Autor textu ČTK
Pozice vládního zmocněnce pro média a dezinformace se zruší, agenda
připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi.
Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi, uvedl dnes Deník N. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.
„Vláda zrušila pozici a předala problematiku národnímu bezpečnostnímu poradci," řekl Deníku N Klíma. Doplnil, že o kroku věděl dopředu. Klímova funkce vznikla loni v březnu, vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí.
Klíma „dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol," uvedla vláda. Jako příklad jeho úspěšných projektů jmenovala systém koordinace strategické komunikace mezi resorty nebo kampaň Deštník proti drahotě. Pojar se má zaměřit na zefektivnění systému.
Bývalý generální ředitel vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media Michal Klíma je odborníkem na problematiku médií a novinářem. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil také jako místopředseda Světové asociace novin.
Post poradce pro národní bezpečnost zřídila vláda koncem minulého roku, od ledna ji obsadil Pojar. Poradce působící při úřadu vlády je nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik. Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup.
V rámci Bezpečnostní rady státu vznikne pracovní podskupina, která se zaměří na boj proti vlivům cizí moci, uvedl Pojar. Jeho nové úkoly úzce souvisí s těmi, které plnil doposud, dodal.
Oddělení strategické komunikace při úřadu vlády zůstává v nezměněné podobě a i nadále ho povede Pavel Lupjan, který se podílel na několika vládních komunikačních kampaních.
-čtk-
# dezinformace # Vláda ČR # Michal Klíma # Petr Fiala # Tomáš Pojar
Autor textu ČTK
Pořadem nedělního večera po 20:00 se v divácké skupině starší 15 let
stal první díl dvoudílného filmu Hvězdná hodina vrahů. Následoval
seriál Studna. V mladší divácké skupině 15–54 bodují Zrádci.
Polský seriál Proud získal na festivalu Serial Killer hlavní cenu Primetime
Killer pro nejlepší seriál ze střední a východní Evropy. Novou českou
soutěžní sekci Czech Killer ovládl seriál Kamarád. Zvláštní uznání
patří hercům seriálu Oddíl B.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.