Autor textu MediaGuru
Ačkoli Češi zůstávají vůči umělé inteligenci stále spíše
skeptičtí, zájem o její nástroje neustále roste. Každý třetí Čech
už zkusil ChatGPT, ale jen málokdo ví, kde se s AI denně setkává,
vyplývá z výzkumu Ipsos.
Více než polovina lidí v ČR (58 %) uvádí, že mají představu o tom, co je umělá inteligence (AI), zatímco globální průměr je 67 %. Pouze třetina Čechů však ví, které produkty a služby využívají umělou inteligenci. V mezinárodním srovnání má o tom přehled více než polovina lidí ve 30 zkoumaných zemích. Vyplývá to z nové vlny průzkumu AI Monitor od agentury Ipsos.
Čtyři z deseti Čechů věří, že umělá inteligence bude mít v příštích třech až pěti letech významný dopad na jejich každodenní život. V globálním měřítku si to myslí sedm z deseti lidí.
Podle výzkumu Ipsos pro Univerzitu Karlovu vyzkoušela systém umělé inteligence ChatGPT více než třetina Čechů. Popularita této chatovací platformy v Česku neustále roste. Tři z deseti lidí, kteří ChatGPT vyzkoušeli, jej používají alespoň několikrát týdně.
Největší zkušenosti s ChatGPT mají mladí do 24 let (81 %) a vysokoškolsky vzdělaní lidé (53 %), častěji muži (41 %) než ženy (32 %). Mladí lidé ve věku 15 až 24 let využívají ChatGPT častěji k plnění úkolů v práci nebo ve škole a také jako společníka v okamžicích samoty. Pro zábavu ChatGPT nejvíce využívají lidé ve věku 25-34 let.
Češi jsou v porovnání s ostatními zeměmi z AI méně nadšení a v porovnání s našimi evropskými sousedy i více nervózní.
Z globálního porovnání vyplývá, že nadšené do AI jsou především asijské země (jako Čína, Thajsko či Indonésie), naopak největší nedůvěra a nervozita panuje v anglosaských zemích a Evropě obecně.
Bezmála polovinu lidí v Česku (47 %) znervózňují produkty, které AI využívají. Více než třetina (37 %) nevěří, že společnosti, které využívají AI, budou chránit osobní údaje uživatelů. Pro srovnání, v celosvětovém měřítku je to 42 %.
Přes polovina Čechů i globální populace důvěřuje umělé inteligenci, že nediskriminuje a neprojevuje předsudky vůči žádné skupině lidí.
Do budoucna lidé nejčastěji očekávají, že AI bude vyhledávat online, vytvářet reklamu pro značky nebo cílené reklamní zprávy. Polovina by uvítala pomoc s přijímáním objednávek v restauraci.
Online vyhledávání výsledků pomocí AI považují lidé za nejvíce pravděpodobné a nejvíce příjemné. Naopak to, že by AI vytvářela politické reklamy a cílené dezinformační správy považují lidé za nejméně příjemné a vysoko pravděpodobné.
Češi se obávají nárůstu dezinformací na internetu, obavy vyjádřila polovina populace. Ve světě panuje v tomto ohledu větší optimismus, obavy sdílí 40 % lidí.
Lidi se také obávají z negativního dopadu AI na pracovní trh. To, že AI pozitivně ovlivní ekonomiku v zemi a trh práce si myslí pětina pracující populace v ČR, což je méně než světový průměr.
Výzkum AI Monitor v ČR byl realizován v červnu 2025 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 276 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.
Globální výzkum byl realizován ve 30 zemích světa, celkem bylo dotázáno 23 216 respondentů, vždy reprezentativní vzorek pro danou zemi. Výzkum probíhal v březnu a dubnu 2025.
Výzkum pro Univerzitu Karlovu byl realizován v dubnu 2025 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 15 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 262 respondentů. Report je součástí projektu TQ01000100 Newsroom AI: veřejná služba v éře automatizované žurnalistiky, podpořeno programem SIGMA TA ČR.
-mav-
# výzkum # Ipsos # umělá inteligence # AI
Autor textu MediaGuru
Rok 2025 znamenal pro investice do reklamy tichých i šumivých vín
z vinných hroznů návrat před rok 2024.
Venkovní reklama potvrzuje svou silnou pozici v moderním mediálním mixu. Nedávno zveřejněné výsledky pětileté studie společnosti Kantar realizované ve spolupráci se společností Clear Channel Outdoor ukazují, že OOH kampaně dosahují výrazně silnějších efektů než online reklama – a to napříč všemi klíčovými metrikami, od zaznamenání reklamy přes vnímání značky až po nákupní záměr. Studie vychází z dlouhodobé analýzy tisíců reálných reklamních kampaní vyhodnocovaných pomocí standardizované metodiky, která umožňuje přímé srovnání výkonu jednotlivých mediatypů. OOH překonává online reklamu ve všech klíčových metrikách Data jasně ukazují, že venkovní reklama dosahuje silnějších výsledků než online formáty ve všech sledovaných ukazatelích. OOH generuje vyšší zaznamenání reklamy, silnější pozitivní vnímání značky i vyšší podporu nákupního záměru. Nejvýraznější rozdíl je patrný právě v oblasti zaznamenání reklamy (ad awareness) – OOH kampaně zvyšují povědomí o reklamě v průměru na úrovni 13,3 %, zatímco online média dosahují 3,9 %. Venkovní reklama tak generuje zhruba trojnásobně vyšší nárůst zaznamenání reklamy než online reklama.
Zpravodajské organizace se musí přizpůsobit mediálnímu prostředí, které
stále více ovlivňují influenceři, tvůrci obsahu a sociální platformy.
Uvádí to nová zpráva Mezinárodní asociace zpravodajských médií INMA.