před nástupem do Českého rozhlasu působila pět let v domácím zpravodajství serveru iDnes.cz, kde se zaměřovala na školství a sociální i lidskoprávní oblast. V Českém rozhlase pracuje od roku 2017. Kromě politiky se zaměřuje na energetiku a Evropskou unii. Mezi její poslední profesní zkušenosti se řadí zpravodajské pokrývání českého předsednictví v Radě EU. Zdeňka Trachtová je také jedním z autorů podcastu Bruselské chlebíčky.
-mav-
# Český rozhlas # redakce # zpravodaj # Brusel # zahraniční # Varšava # Kateřina Havlíková # Zdeňka Trachtová
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.