Autor textu MediaGuru
Pro značky přestává být nejtěžší zaujmout zákazníky, ale udržet si
jejich pozornost a loajalitu, ukázala mimo jiné konference Content First.
V dnešní době, kdy jsou lidé obklopeni reklamami ze všech stran, je pro značky čím dál složitější zákazníky zaujmout. Větší problém však nastává ve chvíli, kdy si značka musí zákazníky udržet. Jak na úspěšnou komunikaci a reklamu, kterým chybám se vyvarovat a co s marketingem udělá umělá inteligence, vysvětlili řečníci na konferenci Content First, kterou v minulém týdnu uspořádala společnost Internet Info.
O tom, že pozornost je složitější udržet než si ji získat, mluvili na konferenci Nikola Foktová a Radek Vítek z Publicis Groupe. Ve své prezentaci zdůraznili, že mileniál věnuje pozornost reklamě v průměru 12 vteřin, lidé z generace Z ale jen 8 vteřin. Na udržení pozornosti doporučili zapojit kreativu, kterou předvedli na konkrétních kampaních pro Huawei, Maltesers, Snickers nebo Heinz. „Boj o pozornost je nejen u koncového zákazníka, ale i u novinářů,“ dodává Radek Vítek a apeluje na to, aby pracovníci zapojili kreativu také do PR, aby se jejich tisková zpráva od ostatních odlišila. „Neustále řešíme, jak zaujmout novináře a jejich prostřednictvím cílovou veřejnost,“ vysvětluje.
O marketingu v Knihy Dobrovský promluvil Adam Pýcha, ředitel oddělení marketingu a e-commerce, který vysvětlil, jak je důležité budovat vztah s komunitou a odlišit se od konkurence. Na konkrétní kampani Na velikosti záleží ukázal, že některé kampaně mohou být na hraně, ale je třeba mít odvahu takové věci zkoušet. Posluchačům také zdůraznil, že je důležité ukázat lidem obličeje pracovníků či ambasadorů a dát pracovníkům volnost a individuální přístup, který je někdy víc než týmová práce. Na závěr doporučil rozvíjet vnitřní kompetence uvnitř inhouse týmu, zvyšovat know-how a nebát se kritiky, což podle něj vede k tomu, že firmy ušetří peníze a budou flexibilnější.
O umělé inteligenci v marketingu se zamýšlel Martin Šiknkovský z Elite BTW, který zdůraznil, že se AI zdokonaluje každým dnem, a proto bude čím dál složitější rozpoznat práci člověka a umělé inteligence. Podle něj nástup AI přináší také filozofické problémy, morální dilemata a právnické otázky. „AI je velký právní problém ve dvou rovinách: v tom, jakým způsobem se všechno naučil a pak v tom, komu patří výsledek umělé inteligence,“ zmínil. Do budoucna vidí úspěšnou spolupráci s AI v případě, že se lidé nebudou soustředit na cíl, ale na proces. „My jsme v současnosti velmi zaměřeni na cíl, abychom byli co nejlepší, nejrychlejší a abychom toho splnili co nejvíc, což jsou všechno elementy, které umělá inteligence zvládne mnohem líp než my a za chvilku,“ vysvětluje.
O textové reklamě hovořil Miloš Kočí, CCO agentury VMLY&R. Posluchačům ukázal několik možností, jak používat text v reklamách. Jednou z nich je hrát si se slovy nebo jejich částmi a dát jim význam, další je například změna významu slov pomocí zakrytí jeho části, možností je také změna slov. Ve své prezentaci také zdůraznil, že k úspěšnosti vede upřímnost, humor nebo práce se zvědavostí lidí. Důležité je také mluvit k úzké skupině a používat jejich jazyk.
Jak si udržet zákazníka, vysvětlila Vladana Bečová z Pretty Much Nomads, která zdůraznila potřebu mapovat zákaznickou i uživatelskou cestu. Na konferenci apelovala na to, aby firmy zmapovaly, co zákazník chce, marketingovou strategii, cestu potenciálního zákazníka a aby zajistily hladké fungování. Posluchačům rovněž představila typický obsah pro uživatelskou cestu, mezi kterým je například průvodce, tooltipy, helpcenter nebo chatbot. Podle ní je také důležité brát podněty z oddělení zákaznické péče, z obchodního oddělení nebo přímo ze zpráv od zákazníků a všímat si toho, jak je vnímají a na co se nejčastěji ptají. „Rozbijte zeď a nebuďte zavření v marketingových silech, kde řešíte jen webovky, PPC, ale zkuste se víc ponořit do experience uživatelů,“ dodává.
