Autor textu MediaGuru
Programovým ředitelem TV Barrandov je Roman Mrázek
TV Barrandov jmenovala do pozice programového ředitele bývalého
programového šéfa TV Prima Romana Mrázka.
Novým programovým ředitelem TV Barrandov byl k 1. říjnu 2024 jmenován Roman Mrázek, bývalý dlouholetý programový ředitel TV Prima. Na Primu nastoupil nejdříve jako ředitel výzkumu, poté se stal programovým ředitelem.
Před svým působením na TV Prima pracoval Roman Mrázek v mediálních a reklamních agenturách (Mediacom, Leo Burnett a Starcom), kde zastával pozici ředitele výzkumu. V rámci své profesní kariéry se také věnoval rozvoji měření TV sledovanosti.
„Jeho zkušenosti v oblasti televizního vysílání jsou široké a věříme, že nám pomůže posilovat naši tržní pozici,“ uvedla Andrea Geyer, výkonná ředitelka společnosti Empresa Media a generální ředitelka TV Barrandov.
Roman Mrázek se už v průběhu minulého roku podílel na rozvoji TV Barrandov jako externí poradce.
„Cílem je dále rozvíjet obsahovou strategii a nabídnout divákům atraktivní programovou skladbu, která udrží stávající diváky a přivede nové publikum,“ uvedl ke svému nástupu Roman Mrázek.
-mav-
# TV Barrandov # TV # personálie # lidé # Roman Mrázek # management
Mohlo by vás zajímat
Do Rady ČT znovu chtějí Matocha i Veselý, kandidují i Etzler nebo Čermák
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.