Autor textu MediaGuru
Hlasové ovládání je užitečné v domácnosti i autě, myslí si Češi.
Pro většinu je však rovněž důležitá možnost ovládání kdykoliv
vypnout.
Možnost ovládat hlasem domácí spotřebiče nebo osvětlení považuje za užitečnou 44 % Čechů, v autě jsou pak hlasové příkazy přínosné pro 40 % lidí. Kromě toho oceňují i užitečné funkce jako hlasový diář, cizojazyčný překlad nebo hlasově ovládané bankovnictví. Tři čtvrtiny lidí považují zároveň za důležitou možnost hlasové ovládání kdykoliv vypnout. Vyplývá to z průzkumu technologické firmy Agnostix mezi více než tisíci respondenty napříč českou společností.
Hlasové ovládání začalo v posledních letech prostupovat do stále nových oblastí lidského života. Výrazně tomu napomáhá rozvoj nejrůznějších virtuálních asistentů a asistentek, do kterého se s různými výsledky pustily jak komerční subjekty, tak státní sféra.
„Pokud jde o česky mluvící umělou inteligenci, nejpovedenějšími projekty jsou dnes virtuální asistentky některých českých bank. Celkově jsou ale zatím mezi jednotlivými řešeními obrovské rozdíly, což bohužel někdy poškozuje pověst konverzační umělé inteligence jako celku,“ přibližuje Mário Mitas, spoluzakladatel společnosti Agnostix, která se na vývoj virtuálních asistentek specializuje.
Jednou z oblastí, kde je v budoucnu očekáván velký rozmach hlasového ovládání, je chytrá domácnost. Kladně se k tomuto trendu staví nejen firmy zabývající se výrobou domácích spotřebičů, ale i samotní koncoví uživatelé. Jen 18 % považuje hlasové ovládání spotřebičů, osvětlení nebo kamer za neužitečné, zatímco 44 % vidí v těchto funkcích přínos.
„Rychlejšímu rozvoji hlasového ovládání v českých domácnostech zatím poněkud brání ostych mluvit přímo na spotřebiče. To je ale jen otázka času, pro dnešní generaci alfa už bude hlasové ovládání věcí nejpřirozenější formou interakce,“ vysvětluje Martin Franc, spoluzakladatel Agnostixu.
Další slibnou oblastí využití je hlasové ovládání v autech, které může být využíváno například pro zjištění informace o množství paliva, ke kontrole vozu nebo k nastavení optimální teploty. Podobné funkce považuje za užitečné 40 % Čechů, zatímco jen 21 % v nich přínos nevidí. Potenciál většího rozvoje virtuálních asistentů a hlasového ovládání v autech tkví i v tom, že na auto mají lidé mnohem menší problém mluvit než například na lednici nebo pračku.
Za užitečné považují Češi také některé dílčí služby, které lze ovládat hlasem. Patří mezi ně hlasem ovládané online nakupování, hlasový diář, hlasový překlad z nebo do cizího jazyka či hlasové ovládání financí a bankovního účtu.
Například virtuální asistentku Kate si podle aktuálních čísel vyzkoušelo v mobilním bankovnictví ČSOB už více než 80 % uživatelů a každý týden jich přibyde dalších pět tisíc. „Skrze hlasové ovládání v mobilním bankovnictví lze rychle a jednoduše například změnit limit na kartě, připomenout zapomenutý PIN, najít nejbližší bankomat nebo poslat peníze,“ popisuje Franc konkrétní využití.
Ať už je pro Čechy hlasové ovládání atraktivní v jakékoliv oblasti, shodnou se na klíčových vlastnostech, které by hlasová asistentka nebo asistent měli mít. Mezi důležité vlastnosti řadí nejvíce Čechů poměrně paradoxně možnost tuto službu v případě potřeby vypnout, resp. řídit, kdy asistent poslouchá a kdy není na „příjmu“. Tento postoj zastávají tři čtvrtiny oslovených lidí.
Mezi další důležité vlastnosti hlasové asistentky řadí většina lidí spolehlivost poskytovaných informací a jejich srozumitelné podání, neváznoucí komunikaci, pestrou slovní zásobu a příjemný hlas. „Dnes je neváznoucí komunikace a udržení kontextu ze strany umělé inteligence hlavním očekáváním, a to díky systémům jako ChatGPT. Důležitá je samozřejmě faktická přesnost a také projev, jakým informace asistent sděluje,“ říká Mitas a dodává: „Klademe důraz na to, aby výsledný hlas virtuální asistentky působil mnohem přirozeněji, lépe zvládal intonaci a nezněl tak strojově a studeně. Čím dál tím častěji také firmy poptávají tvorbu zcela unikátního hlasu, který je jednoznačně rozpoznatelný od ostatních a nelze si ho splést.
-stk-
# ČSOB # auto # průzkum # hlasový asistent # bankovnictví # hlasové ovládání # chytrá domácnost # virtuální asistent # virtuální asistentka # Kate # Agnostix
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.