Ekonews chce pětinu svých nákladů pokrýt předplatným

Martina Patočková, spoluzakladatelka a šéfredaktorka Ekonews, foto: Kateřina Hefler

Nezávislý portál Ekonews, jenž se tematicky zaměřuje na udržitelnost a ekologii, letos oslaví pět let od svého založení. V současnosti získává prostředky pro svou činnost především prostřednictvím obsahové spolupráce, nicméně nedávno spustil i placenou sekci Ekonews+, s níž cílí na firmy a odborníky na ESG. Nabízí v ní zprávy z oblasti ESG, komentáře a případové studie konkrétních firem. „Naším cílem je pokrýt touto cestou zhruba 20 % našich ročních nákladů. Už nyní máme asi 20 předplatitelů, do konce roku bychom jich chtěli 50,“ prozrazuje v rozhovoru šéfredaktorka webu Martina Patočková.

O téma udržitelnosti přitom zájem v poslední době roste. „Naše čtenost každý rok povyroste o pár procent, ale i tak vždy záleží na tématu. Víme, že trendy je například ultra fast fashion, toxické látky nebo zdravé stravování ve školkách, to se hodně čte,“ říká Martina Patočková s tím, že třeba příspěvek na Instagramu k článku o lounské mateřské škole, kde pro děti pečou sýrový chleba, vaří sirupy a vyrábějí mozzarellu, měl dosah až 300 tisíc.

O udržitelnosti se Ekonews snaží psát i z pozitivního pohledu, ukazuje příklady dobré praxe nebo hledá řešení daného problému. „Tímto způsobem jsme například přistoupili k tématu povodní, kde jsme ukazovali, co funguje a co ne. Zároveň se snažíme přinášet i tipy, jak může k udržitelnosti přispět každý, například tříděním odpadu či recyklací,“ dodává Patočková.  

Více o samotném fungování webu, jeho komunikačních nástrojích a tématu udržitelnosti si můžete přečíst v našem rozhovoru.

Ekonews je na trhu pět let. Jak svých prvních pět let dnes hodnotíte? Co bylo pro vás na této cestě největší výzvou?

Pět let budeme mít letos v červnu. Web jsme spustili 17. června v roce 2020, tedy za covidu, a už samotná příprava webu během pandemie byla výzva. Dnes je tou největší výzvou sehnat peníze. Přece jen jsme Ekonews založily jako dvě novinářky – já s Veronikou Němcovou – a vše ohledně obchodu, marketingu a provozu jsme se musely naučit za pochodu. Zažily jsme sice krátkou peripetii s kolegyní přímo na obchod, ale to se nám příliš neosvědčilo, a tak si to víceméně děláme nyní samy.

Kolik vás je nyní v redakci Ekonews?

Kromě mě a Veroniky pro nás pracuje na plný úvazek Irena Buřívalová a nově ještě editor. Dále pak s námi externě pravidelně spolupracují dvě studentky, jedna kolegyně na rodičovské dovolené a občas i další externisté. Také máme specialistku na sociální sítě, která pro nás zároveň fotí, a administrátora.

Naším hlavním pilířem je obsahová spolupráce v podobě článků na míru.

Martina Patočková

Na čem stavíte váš byznys model?  

Naším hlavním pilířem je obsahová spolupráce v podobě článků na míru. Buď má daná firma vlastní téma, které chce u nás jen zastřešit, takovým příkladem je třeba partnerství našeho ESG podcastu, nebo vytváříme obsah podle přání, třeba pro developera, který chce přes nás prezentovat udržitelné bydlení.

Nedávno jste spustili i novou placenou sekci pro klienty Ekonews+, kde budete za roční předplatné nabízet novinky z oblasti ESG či dalších požadavků na transformaci. Jaké s ní máte ambice?

Prvotním motivem k jejímu spuštění je diverzifikace našich příjmů a jejich stabilizace. S ročním předplatným se zaměřujeme zatím jen na firmy. Naším cílem je pokrýt touto cestou zhruba 20 % našich ročních nákladů. Už nyní máme asi 20 předplatitelů, do konce roku bychom jich chtěli 50.

Neplánujete i platbu za jednotlivý článek, jak to nabízejí i jiná média?

Určitě je to možnost. S ročním balíčkem jsme začali, protože to bylo provozně nejjednodušší. Ale samozřejmě budeme pracovat i se zpětnou vazbou, kterou si postupně od našich čtenářů a předplatitelů sbíráme. Pokud uvidíme, že by zájem o platbu za článek byl, zvážíme to.

Pro monetizaci bychom chtěli více využít potenciálu filantropie. Chtěli bychom tak oslovit drobné přispěvatele.

Martina Patočková

Jaké vidíte další monetizační kanály, které byste kromě obsahové spolupráce a nové placené sekce mohli využívat?  

Pro monetizaci bychom chtěli více využít potenciálu filantropie. Chtěli bychom tak oslovit drobné přispěvatele. Už nyní nějaké máme přes Patreon, ale zatím jsme se tomuto druhu fundrainsingu příliš intenzivně nevěnovali.

Neuvažujete třeba o partnerech nebo investorech webu?