Právní hledisko na konferenci představila advokátka Petra Dolejšová, která se specializuje na právo v oblasti e-commerce, PR a marketingu. Podle ní je důležité vyvarovat se lhaní a klamání spotřebitele nebo tvrdit, že je něco zdarma, když tomu tak ve výsledku není a od zákazníka požadujeme data. „Pokud něco měníte za data, tak to určitě není zdarma,“ doložila. Zdůraznila také, že je třeba dát pozor na slovo „až", které může vést k vábivým nabídkám nebo na slovo „eko“, které zase může zavánět greenwashingem.
Jak na efektivní brainstorming vysvětlil Petr Koubek, Creative Director LCG New Media. Posluchačům zdůraznil, že je velmi důležité u každého brainstormingu vědět, co chcete udělat, čeho potřebujete docílit a věnovat tomu také dostatek času. Představil také několik chyb, kterým je třeba se vyvarovat. K nim patří například to, že mluvíte málo anebo naopak moc, mluvíte mimo téma, urážíte nápady ostatních, jste protivní, hádáte se nebo jste ukřivdění.
Na tvorbu obsahu pro generaci Z se zaměřil Juraj Kováč, kreativní ředitel & partner This Is Locco. Na začátku upozornil, že lidé z této generace jsou sice odolní k reklamě, ale když je zaujmeme, tak jsou ochotní dát jí svoji pozornost. Velkou příležitostí, jak tuto generaci oslovit, je podle něj pomocí gamingu, protože až 87 % populace gen Z hraje hry každý týden. „Gaming berou jako nástroj pro sebevyjadřování, někdy se dokonce ukážou více než v reálném světě. 80 % to bere jako nástroj pro potkávání s jinými lidmi,“ upřesnil. Další důležitou oblastí je pro tuto generaci mix digitálnosti a popkultury. Důležitá jsou také témata související s udržitelností a zodpovědností značek.
Aktivní live streaming na konferenci představil Ryan Shaw, Managing Director The Milkshake Agency. Aktivní live streaming je založen na aktivitě, interaktivitě a je přizpůsobitelné. Tento způsob streamingu má zvyšovat povědomí o značce, vybudovat engagement, podpořit prodeje nebo uvedení nových produktů.
Jak fungují Mapy.cz, představila Jana Kovářová, Senior social media specialist Seznam.cz. Posluchačům ukázala, jak dlouhodobě komunikovat na sítích, když jsou předmětem komunikace technologické novinky. Klíčové je podle ní předkládat je lidem srozumitelně, odpovídat na potřeby uživatelů a naslouchat své komunitě. Zdůraznila také, že velmi důležitá je produktová priorita a zároveň také konzistentnost a rozpoznatelnost.
Aby se firmy nebály být jiné, zdůraznil Adam Ondráček, zakladatel agentury Kontra, který na konkrétních projektech ukázal, jak komunikovat témata jako klimatická změna nebo udržitelnost. Podle něj je důležité vše lidem vysvětlovat a zároveň cílit na lidi, kterých se komunikace týká.
Personalizovanou komunikaci představili technický ředitel Karel Juřička a kreativní ředitel Michal Orsava z Webout. Zdůraznili, že v dnešní době činí 80 % obsahu na internetu videa, a proto je důležité odlišit se díky personalizaci. Účastníkům konference popsali, jak generují personalizovaná videa například pro firmu Zoot nebo pro Konferenci Restart. jejich výhodou například je to, že fungují v reálném čase a není tak potřeba sdílet data zákazníků třetím stranám.
