S deepfakes se setkala už téměř třetina Čechů

Umělá inteligence se stává součástí života české populace. Až třetina lidí by uvítala asistentku/asistenta na bázi umělé inteligence, kteří by je provázeli zprávami v médiích. Čtyři z deseti lidí vnímají přínos umělé inteligence pro svoji budoucí kariéru. Populaci však ohrožují i negativní jevy s ní spojené. Roste podíl těch, kteří se setkali s fenoménem falešných videí, tzv. deepfakes. Zjištění vyplývají ze sociologického šetření Ipsos pro Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK).

Necelá třetina Čechů (31 %) tvrdí, že by uvítali asistentku či asistenta na bázi umělé inteligence, který by je provázel zprávami v médiích. Častěji jde o muže (35 %) než ženy (26 %), rozdíl je patrný i dle věkových kategorií. Zatímco u lidí do 34 let tyto asistenty vnímá pozitivně téměř 40 %, u lidí nad 66 let je to pouze 25 %. „Z hlediska náklonosti k AI se potvrzuje obecný trend, který sledujeme více než dva roky. Nejvíce techno-optimistickou generací jsou muži do 34 let, což je výrazně vidět právě ve vztahu k umělé inteligenci a jejímu využívání v každodenním životě,“ uvádí Michal Kormaňák z agentury Ipsos. 

Až 46 % Čechů souhlasí, že asistenti na bázi umělé inteligence představují budoucnost komunikace, přestože většina (65 %) stále upřednostňuje lidský kontakt před AI asistentkami/asistenty. Zároveň však 39 % Čechů vnímá takové asistenty jako možné ohrožení soukromí.

„Naše data ze čtyř vln kontinuálního sociologického šetření po uvolnění nástrojů generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT, na podzim 2022 zcela jasně potvrzují, že pojem komunikace již nemůžeme ani v českém kontextu vnímat pouze antropocentricky. V éře generativní umělé inteligence tak nabývá na významu chápání komunikace v rovině člověk-stroj či stroj-stroj. Nejnovější data našeho výzkumu navíc prokazují, že více než třetina tuzemské populace interaguje se systémy jako je ChatGPT několikrát týdně. S podporou Technologické agentury ČR se tak snažíme pokládat základy oboru komunikace člověk-stroj,“ doplňuje Václav Moravec z Centra pro mediální studia při FSV UK. 

Důležitost umělé inteligence pro učení i kariéru

Výzkum se zaměřil i na využívání umělé inteligence mimo oblast médií. 58 % Čechů souhlasí, že to, co se dozví nebo naučí o umělé inteligenci, je pro ně užitečné v osobním životě, při studiu či v práci. Až 42 % má pocit, že zvládne úkoly spojené s využitím AI a 39 % tvrdí, že vzdělávání v oblasti umělé inteligence je baví. 

Zásadní jsou pak i dopady na kariéru – 43 % lidí souhlasí s výrokem, že znalost umělé inteligence jim v budoucí kariéře poskytne výhodu, 37 % tvrdí, že jim znalost umělé inteligence v budoucnu pomůže najít dobrou práci.

S deepfakes má zkušenost čím dál víc Čechů

Významný rozvoj technologií na bázi umělé inteligence nepřináší společnosti pouze výhody. Jedním z negativních jevů je pak problematika tzv. deepfakes, tedy technologií, které umí vytvářet falešný digitální obsah jako jsou videa či hlasové stopáže. Zatímco v dubnu 2024 se adresátem či adresátkou nějaké formy deepfake stalo 22 % populace, v říjnu už to bylo 29 %. Až 8 z 10 lidí pak souhlasí s tím, že právě deepfakes zásadně zvýší množství dezinformačního obsahu v sociálních médiích, 73 % dokonce vidí tyto technologie jako něco, co může ohrozit samotné fungování demokracií.

O výzkumu

Výzkum byl realizován ve spolupráci s Centrem pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci projektu TQ01000100 Newsroom AI: veřejná služba v éře automatizované žurnalistiky, podpořeného Technologickou agenturou ČR (programu SIGMA).  

Cílovou skupinou byl reprezentativní vzorek české populace starší 15 let. Výběr respondentů byl proveden na základě kvót pro pohlaví, věk, vzdělání, velikost sídla a kraje. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1269 respondentů, sběr dat byl proveden online přes Ipsos panel Populace.cz v říjnu 2024.

-stk-