DPH podle Fialy noviny neohrozí, podle Jourové může zničit místní
Vyšší daň z přidané hodnoty (DPH) u denního tisku nezpůsobí
zastavování vydávání novin, myslí si premiér Petr Fiala.
Vyšší daň z přidané hodnoty (DPH) u denního tisku nezpůsobí zastavování vydávání novin. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové může být však růst sazby z deseti na 21 procent, s kterým počítá vládní úsporný balíček, likvidační hlavně pro regionální tituly.
Unie vydavatelů označila ve čtvrtek vládou navržené zvýšení sazby DPH u denního tisku za ohrožení novinového trhu v Česku. Fiala se toho neobává. „Moc nevěřím, že by někdo zastavil vydávání tištěných novin. Navíc lidé se dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, veřejnoprávní média jsou dostupná volně, nehrozí žádná katastrofa," uvedl Fiala v ČT.
Podle Jourové dostává nová základní sazba pro noviny Česko „na špici evropského žebříčku". „Může to být likvidační zejména pro regionální a místní noviny, trend je spíš jim ulevovat," uvedla. Tištěné tituly mají podle ní už problém přežít po velkém přesunu inzerce do digitálního prostoru.
„Když necháme umřít noviny, spousta lidí nebude mít alternativu si přečíst něco, co nebude takový digitální fastfood," uvedla Jourová. Tištěná média do informačního prostoru patří a plní obrovskou roli, zvlášť v "době permanentního dezinformačního úpadku", doplnila česká eurokomisařka.
V rozhovoru pro Deník.cz Jourová řekla, že krok české vlády je v naprostém rozporu s tím, co dělají unijní státy, které si uvědomují potřebu nezávislých a seriózních médií. „Je to další rána pro ekonomickou kondici médií a tištěných médií obzvlášť," uvedla. Ke zvýšení daňové zátěže nepřikročily ani země jako Polsko či Maďarsko, dodala.
Noviny se podle vládního úsporného balíčku přesunují do základní sazby, přestože časopisy zůstanou ve snížené. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to zdůvodnil snahou daňově zvýhodnit vědecké časopisy. V daňovém řádu je přitom nelze odlišit od ostatních, například lifestylových nebo bulvárních.
Fiala vysvětlil, že kabinet chce všechny položky v základní sazbě, pro zařazení do nižší musí být sociální či jiný důvod. „Někde to může být těžkopádné, ale je to daň za tu jednoduchost. Logika v tom je. Za jednoduchost platíte tím, že každý detail nevychytáte," konstatoval. V případě časopisů existují vědecké, literární či kulturní tituly, zopakoval dnes Fiala argumentaci ministra financí.
-čtk-
# tisk # noviny # časopisy # DPH # Unie vydavatelů # Petr Fiala # Věra Jourová
Autor textu ČTK
Mohlo by vás zajímat
Hattrick chystá tři speciály k fotbalovému MS, zvýhodní je v balíčku
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
RSF: Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Děti podle Čechů čtou méně, hlavní příčinou jsou digitální technologie
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.