Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock
Alespoň jednou měsíčně poslouchá podcasty více než polovina internetové populace ve věku 15 – 70 let (54 %, což v přepočtu na celou populaci ČR 15-84 let představuje 43 %). Tímto výsledkem se Česko řadí k evropské „podcastové“ špičce, kterou tvoří severské země, jako Švédsko, Norsko, Irsko či Island. Podcastový boom, zesílený obdobím pandemie covidu, navíc zasáhl všechny věkové skupiny. Poslech podcastů mluveného slova již dávno není jen doménou mladých posluchačů.
Ukazují to výsledky rozsahem i metodikou unikátního výzkumu, který pro Český rozhlas realizovala v dubnu 2023 agentura NMS. V rámci tohoto on-line výzkumu bylo v první fázi reprezentativního šetření dotázáno 3699 respondentů z Českého národního panelu ve věku 15- 70 let, z toho pak ve druhé fázi vznikl výsledný soubor 2001 posluchačů podcastů. Rozsáhlý výzkum poprvé poskytl komplexní pohled na konzumaci podcastů v Česku.
Pojem podcast se již dostal do povědomí internetové populace. Nyní 9 z 10 Čechů na internetu ví, co výraz „podcast“ znamená (51 % Čechů to ví přesně a dalších 36 % to ví přibližně).
Pravidelně, tzn. alespoň 1krát týdně, si podcasty pustí 36 % Čechů na internetu, dalších 18 % si podcast poslechne alespoň párkrát za měsíc, přičemž 22 % podcasty poslouchá jen občas (ani ne jednou za měsíc), čtvrtina pak neposlouchá podcasty vůbec. Posluchačů podcastů v posledních letech navíc dále přibývá. Jen v minulém roce začala nově podcasty poslouchat zhruba pětina všech současných posluchačů.
Zdroj: NMS pro Český rozhlas
Dle očekávání nejvíce posluchačů najdeme mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let. Podcasty pravidelně poslouchá 72 % z nich. S rostoucím věkem pak jejich popularita postupně klesá, přičemž i mezi lidmi staršími 45 let podcasty poslouchá více než 40 %. Fanoušci podcastů jsou obecně častěji muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé, lidé s vysokými příjmy či obyvatelé velkých měst.
Zdroj: NMS pro Český rozhlas
Podcasty se poslouchají hlavně doma, ať už ve volném čase nebo při práci. Starší lidé věnují podcastům hlavně svůj volný čas, zatímco mladší posluchači si podcasty pouští při různých činnostech, typicky při jízdě autem nebo veřejnou dopravou, při chůzi, při sportovních aktivitách, ale i v zaměstnání nebo i ve škole.
Zdroj: NMS pro Český rozhlas
Dvě třetiny fanoušků podcastů zároveň poslouchají i živé vysílání. Zatímco s rádiem lidé tráví delší čas (dle Radioprojektu v průměru přes 4 hodiny denně na posluchače), podcasty jsou spojeny s intenzivním, ale výrazně kratším poslechem. Více než hodinu týdně se jim věnuje polovina respondentů z našeho průzkumu, ostatní s nimi tráví méně času. Mladší posluchači (15 až 24 let) dávají podcastům více času než starší věkové skupiny.
Obvykle si posluchači podcastů pouští 1 až 5 jednotlivých epizod týdně, přičemž většina si ráda pravidelně přehraje svůj vybraný podcast nebo podcastovou sérii. Alespoň jeden podcast týdně pravidelně poslouchají téměř dvě třetiny uživatelů podcastů (67 %). Nicméně i tak si bezmála polovina vybírá podcast intuitivně (45 %), prostě si poslechne to, co je zrovna zaujme. S poslechem pouze svých oblíbených podcastů nebo sérií se spokojí jen pětina lidí. Mezi nejoblíbenější témata, a to napříč věkovými skupinami, patří zábava a humor, rozhovory na vážnější témata a zpravodajské podcasty. Pro posluchače podcastů je běžné, že když už s poslechem začnou, tak jej dokončí nebo se o to alespoň snaží. Pokud už audio zastaví, tak často kvůli vyrušení něčím jiným.
Dominantní je poslech podcastu prostřednictvím mobilních telefonů, přičemž u mladší věkové skupiny (15 až 24 let) je jednoznačně preferována kombinace mobilního telefonu a sluchátek. Většina posluchačů podcastů přitom za ideální považuje délku podcastu do půl hodiny (64 %).
Nejoblíbenější platformou pro poslech podcastů je YouTube (51 %), po něm pak následuje Spotify (22 %). Že nelze podcasty vykázat pouze do audio sféry, potvrzuje i další výsledek výzkumu. Dvě pětiny uživatelů podcastů totiž preferují video verzi, stejný podíl zase audio a pětině na verzi nezáleží. Přesto není audio nebo video verze zásadním kritériem pro výběr podcastů. Nejdůležitější důvodem pro volbu daného podcastu je jednoznačně téma, za ním pak následují kritéria jako hosté/účinkující podcastu, osobnost moderátora, atmosféra podcastu či zvuková kvalita.
Zajímalo nás rovněž, nakolik je pro uživatele důležité, kdo podcast vytvořil. Téměř dvě třetiny (64 %) posluchačů podcastů tvrdí, že znají producenty alespoň některých z poslouchaných podcastů. Více než polovina (55 %) rovněž připouští, že při výběru podcastů je alespoň někdy důležité vědět, kdo za podcastem stojí. Na druhou stranu pro dvě pětiny tato informace není vůbec důležitá. Spontánně si jako producenta/tvůrce respondenti nejčastěji vybaví Český rozhlas (nebo každý desátý respondent si jako producenta/tvůrce podcastů spontánně vybaví Český rozhlas).
Zdroj: NMS pro Český rozhlas
Český rozhlas má na podcastovém trhu své nezastupitelné místo, mezi posluchači podcastů je vnímán jako nejviditelnější tvůrce podcastového obsahu a jeho produkci si alespoň občas pustí polovina z nich. Posluchači si navíc podcasty ČRo spojují s vysokou obsahovou i technickou kvalitou, důvěryhodností a kvalitní moderací.
Zdroj: NMS pro Český rozhlas
Výsledky reprezentativního výzkumu Českého rozhlasu potvrdily, že celkově je podcastová scéna (nejen v Česku) velmi fragmentovaná a kromě toho vykazuje značné generační rozdíly. Chování mladých (15 až 29 let) se totiž při konzumaci podcastů výrazně odlišuje od generace 45 až 70 let. Z výzkumu je rovněž zřejmé, že podcast je dnes stále oblíbenějším médiem, jehož uživatelé hledají „dokonalou shodu podcastu" se svým každodenním životem, a to jak s ohledem na situace, kdy jej poslouchají, tak s ohledem na obsahové preference.
Autoři textu: Pavel Šimoník, vedoucí Oddělení výzkumu Českého rozhlasu, Lucie Žáčková, senior analytik - Oddělení výzkumu Českého rozhlasu
Tagy
