Jak na sítích najít a oslovit cílovou skupinu?
Druhá část seriálu od Vítězslava Klementa, který přináší tipy
podnikatelům pro práci s reklamou na sociálních sítích, se zaměřuje na
výběr a oslovení cílové skupiny.
Pokračujeme v druhém dílu seriálu o panu Karlovi. Ten si otevřel svoje kadeřnictví v okresním městě a rozhodl se, že svoje zákazníky bude získávat právě přes sociální sítě. A také pro Karla, stejně jako pro vás a vaše podnikání, je důležité si uvědomit, že ani na sociálních sítích nejsou vaší cílovou skupinou úplně všichni.
„Všechny chytit mám, všechny chytit mám!”, zpívá se ve znělce jednoho animovaného seriálu, který na začátku tisíciletí ovládl také Česko. Zdá se, že na tomto seriálu vyrostla řada dnešních marketérů, protože středobodem jejich honby za klienty a zákazníky je opravdu „ulovit všechny".
V současné digitální době, kdy jsou lidé denně zasypáváni množstvím reklamních sdělení, je stále obtížnější zaujmout svou cílovou skupinu. Paradoxně však nikdy nebylo snazší ji oslovit. Přesto mnoho firem stále dělá základní chybu – místo aby se zaměřily na konkrétní cílovou skupinu, snaží se oslovit všechny.
Tato situace se velmi často opakuje i na sociálních sítích. Zde je to obzvláště neefektivní, protože sociální média nám dávají nástroje k přesnému cílení našeho obsahu. Pokud nevíme, ke komu mluvíme, riskujeme, že náš obsah bude v nepřeberném šumu sociálních sítí ztracen.
Karel ví, že identifikace cílové skupiny je jen prvním krokem. Ví, že v jeho městě moderní kadeřnictví chybí, a tak například cílí na ženské zákaznice, které vyžadují kvalitní služby. Stejně tak chce těžit z toho, že se jeho provozovna nachází blízko zdejšího domova pro seniory. Chce tak v dopoledních hodinách, kdy nemá tolik klientů, nabídnout zlevněné služby právě seniorům.
Práce s všeobecnými cílovými skupinami však dnes už nestačí. Pro efektivní marketing na sociálních médiích je důležité vytvářet a pracovat s konkrétními personami cílové skupiny. Persona představuje detailní profil jednotlivce, který reprezentuje část cílové skupiny. Persona může zahrnovat informace jako věk, pohlaví, zájmy, nákupní návyky, preferované sociální sítě a další.
Proto druhým, stejně důležitým krokem, je rozlišit jednotlivé podskupiny v rámci hlavní cílové skupiny. Karel tak na sociálních sítích nechce oslovovat všechny zákaznice z města, ale vzhledem ke kvalitě svých služeb cílí na ty středně příjmové. Stejně tak chce využít toho, že s maminkami mohou jeho služeb využít také jejich děti. S tím potom také souvisí výběr správných sociálních platforem.
Na některých sociálních sítích je totiž vaše cílová skupina aktivnější než na jiných. Karel si musí ověřit, kde je jeho cílová skupina nejaktivnější, a na tyto platformy se pak soustředit. Každá platforma má svou jedinečnou demografii a kulturu, takže je důležité rozumět, jak se na každé platformě komunikuje a jaký obsah je na ní nejefektivnější jak z hlediska virality, tak třeba zapojení uživatelů. Zároveň platí, že ne všechny platformy sociálních sítí jsou vhodné pro lokální komunikaci. Ať už z hlediska organického dosahu, tak reklamních kampaní. Karel výhledově přemýšlí, že by si udělal takové jméno, že by se za ním sjížděli zákazníci z celého kraje nebo klidně i země. Potom má smysl jít třeba cestou Snapchatu nebo TikToku.
Karel ale ví, že pro začátek, kdy jsou jeho cílovou skupinou obyvatelé jeho města, má smysl vydat se komunikací na Facebooku a Instagramu. Je si zároveň vědom toho, že také v případě sociálních sítí se uživatelé často překrývají na různých platformách. To znamená, že stejný člověk může vidět obsah jeho kadeřnictví právě třeba i na tom Facebooku a Instagramu současně. Tento fakt je potřeba vzít v úvahu při plánování a implementaci marketingových kampaní na sociálních médiích. Stejně jak jako při tvorbě obsahu na nich. A přesně na to se s Karlem podíváme v příštím třetím díle tohoto seriálu.
# sociální sítě # sociální média # cílení # strategie # cílová skupina # Vítězslav Klement # social # oslovení
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Tykačova firma Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Lukačovič: Seznam.cz mi nevyplatil žádné dividendy, Babiš lže
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
Deník Extra ztrojnásobuje v Praze tištěný náklad na 250 tisíc výtisků
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.