Autor textu MediaGuru
Firmy, které vznikly počátkem 90. let patří k nejstabilnějším na
českém trhu, ukazují data CRIF.
Největší podíl ekonomicky nejstabilnějších firem s ročním obratem nad 30 milionů Kč je mezi firmami, které na trh vstoupily v první polovině 90. let. Vyplývá to z hodnocení analytické společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která nově oceňuje firmy certifikáty TOP Stabilní firma a Stabilní firma.
Certifikace TOP Stabilní firma a Stabilní firma má za cíl pomoct rozlišit na trhu solidní společnosti od těch s horší kondicí a pomoct firmám při hledání spolehlivých obchodních partnerů. Firmy mohou certifikát získat na základě hodnocení Indexu Cribis, které vychází z devíti finančních ukazatelů spočítaných ze dvou posledních účetních uzávěrek společnosti. „Výsledný stupeň indexu je ovlivněn i nefinančními kritérii, jako jsou exekuce, dluhy po splatnosti, nespolehlivost v placení DPH nebo probíhající insolvenční řízení. Naše hodnocení tak může firmám při jednání se současnými i potenciálními partnery pomoct lépe vyhodnotit rizika obchodního styku, aniž by musely samy prohledávat rejstříky. Certifikát snižuje riziko, že jednají s firmou, která je ekonomicky nestabilní a má nesplněné závazky,“ vysvětluje Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. K získání certifikátu firma také nesmí mít záznam v Centrální evidenci exekucí ani být na AML sankčních seznamech.
Index CRIBIS má deset stupňů. Firmy, které dostanou ocenění a1 až b2, tedy první čtyři stupně, získávají certifikát TOP Stabilní firma. Ten ukazuje na jejich velmi stabilní ekonomickou situaci. Ze 45 555 obchodních společností s ročním obratem nad 30 milionů Kč splňuje nejpřísnější kritéria čtvrtina z nich.
Z dat vyplývá, že nejpřísnější kritéria stability splňují v největší míře firmy, které na trh vstoupily začátkem 90. let. Mezi společnosti, které zahájily svou činnost mezi lety 1991 až 1995 se podíl těch, které získaly nejvyšší hodnocení, blíží až ke 40 %. „Firmy, které vznikly v období transformace ekonomiky v první polovině 90. let, a které přežily do současnosti, jsou logicky nejstabilnější. To, že na trhu vydržely tak dlouho, znamená, že jsou vysoce konkurenceschopné, získaly silnou pozici na trhu a jsou schopné si ji udržet,“ říká Pavel Finger, člen představenstva společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Dvě pětiny firem, které vznikly v roce 1992 splňují kritéria pro certifikát TOP Stabilní firma. Dále je nejvyšší podíl u firem, které na trh vstoupily v roce 1991 (39 %) a v roce 1993 (38 %).
Fakt, že společnosti, které se drží delší dobu na trhu, jsou již zavedené, tudíž i ekonomicky stabilnější, potvrzuje také skutečnost, že firmy založené po roce 2004 vykazují o něco menší míru stability. Podíl společností, které splňují nejpřísnější kritéria, se postupně snižoval ze zhruba 32 % v roce 2004 na 15 % v roce 2021. „Vstup do EU měl pozitivní přínos hlavně ve snazším přístupu na jednotný evropský trh, stejně tak však otevřel domácí trh vyšší konkurenci z členských států a nutnost přizpůsobovat se neustále rostoucímu počtu regulací,“ doplnil Pavel Finger.
Nejnižší míru stability vykazují firmy mladší 10 let. Z obchodních společností, které vznikly v roce 2015 nejpřísnější kritéria splňuje 23 % firem. U společností, které vznikly v roce 2020, tato kritéria splňuje jen 14 % subjektů.
Při pohledu na jednotlivé kraje ČR z dat vyplývá, že největší podíl firem, které dosahují na nejvyšší hodnocení, je na Vysočině, kde je splňuje 35 % firem. Následuje Ústecký kraj a Královéhradecký kraj (shodně 34 %). Naopak v Praze je procento nejvíce stabilních firem nejnižší (24 %). Tato skutečnost může být ovlivněna vyšší konkurencí a dynamičtějším trhem, který charakterizuje hlavní město. Zároveň je také v Praze téměř 17 tisíc firem s obratem nad 30 milionů Kč. To je 36 % ze všech hodnocených podniků a zdaleka nejvíce ze všech krajů.