Ne, to nechceme, chceme být hlavně nezávislí.

A co eventy, které jsou u mnoha mediálních domů v současnosti velmi oblíbené?

O nich také přemýšlíme, ale brzdí nás naše kapacity. Eventy jsme si zatím vyzkoušeli na menších konferencích, třeba ve formátu U jednoho stolu, kdy jsme si se CEO nějaké firmy povídali o udržitelnosti jeho byznysu. Pro předplatitele Ekonews+ bychom navíc rádi uspořádali na podzim nějaké setkání na téma, které je zajímá.

Zaměřujete se na environmentální tematiku. Pozorujete, že zájem o ní zájem ze strany čtenářů roste?

Zájem mírně roste, čtenost každý rok povyroste o pár procent, ale i tak vždy záleží na tématu. Víme, že trendy je například ultra fast fashion, toxické látky nebo zdravé stravování ve školách, to se hodně čte. A samozřejmě záleží, kolik takových článků vytvoříte za rok.

Jakou máte nyní čtenost?

V průměru máme podle Google Analytics 105 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně, návštěvnost okolo 140 tisíc. Největší podíl nám přichází přes Seznam Feed, zbytek sbíráme organicky, přes sociální sítě nebo vyhledávání. 

Kdo je vaše publikum? Zájemci o udržitelnost, nebo spíše firmy? 

Pozorujeme takové tři hlavní skupiny. Na jedné straně obecnou masu, jež k nám zamíří přes Seznam, to jsou většinou muži starší 40 let, což vidíme občas na nenávistných komentářích v diskuzích. Na straně druhé nás sledují firemní klienti, kteří nás sledují na LinkedInu, kde máme na firemním profilu přes 5 tisíc sledujících, na mém osobním účtě pak asi 14 tisíc. A v neposlední řadě oslovujeme uživatele na Instagramu, kde máme téměř 8 tisíc sledujících, mezi nimiž figurují zejména matky, které hodně řeší módu, toxické látky či stravování. Například příspěvek k nedávnému článku o lounské mateřské škole, kde pro děti pečou sýrový chleba, vaří sirupy a vyrábějí mozzarellu, měl na Instagramu dosah až 300 tisíc. Sice většina lidí už neproklikne na článek, ale bereme to jako budování značky a vytváření komunity, kterou bychom do budoucna mohli využít například pro fundraising u drobných investorů.

Kromě webu a sociálních sítích vytváříte také podcasty. Jaký je o ně zájem?  

V současnosti vytváříme dva podcasty. Již čtvrtým rokem točíme podcast Ekonews, poslední dva roky k němu ještě děláme speciální ESG podcast, který je dnes úspěšnější než ten původní. Jejich poslechovost se pohybuje v nižších tisících.

Pozitivní zprávy se nejlépe dělají na příkladech dobré praxe, třeba o malých lokálních módních značkách, nebo na hledání řešení.

Martina Patočková

Ekonews se svým zaměřením zabývá značně depresivní tematikou, zároveň se snaží přicházet i s pozitivními zprávami, které nabízejí řešení nebo příklady dobré praxe. Čím v době převážně negativních informací dokáží oslovit čtenáře?

Máte pravdu, že někdy máme z toho obsahu, co píšeme, sami depresi, protože problémy životního prostředí jsou velké a všechny nás přesahují. Pozitivní zprávy se nejlépe dělají na příkladech dobré praxe, třeba o malých lokálních módních značkách, nebo na hledání řešení. Loni se nám podařilo dosáhnout na granty z European Journalism Fund, které byly zaměřené na solution journalism, což nás posunulo v tom, jak stavět více články na řešení daného problému. Tímto způsobem jsme například přistoupili k tématu povodní, kde jsme ukazovali, co funguje a co ne. Zároveň se snažíme přinášet i tipy, jak může k udržitelnosti přispět každý, například tříděním odpadu či recyklací.

Jaké máte s Ekonews další plány? 

Nyní se hodně soustředíme na předplatné. Naším cílem pro letošní rok je sekci Ekonews+ rozvinout tak, aby byla plně funkční. A byť to pro většinu čtenářů není vidět, jejím uvedením jsme zdvojnásobili obsah – týdně tak vydáváme obvykle 5 článků jak na bezplatném webu, tak za paywallem.

Dále máme v plánu spuštění ekoporadny, kterou budeme více prezentovat na sociálních sítích. Na webu k tomu připravíme speciální podstránku. Chceme v ní pokrývat různé oblasti, přičemž začneme s tématem třídění a recyklace, tedy s radami typu, kam vyhodit zubní kartáček, zda má smysl alobal mačkat do kuličky aj. Myslím si, že toto téma je pro sociální sítě atraktivní a dokáže přilákat pozornost.

Na poli podcastů nyní připravila Irena Buřívalová ve spolupráci s Arnikou speciál na téma toxických látek v jednotlivých místnostech bytu. Do budoucna bychom chtěli, abychom se toxickým látkám v podcastu věnovali pravidelně. A dalším velkým tématem je pro nás dopad klimatických změn na města a jejich adaptace.