Německá ARD chystá vypínání rádií, Český rozhlas zapojí veřejnost
Do 1. ledna 2027 se má v sousedním Německu snížit počet rozhlasových veřejnoprávních okruhů ve všech šestnácti spolkových zemí ze 70 na 53. Svou představu o vývoji Českého rozhlasu nastínil i René Zavoral.

Moderátoři ranního vysílání veřejnoprávní stanice MDR Sachsen-Anhalt Lars Wohlfahrth und Antonia Kaloffová. Foto: MDR/Marco Prosch
V Německu už se kolik měsíců diskutuje nad podobou veřejné služby po roce 2026 a v 26. týdnu tak definitivně padlo rozhodnutí vedení jednotlivých zemských médií ARD. Ačkoliv zatím není veřejnosti známý přesný seznam rozhlasových okruhů, které mají být ukončeny, počet stanic se má snížit ze stávajících sedmdesáti na třiapadesát, a to do 1. ledna 2027. Poměrně špatnou zprávou, jak připomněl například Die Zeit, je skutečnost, že vypínat se mají zejména speciální programy na digitální platformě DAB+.
Vážně se diskutuje například nad koncem okruhu Die Maus im Radio, tamní obdobou Rádia Junior vytvořenou západoněmeckou WDR, nebo digitálním programem MDR Tweens. To už je záležitost, kterou by měli zaznamenat i obyvatelé Čech v souvsilosti s přesahem multiplexu MDR Sachsen z vysílačů jako Löbau, Neustadt a další. Podle schválené reformní smlouvy mají být v každé spolkové zemi provozovány maximálně čtyři pozemní programy. Výjimkou by byl například rozhlas SWR, který obhospodařuje kromě Bádenska-Württemberska i Porýní-Falc apod.
Český rozhlas o své budoucnosti s posluchači
Svou představu o budoucím směřování Českého rozhlasu nastínil v uplynulých dnech ve vysílání Radiožurnálu přímo generální ředitel René Zavoral. Zmínil mj. důležitost zpětné vazby od konzumentů obsahu veřejnoprávní instituce: „Pro mě je zásadní, co si myslí veřejnost. Ať už to jsou naši posluchači, nebo to nejsou naši posluchači, ale na ně se ta zákonná povinnost (platit koncesionářský poplatek, pozn. red.) také vztahuje. Chceme se zeptat lidí, aby přišli, aby se zúčastnili dotazníkového online šetření, aby přišli dokonce do některých našich regionálních stanic, kde budeme pořádat veřejné konzultace.“
Zavoral také zdůrazňuje, že veřejná zpětná vazba bude hrát klíčovou roli při hodnocení současné nabídky a při rozhodování o jejím dalším vývoji: „Byl bych velmi rád, kdyby se jí zúčastnilo co největší možný počet lidí.“ Rozhlas chce tyto podněty zahrnout do budoucího vývoje stanic a jejich pořadů. Důraz je kladen na to, aby konzultace probíhaly co nejdříve, a to ideálně ještě v průběhu letních měsíců. Cílem je zajistit, aby jednotlivé pořady odpovídaly potřebám veřejnosti a aby rozhlas zůstal relevantní pro širokou skupinu posluchačů.
Stávající portfolio stanic považuje za optimální
Diskuse o budoucnosti médií veřejné služby se neomezuje pouze na technické otázky. „Chci, aby veřejnost věděla, že vedle toho, že vysíláme a tedy jsme vysílatelem, tak jsme i národní kulturní institucí, která provozuje další věci a k té kultuře přispívá i jiným způsobem, nejen programem a vysíláním,“ zdůraznil šéf rozhlasu s tím, že veřejnoprávní instituce má nejen roli mediální organizace, ale i strážce kulturního dědictví, která vyžaduje spolupráci a pochopení od veřejnosti.
René Zavoral dále podtrhl význam rozmanitosti a nabídky rozhlasových stanic, které mají pokrýt široké spektrum posluchačů. „To, co stoprocentně budeme chtít vědět, zda portfolio stanic, které Český rozhlas dnes nabízí, zda je to něco, co veřejnosti vyhovuje, nebo naopak, jestli veřejnosti něco chybí.“ Instituce každopádně musí reagovat na změny ve společnosti a rozvoj technologií, a proto je otevřený ke zlepšování a přizpůsobování svých programů.
Vypne Švýcarsko nakonec analogové rádio?
Švýcarský veřejnoprávní rozhlas SRG SSR ukončil vysílání svých programů přes analogové FM vysílače k 31. prosinci loňského roku. Tento krok byl motivován nízkým podílem posluchačů využívajících výhradně FM (méně než 10 %) a vysokými náklady na údržbu zastaralé technologie. SRG SSR se rozhodl soustředit na digitální vysílání prostřednictvím DAB+ a internetového streamingu. Hlavními výhodami mají být lepší zvuková kvalita a širší nabídku programů.
Ani v alpské zemi, které pro celou Evropu funguje jako etalon kvality, ale není situace na první pohled tak jasná, jak to původně vypadalo. Jak totiž upozornil v úterý například portál Persoenlich.com, Národní rada (Nationalrat) nakonec přece jen zvažuje prodloužení analogového rádia i po roce 2026. Komise pro dopravu a telekomunikace (KVF-N) schválila návrh, který požaduje, aby vláda prodloužila stávající licence pro FM vysílání nebo spustila nové výběrové řízení na jejich přidělení. Tento krok by měl chránit místní rozhlasové stanice, které jsou závislé na příjmech z reklamy a mohly by čelit vážným problémům.