Při pohledu na jednotlivé obory jsou na tom nejlépe firmy v oboru těžařství a dobývání, kde na nejvyšší hodnocení dosahuje 42 % firem. Je to obor s nejmenším množstvím společností s obratem nad 30 milionů Kč ročně, tvoří méně než procento z celku. Jedná se rovněž o odvětví s nízkou mírou bankrotů. Úvěry firem v oboru tvoří malou část jejich vkladů (18 %). Z hodnocených firem je to druhá nejnižší hodnota. Naopak nejmenší podíl firem, které splňují nejpřísnější kritéria, je v oboru nakládání s nemovitostmi, a to pouze 15 %. Jde o jedno z mála odvětví, kde mají firmy vyšší dluh než úspory. Dluhy převyšují vklady o 79 %.
Kromě nejvyššího hodnocení mohou získat firmy také certifikát Stabilní firma. V Indexu CRIBIS se musí dostat na prvních šest stupňů, tedy do hodnocení c2. Více informací na https://www.mcribis.cz/stabilni-firma/.
Tabulka 1: Podíl firem, které dosahují na certifikát TOP Stabilní firma podle roku vzniku
|
Rok vzniku |
Podíl firem TOP Stabilní firma |
|
1991 |
39,06 % |
|
1992 |
39,66 % |
|
1993 |
38,18 % |
|
1994 |
37,28 % |
|
1995 |
37,79 % |
|
1996 |
36,32 % |
|
1997 |
31,53 % |
|
1998 |
34,71 % |
|
1999 |
31,50 % |
|
2000 |
33,54 % |
|
2001 |
37,33 % |
|
2002 |
33,26 % |
|
2003 |
34,12 % |
|
2004 |
31,76 % |
|
2005 |
29,64 % |
|
2006 |
28,39 % |
|
2007 |
29,53 % |
|
2008 |
28,41 % |
|
2009 |
25,19 % |
|
2010 |
25,86 % |
|
2011 |
21,96 % |
|
2012 |
25,12 % |
|
2013 |
23,41 % |
|
2014 |
22,30 % |
|
2015 |
22,94 % |
|
2016 |
18,61 % |
|
2017 |
19,96 % |
|
2018 |
18,45 % |
|
2019 |
18,57 % |
|
2020 |
14,06 % |
|
2021 |
14,49 % |
Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau
Specifikace Indexu CRIBIS – Index CRIBIS se počítá z devíti finančních ukazatelů spočítaných ze dvou posledních zveřejněných a po sobě jdoucích účetních výkazů. Kromě statických hodnot ukazatelů vstupuje do hodnocení také jejich meziroční změna. Kritéria pro vyhodnocení hodnot ukazatelů jsou nastavena oborově. Výsledný stupeň indexu je ovlivněn také nefinančními kritérii, jako jsou například exekuce, dluh po splatnosti, nespolehlivý plátce DPH, probíhající insolvenční řízení a podobně. Index CRIBIS má 10 stupňů. Stupeň c2 ukazuje na stabilní ekonomickou situaci subjektu.
Specifikace Indexu CRIBIS – Index CRIBIS se počítá z devíti finančních ukazatelů spočítaných ze dvou posledních zveřejněných a po sobě jdoucích účetních výkazů. Kromě statických hodnot ukazatelů vstupuje do hodnocení také jejich meziroční změna. Kritéria pro vyhodnocení hodnot ukazatelů jsou nastavena oborově. Výsledný stupeň indexu je ovlivněn také nefinančními kritérii, jako jsou například exekuce, dluh po splatnosti, nespolehlivý plátce DPH, probíhající insolvenční řízení a podobně. Index CRIBIS má 10 stupňů. Stupeň b2 ukazuje na velmi stabilní ekonomickou situaci subjektu.
-mav-
# CRIF # firma # certifikát # stabilita # CRIF – Czech Credit Bureau # spolehlivost
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.