Autor textu MediaGuru
Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnější porušení svobody
tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak,
varuje v aktuální zprávě organizace Reportéři bez hranic.
Česko se ve světovém žebříčku svobody tisku za rok 2025 umístilo na 10. místě. Je to o sedm míst lepší postavení než před rokem. Vyplývá to z aktuálního hodnocení organizace Reportéři bez hranic (RSF). Zpráva oceňuje zejména posílení finanční stability veřejnoprávních médií, což kontrastuje se situací v jiných evropských zemích, kde financování médií čelí nejistotě a politickým tlakům.
Například v Německu (11. místo) a Francii (25. místo) zůstává udržitelnost veřejnoprávního vysílání problematická. Ve státech jako Slovensko (38.), Bosna a Hercegovina (86.), Srbsko (96.) či Kosovo (99.) se veřejná média potýkají s rozpočtovými škrty i politickým zasahováním. V těchto případech dochází k oslabování nezávislosti a důvěryhodnosti médií.
V mnoha zemích východní Evropy a postsovětského prostoru zůstává svoboda médií v ohrožení. Válkou zasažená Ukrajina (62. místo) přišla o velkou část zahraniční finanční podpory, která dosud udržovala nezávislá média při životě. Nyní hrozí omezení informování o ruských válečných zločinech i korupci. Média v exilu z Ruska (171.) a Běloruska (166.) čelí hromadnému propouštění kvůli ztrátě financí.
V Gruzii (114.) ovládá reklamní trh oligarcha a zakladatel vládní strany Bidzina Ivanišvili, a nově schválený zákon o „zahraničním vlivu“ prakticky znemožňuje alternativní financování. V Ázerbájdžánu (167.) byla nezávislá média umlčena nebo přinucena k exilu.
Politická instrumentalizace médií je dalším negativním trendem. V Moldavsku (35.) čelí investigativní novináři diskreditaci ze strany politiků na sociálních sítích. V Kyrgyzstánu (144.) byl nezávislý portál převzat bývalým prezidentským mluvčím. V Uzbekistánu (148.) jsou novináři vystaveni represím i pokusům o uplácení.
Turecko (160.) pokračuje v tvrdém potlačování nezávislé žurnalistiky. I v rámci EU existují vážné problémy: v Maďarsku (68.) a na Kypru (77.) je státní inzerce distribuována netransparentně. V Albánii (80.) a Řecku (89.) přetrvávají střety zájmů mezi médii a politickými elitami. Média, která se brání tlaku, často čelí tzv. šikanózním žalobám (SLAPP), například v Chorvatsku (60.) a Bulharsku (70.).
Navzdory obtížné situaci se v některých zemích objevují pozitivní změny. Polsko (31.) se po odklonu od zneužívání práva vůči novinářům začíná zvedat. Rakouský (22.) mediální sektor hlásí ekonomické oživení a Estonsko (2.) se stalo nejlépe hodnocenou zemí EU z hlediska svobody tisku – hned za Norskem (1.).
Více informací najdete zde.
# žurnalistika # svoboda tisku # Reportéři bez hranic # svoboda # Světový index svobody tisku # RSF
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # TV & video
Do Rady České televize dnes poslanci zvolili opět její bývalé členy
Luboše Xavera Veselého a Jiřího Šlégra. Neuspěli bývalí radní Pavel
Matocha a Roman Bradáč, které nepodpořila vládní koalice ani opozice.
Stěžejní novinkou České televize při vysílání z letošního
fotbalového mistrovství světa budou doplňkové streamy s live statistikami
a multiview. Umožní simultánní pohled z několika kamer najednou.
U českých zápasů bude navíc k dispozici speciální komentář od
analytika fotbalových dat.
Nejsledovanějším čtvrtečním pořadem po 20. hodině se stala Policie
Modrava, která se dostal před Polabí ve všech hlavních diváckých
skupinách.