Výzkum: Většina české populace neví, co je deepfake

pátek, 15. března 2024, 07:35 Výzkum MediaGuru

Téměř tři pětiny respondentů poslední vlny průzkumu CEDMO Trends nedokázaly správně určit, co znamená „deepfake”.

Ilustrační foto, zdroj: Unsplash

Ilustrační foto, zdroj: Unsplash

Bezmála tři pětiny respondentů poslední vlny průzkumu CEDMO Trends nedokázaly správně určit, že „deepfake” je zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, zvuk nebo video, které se nezakládají na pravdě. Nízké je i povědomí veřejnosti o principech fungování generativních AI jazykových modelů. Uvedené skutečnosti vyplynuly z jedenácté vlny měření reprezentativního longitudinálního panelového průzkumu, jehož zadavatelem je mezinárodní multioborový hub CEDMO při Univerzitě Karlově.

U otázky zjišťující znalost „deepfake“ zvolilo jednu správnou odpověď ze čtyř nabízených pouze 41 % respondentů. Více než polovina jich uvedla, že neví, a zbývající desetina označila špatnou odpověď. Současně více než třetina lidí (35 %) uvedla, že se s deepfake obsahem v posledních měsících setkala.

Otázka průzkumu: “Co je to deepfake?” N=3007, Zdroj: CEDMO Trends

Otázka průzkumu: “Co je to deepfake?” N=3007, Zdroj: CEDMO Trends

„V odpovědích respondentů se statisticky významně častěji objevovala správná varianta u mužů oproti ženám,” komentuje zjištění průzkumu datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil. Dodává, že v kategoriích věku se to týkalo všech ročníků od nejmladších až do 44 let. Průměrně odpovídaly správně v 59 % případů. Oproti tomu starší ročníky nad 45 let průměrně odpovídaly správně jen ve 29 % případů. Z hlediska vzdělání dokáží deepfake správně definovat vysokoškolsky vzdělaní lidé. Z hlediska regionu to jsou lidé z Prahy a středních Čech. Z ekonomického hlediska jsou to kromě studentů také OSVČ a z hlediska politických preferencí jsou to nejčastěji voliči koalic PirSTAN, ale také Trikolory + Svobodných + Soukromníků. „To je zajímavé, protože se jedná o voliče dvou koalic, jejichž voličská základna se typicky nepřekrývá. Jako společný jmenovatel můžeme hledat zařazení sebe sama na liberální straně politického spektra, neboť správné odpovědi se významně častěji objevovaly právě u liberálních voličů. V závěsu se objevují také voliči koalice SPOLU,” říká.

Falešné video s ministrem vnitra Vítem Rakušanem, které se ve druhé polovině ledna šířilo na sociálních sítích v souvislosti s jeho diskusí s občany v Karviné, zaznamenala přibližně třetina populace. Za autentické je považovalo 17 % dotázaných. Jednalo se přitom o jednu z dezinformací, které ve sledovaném období zaujaly respondenty nejvíce.

Obavy o zneužití falešných videí 

Obavu, že politici a politické strany začnou nepravdivá videa generovaná prostřednictvím umělé inteligence využívat k očernění svých politických konkurentů ve velkém, vyjádřilo 63 % respondentů. Více než tři čtvrtiny z nich (79 %) se také domnívají, že lidé přestanou věřit reálným videím a přibližně stejné procento (78 %) souhlasí s tvrzením, že provozovatelé sociálních sítí a internetu by měli umělou inteligencí generovaná nepravdivá videa mazat.

„Podíl dezinformací vytvořených prostřednictvím umělé inteligence v celkovém počtu nepravdivých zpráv kolujících ve veřejném prostoru je zatím relativně nízký,“ uvádí Petr Gongala, koordinátor factcheckingové platformy Demagog.cz, která denně ověřuje výroky politiků v médiích i pravdivost hojně sdíleného obsahu na sociálních sítích v Česku. „Ve stejném období, kdy na sociálních sítích kolovalo falešné video s ministrem vnitra Rakušanem, byla deepfake technika využita pouze u 4 % nepravdivých zpráv z bezmála patnácti set, které jsme spolu s dalšími 34 partnerskými factcheckingovými organizacemi sítě EDMO v průběhu ledna ověřovali,“ dodává Gongala.

V celoevropském kontextu se během ledna šířila deepfake videa převážně s údajnými záběry protestujících zemědělců, vygenerované snímky amerických politiků (např. Nikki Haley ve vězení či Donald Trump ve společnosti Epsteina) nebo upravená videa zobrazující požár Eiffelovy věže. Aktuální přehled ověřených dezinformačních narativů zaznamenaných v celé Evropě je volně přístupný na webu CEDMO hubu v českém jazyce, kde zájemci najdou i každodenně doplňovanou databázi vybraných factcheckingových zpráv k aktuálně šířeným dezinformacím.

Povědomí o AI je zatím v Česku nízké

Realizátoři průzkumu CEDMO Trends také zjišťovali, nakolik je v české populaci rozšířené povědomí o principech fungování jazykových modelů, jako je například ChatGPT, a do jaké míry jsou tyto nástroje umělé inteligence využívány.

Pouze necelá třetina respondentů prokázala znalost principů, na základě kterých velké jazykové modely nabízejí uživatelům odpovědi na jejich otázky. Skoro polovina lidí přiznala, že neví, a zbývající respondenti zvolili nesprávné odpovědi.

: Otázka průzkumu: “Na základě jakých principů nabízejí velké jazykové modely, jako je ChatGPT, uživatelům odpovědi na jejich otázky?” N=3007, Zdroj: CEDMO Trends

: Otázka průzkumu: “Na základě jakých principů nabízejí velké jazykové modely, jako je ChatGPT, uživatelům odpovědi na jejich otázky?” N=3007, Zdroj: CEDMO Trends

Nástroje generativní AI převážná většina české společnosti nevyužívá. Alespoň jednou nebo vícekrát denně je používá pouze 1 % dotázaných a vícekrát týdně 5 % z nich. Až 74 % respondentů deklaruje, že nástroje generativní umělé inteligence nevyužívá vůbec.

Jako významný faktor v souvislosti s využitím generativní AI se ukazuje být věk. Konkrétně byl zaznamenán rostoucí trend v odpovědích respondentů, kde spolu se zvyšujícím se věkem roste i četnost odpovědi „Vůbec generativní AI nepoužívám.“ Zatímco u nejmladších ročníků do 24 let nástroje generativní AI využívá až 72 % respondentů, u populace 25 – 34 let se už jedná pouze o 42 %, ve věku 35 – 44 let o 29 %, 45 – 54 let o 22 %, 55 – 64 let o 12 % a v seniorní populaci 65+ se jedná o pouhých 7 %.

O výzkumu

CEDMO Trends ČR je longitudinální panelový výzkum realizovaný po dobu třiceti měsíců. Nabízí vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Pro CEDMO (Středoevropskou observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej realizuje výzkumná agentura Median na reprezentativním vzorku více než 3 000 respondentů starších 16 let.

-mav-