Autor textu MediaGuru
Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnější porušení svobody
tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak,
varuje v aktuální zprávě organizace Reportéři bez hranic.
Česko se ve světovém žebříčku svobody tisku za rok 2025 umístilo na 10. místě. Je to o sedm míst lepší postavení než před rokem. Vyplývá to z aktuálního hodnocení organizace Reportéři bez hranic (RSF). Zpráva oceňuje zejména posílení finanční stability veřejnoprávních médií, což kontrastuje se situací v jiných evropských zemích, kde financování médií čelí nejistotě a politickým tlakům.
Například v Německu (11. místo) a Francii (25. místo) zůstává udržitelnost veřejnoprávního vysílání problematická. Ve státech jako Slovensko (38.), Bosna a Hercegovina (86.), Srbsko (96.) či Kosovo (99.) se veřejná média potýkají s rozpočtovými škrty i politickým zasahováním. V těchto případech dochází k oslabování nezávislosti a důvěryhodnosti médií.
V mnoha zemích východní Evropy a postsovětského prostoru zůstává svoboda médií v ohrožení. Válkou zasažená Ukrajina (62. místo) přišla o velkou část zahraniční finanční podpory, která dosud udržovala nezávislá média při životě. Nyní hrozí omezení informování o ruských válečných zločinech i korupci. Média v exilu z Ruska (171.) a Běloruska (166.) čelí hromadnému propouštění kvůli ztrátě financí.
V Gruzii (114.) ovládá reklamní trh oligarcha a zakladatel vládní strany Bidzina Ivanišvili, a nově schválený zákon o „zahraničním vlivu“ prakticky znemožňuje alternativní financování. V Ázerbájdžánu (167.) byla nezávislá média umlčena nebo přinucena k exilu.
Politická instrumentalizace médií je dalším negativním trendem. V Moldavsku (35.) čelí investigativní novináři diskreditaci ze strany politiků na sociálních sítích. V Kyrgyzstánu (144.) byl nezávislý portál převzat bývalým prezidentským mluvčím. V Uzbekistánu (148.) jsou novináři vystaveni represím i pokusům o uplácení.
Turecko (160.) pokračuje v tvrdém potlačování nezávislé žurnalistiky. I v rámci EU existují vážné problémy: v Maďarsku (68.) a na Kypru (77.) je státní inzerce distribuována netransparentně. V Albánii (80.) a Řecku (89.) přetrvávají střety zájmů mezi médii a politickými elitami. Média, která se brání tlaku, často čelí tzv. šikanózním žalobám (SLAPP), například v Chorvatsku (60.) a Bulharsku (70.).
Navzdory obtížné situaci se v některých zemích objevují pozitivní změny. Polsko (31.) se po odklonu od zneužívání práva vůči novinářům začíná zvedat. Rakouský (22.) mediální sektor hlásí ekonomické oživení a Estonsko (2.) se stalo nejlépe hodnocenou zemí EU z hlediska svobody tisku – hned za Norskem (1.).
Více informací najdete zde.
# žurnalistika # svoboda tisku # Reportéři bez hranic # svoboda # Světový index svobody tisku # RSF
Autor textu MediaGuru
Společnost Borgis, vydavatel deníku Právo, loni zvýšila tržby téměř
o 11 % na 607 mil. Kč. Po ztrátě z předchozího roku se zároveň
dostala do zisku.
Nejsledovanějším pořadem letošního září se stal seriál Docent. Česká
televize těsně obhájila pozici nejsilnější televizní skupiny
v univerzální cílové skupině 15+. Skupina Nova si udržela vedení
v mladších diváckých kategoriích i v hlavním vysílacím čase.
Novým generálním ředitelem společnosti Penny Česká republika se stal
Mathias Mentrop. Ve funkci vystřídal Draška Lazoviće. Do Česka se vrací po
více než třech letech, během nichž vedl maďarskou pobočku řetězce.