Autor textu MediaGuru
Alespoň jednou týdně poslouchá podcasty více než pětina české
internetové populace, častěji jsou to muži a mladší lidé. K tematicky
nejoblíbenějším patří rozhovory s osobnostmi a skutečné příběhy,
ukazuje výzkum Nielsen a Ressolution.
Alespoň jednou týdně poslouchá podcasty více než pětina české internetové populace, přičemž silnějšími posluchači jsou častěji muži a také mladší věkové skupiny. Podle průzkumu Nielsen a Ressolution Group si je respondenti nejčastěji pouští doma, když relaxují, nebo také při domácích činnostech. Z tematických zaměření a formátů aktuálně vedou rozhovory s osobnostmi, následované skutečnými příběhy a humornými či komediálními podcasty. Ze způsobů poslechu jsou nejvyužívanější aplikace a co do délky podcastů dává většina posluchačů přednost těm kratším, tedy do půl hodiny.
Výzkum se uksutečnil na vzorku pětistovky respondentů české internetové populace z Českého národního panelu ve věku 15 let a více.
Mezi českými online uživateli aktuálně poslouchá podcasty 22 % alespoň jednou týdně, přičemž 6 % dotázaných se jim věnuje denně nebo téměř denně, 9 % 2–3krát týdně a 7 % jednou za týden. Téměř dvě pětiny respondentů v současnosti poslouchají podcasty méně často a stejný podíl je zatím neposlouchá vůbec.
Nejobvyklejším prostředím k poslechu podcastu je mezi českými posluchači domov, konkrétněji při relaxování nebo před spaním – vyjádřilo se tak 47 % z nich a shodnou se na tom napříč věkovými kategoriemi. Více než třetina pak poslouchá podcasty jako kulisu k domácím činnostem (úklidu, vaření apod.). Pro ženy je dokonce tento typ prostředí na prvním místě a podcasty v něm poslouchají výrazně častěji než muži. Třetím nejzmiňovanějším místem k poslechu jsou cesty a různé přesuny (např. MHD nebo v autě), kde podcasty poslouchá 27 % posluchačů. Oblíbený je tento způsob poslechu častěji u mladších ročníků.
Mezi nejoblíbenější témata podcastů se momentálně řadí rozhovory s osobnostmi, skutečné příběhy (zahrnující např. zločiny, které se staly apod.), humorné či komediální podcasty, dále podcasty zaměřené na vědu/techniku a sport. Preference se ale liší v různých sociodemografických skupinách. Zatímco muži mají na prvním místě sport, ženy nejraději poslouchají podcastové rozhovory s osobnostmi. Ty vedou také u 15–34letých. Kategorie 35–44 let preferuje skutečné příběhy a lidé starší 45 let nejraději poslouchají humorné a komediální podcasty.
Zpravodajské a publicistické podcasty jsou preferovanější mezi muži než mezi ženami a zvláště u zpravodajství je znatelná stoupající obliba s vyšším věkem respondentů. Starší dotázaní mají také silnější zájem o historické nebo kulturní podcasty. Naopak například sport nebo hry a gaming zajímají v podcastech častěji mladší respondenty. Také (fikční) příběhy jsou oblíbenější u respondentů mladších 45 let. Věda a technika, hry nebo sport jsou výrazně oblíbenější mezi muži, mezi ženami se naopak výše než u mužů umisťují humorné, vztahové, kulturní, ale i příběhové (fikční) podcasty.
Nejobvyklejší je poslech podcastů přes (mobilní) aplikace, které využívá 58 % dotázaných. Webový poslech ale příliš nezaostává, využívá ho přesně polovina. A zatímco aplikace jsou zejména doménou mladších respondentů (ve skupině 15–34 let dosahuje 75 %), tendence k poslechu online přes web naopak s věkem roste. Epizody k poslechu offline dnes stahuje pouze zlomek dotázaných posluchačů podcastů, je jich 8 %.
Většina (přesně 61 %) českých posluchačů dává přednost podcastům, které mají do půl hodiny. Toto číslo přesněji tvoří necelá třetina posluchačů, která má nejraději, když epizody nepřekročí 15 minut (výraznější je tato preference mezi ženami, kde dosahuje 36 % a mezi respondenty nad 45 let věku – 44 %), a 29 % upřednostňuje délku mezi 16 a 30 minutami. Delší epizody má radši 30 % posluchačů. Preferenci aktuálně nemá 10 % dotázaných.
-mav-
# podcast # výzkum # Nielsen # audio # poslechovost # Ressolution Group
Autor textu MediaGuru
Umělá inteligence má podle Čechů potenciál změnit způsob, jakým
nakupují online. Třetina zákazníků by při nákupech využívala AI
asistenty, kteří by jim pomáhali s výběrem produktů, porovnáním
nabídek nebo bezpečnějším placením.
Rádio Impuls vyřeší dlouhodobý problém s nedostatečným pokrytím Libereckého kraje. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání souhlasila s přidělením kmitočtového oprávnění ze kótu Prosečský hřeben. Rádio Impuls doposud pro severočeské město využívalo lokální frekvenci 92,1 FM. Toto vysílací zařízení je umístěno na stanovišti v Matoušově ulici. Vysílač zde dlouhodobě pracoval s výkonem 200 Wattů. Z tohoto důvodu měla dosavadní frekvence pouze lokální dokrývací charakter. Nyní se stanice může v rámci této oblasti přesunout na kmitočet 102,3 FM a využít maximální vyzářený výkon 1 kW. Nové vysílací stanoviště na Prosečském hřebeni nabízí odlišné geografické podmínky. Tato lokalita se totiž nachází přibližně o 200 metrů výše než dosavadní dokrývač. Tuto frekvenci v minulosti pro svou distribuci využíval Český rozhlas Liberec. Rozhlasová stanice ji však opustila v rámci reorganizace analogové FM sítě. Následně se Český rozhlas Liberec s vysíláním přesunul na dominantní kótu Ještěd. Pozici na vysílači Ještěd převzal Český rozhlas Liberec po Rádiu Proglas. Tato stanice uvolnila svou frekvenci na základě vlastního strategického směřování. Rádio Proglas se rozhodlo jako jedno z mála reálně podpořit přechod na technologii DAB+. Tuto podporu v praxi uskutečnilo tím, že přistoupilo k vypnutí většiny FM vysílačů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak uvolněný kmitočet pro Liberec přidělila Rádiu Impuls.
Čechy v létě zajímá vaření o něco více než letenky a domácí
turistika je příliš netáhne, ukazuje prázdninový datový pohled na zájmy
podle dat z vyhledávání Seznam.cz.