Autor textu MediaGuru
Majitel TV Nova a služby Voyo, skupina PPF, využila situace ve skandinávské
mediální skupině Viaplay a získala v ní podíl 6,3 %.
Investiční skupina PPF, majitel tuzemské TV Nova, koupila podle oznámení na stockholmské burze 6,3% podíl ve skandinávské mediální společnosti Viaplay. Stalo se tak týden poté, co ve skandinávské skupině získala 12% podíl i skupina Canal+. PPF se tímto krokem zařadila mezi největší akcionáře Viaplay.
Provozovatel streamovací služby Viaplay, která v posledních letech expandovala na řadu evropských trhů, a stala se klíčovou streamovací platformou ve skandinávském regionu, oznámil na konci července nové strategické kroky. Firma se chce soustředit zejména na severoevropské trhy, Nizozemí a vybrané aktivity Viaplay, a proto je ochotna opustit partnerství nebo přítomnost na zahraničních trzích. Oznámila také propuštění 25 % personálu, programovou redukci a nevyloučila možnosti sublicencování.
Ve druhém letošním čtvrtletí vykázala skupina ztrátu ve výši 5,8 mld. SEK (cca 560 mil. USD) a vytvořila výnosy ve výši 4,6 mld. SEK (450 mil. USD, +16 %). Počet předplatitelů služby Viaplay na severských trzích meziročně mírně vzrostl, ale mezičtvrtletně se snížil kvůli postupnému ukončování kampaní, které nevedou k tržbám a ziskům. Celkový počet předplatitelů Viaplay (včetně zahraničních trhů) ke konci druhého čtvrtletí tvořil 6,6 milionů (oproti 1. čtvrtletí pokles o 15 %).
Pro PPF se vstup do Viaplay stává další mezinárodní účastí v mediální skupině mimo lokalitu střední a východní Evropy, kde už operuje její skupina CME. V letošním roce vstoupila do německé ProSiebenSat.1, kde aktuálně drží 15% podíl. Domovská TV Nova provozuje streamovací službu Voyo a Viaplay označovala za modelový vzor toho, jak lze v lokálním teritoriu expandovat a čelit nadnárodním streamovacím službám.
Viaplay neprovozuje jen streamovací službu stejného jména, ale spadají pod ní i televizní stanice TV3 ve Švédsku, Norsku a Dánsku a také studia Viaplay.
Podle serveru E15 není vyloučeno, že také ve Viaplay bude svůj podíl postupně navyšovat. „Když kupujete podíl ve veřejně obchodované firmě, máte poněkud omezené znalosti, jelikož čerpáte z veřejných informací. Proto je naší strategií vytvořit dostatečně velkou pozici, abychom dostali místo v orgánech firmy. Což se nám podaří v ProSieben, kde management navrhl naši kandidátku do dozorčí rady," řekl v červnu ředitele skupiny PPF Jiří Šmejc.
-mav-
# PPF # TV # TV Nova # VOD # SVOD # CME # vlastnictví # Voyo # Viaplay
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.