O ambasadoringu na LinkedInu promluvila Jana Bártíková, zakladatelka Linked Akademie. Posluchačům vysvětlila, že díky ambasadoringu může být komunikace autentická, ale aby fungoval, tak musí být dobrovolná a ambasadorem musí být člověk z firmy. Důležité je podle ní také zacílení, plán a strategie. Ambasadoring je podle ní silný nástroj pro budování značky bez nákladů za reklamu nebo také dlouhodobý zdroj nových zákazníků
-tšl-
# konference # reklama # kampaň # marketing # komunikace # PR # obsah # Content First # pozornost
Autor textu MediaGuru
Na trhu se objevila teprve před deseti lety, přesto je dnes už v devíti zemích střední a východní Evropy. Dosahuje obratu sta milionů korun, přesto se pohybuje na trhu, o jehož existenci kromě zasvěcenců málokdo ví. A i když se jmenuje Forscope, pochází z Brna. Zakladatel a ředitel firmy Jakub Šulák říká, že v jejich byznysu není umění prodat, ale nakoupit. Tak vypadá trh se softwarem, který už někde dosloužil, ale jinde po něm touží. Trh založený na B2B marketingu v nejčistší podobě. Když jsem se bavil s lidmi ve svém okolí, včetně třeba datových analytiků, mnozí o existenci trhu se sekundárním, nebo taky druhotným softwarem vůbec nevěděli a byli poměrně překvapeni. Jaká je vaše zkušenost s povědomím o tomto typu byznysu mezi firmami? Situace se výrazně liší trh od trhu. V České republice je známost v odborné komunitě už poměrně vysoká. Týká se to zejména IT specialistů, kteří řeší integrační projekty nebo dodávky hardwaru a softwaru. Když se ale podíváme například k našim sousedům do Polska, tak tam je znalost trhu výrazně nižší. Hodně to souvisí s tím, kolik relevantních a legálních hráčů na daném trhu celkově působí. Znamená to, že na trhu není silná konkurenci? Ano, na většině trhů střední a východní Evropy působíme v podstatě sami. Z určitého úhlu pohledu bychom si i nějakou zdravou konkurenci zasloužili. Pomohla by nám totiž pojem „sekundární software“ na trhu mnohem rychleji a lépe etablovat a edukovat zákazníky. Proč tu nejsou třeba firmy z Německa, kde je silný trh se sekundárním softwarem? Bojí se specifik trhu, je pro ně naše prostředí příliš složité? Není to o strachu, pokusy tu byly, ale nikdy se jim to moc nevyplatilo. Je to čistá matematika. Vezměte si německý trh, přesněji region DACH – Německo, Rakousko, Švýcarsko. Žije v něm 100 milionů lidí, kteří mluví německy, s výjimkou Švýcarska platí stejnou měnou a jejich průměrná ekonomická výkonnost na hlavu je o 40 % vyšší než v našem regionu. To je zkrátka obrovský a nesmírně bohatý trh. Kdyby chtěla německá firma expandovat třeba do Bulharska, musela by vzít svého drahého německého experta, poslat ho do Sofie, platit ho německým platem a nechat ho tam vše budovat. I když by pak nabrali lokální a levnější bulharské zaměstnance, výtěžnost a objem financí tamního trhu je mnohem menší. Nevyplatí se to v poměru k nákladům na řízení cizojazyčné pobočky. A asi je v zemích střední a východní Evropy v „přepočtu na hlavu“ i méně obchodních příležitostí… V Německu sídlí centrály mnoha velkých evropských podniků. U nás, když se podíváte na firmy nad 250 zaměstnanců, polovina z nich má zahraniční matku, typicky americkou nebo právě německou. Rozhodnutí o tom, jaký software a kde se bude nakupovat, proto vůbec nevzniká v Praze nebo v Sofii. Rozhoduje se to v centrále v zahraničí. Takže tvrdit, že západní brokeři na našem trhu nejsou, není tak docela pravda. Oni tu působí, jen to dělají právě přes mateřské zahraniční firmy.
Marketingová skupina Digital First Marketing Group (DFMG) vrací do hry značku
Darkside. Ta nově zastřeší strategické a kreativní marketingové služby
s 360° servisem. DFMG zůstane názvem skupiny, pod kterou patří také PR
agentura Insighters.
Deutsche Telekom spouští také v Česku prostřednictvím své dceřiné
společnosti T-Mobile kampaň zaměřenou na generaci Z a její vztah
k sociálním sítím. Využívá v ní spot s frontmankou kapely Wet Leg
Rhian Teasdale a vyzývá mladé lidi, aby „převzali kontrolu nad vlastním
životem".