ChatGPT berou uživatelé spíš jako rádce než pracanta

Je to analýza, kterou její autoři z amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER) označují za nejrozsáhlejší vhled do každodenního používání takzvané umělé inteligence. Studie vznikla na základě rozboru 1,5 milionu konverzací, do nichž se stále častěji zapojují i ženy. Jejich podíl, respektive uživatelů s typicky ženskými jmény, dosahuje 52 procent, zatímco ještě začátkem loňského roku to bylo o patnáct procentních bodů méně. Drtivá většina dotazů na chatbota, jejž aspoň jednou týdně zapne na 700 milionů lidí, se týká vyhledávání informací, sbírání tipů a vytváření textu coby jednoznačně nejčastějším pracovním požadavkem na ChatGPT.

Naproti tomu programovací příkazy tvoří jen velmi omezený, zhruba čtyřprocentní podíl těchto dotazů, a to i ve srovnání s konkurenčními jazykovými modely. U chatbota Claude souvisí s programováním každý třetí „pracovní“ dotaz. Akademici to vysvětlují odlišnou uživatelskou základnou. Z ChatGPT se i z tohoto důvodu stal nástroj připomínající spíš než úzce zaměřené počítačové pomocníky typu bájného pana Sponky v programech Microsoft Office obdobu kapesní kalkulačky, která ještě lépe než s čísly umí pracovat se slovy. Jakýmikoliv.

Večery s ChatGPT

S pracovní činností je podle studie spojena sotva třetina interakcí s ChatGPT, což podtrhává mimo jiné rostoucí význam této odnože umělé inteligence coby svébytného digitálního média, ba dokonce zdroje zábavy nebo ponaučení. Polovinu všech konverzací řadí autoři do kategorie Tázání se. Uživatelé tedy berou ChatGPT nejčastěji jako rádce, nikoliv jako vykonavatele pracovních i ostatních úkonů, byť požadavky například na návrh osnovy textu, rozvržení harmonogramu nebo vytvoření specifického algoritmu jsou dalším populárním způsobem využití jazykového modelu. Zadávání podobných úkolů tvoří necelých 40 procent konverzací.

Zbytek připadá na (sebe)vyjádření, kdy člověk neočekává od robota žádnou jasně danou protislužbu typu doporučení dovolenkové destinace. Místo toho si užívá konverzaci samu, testuje chatbota prostřednictvím slovních hříček nebo se mu svěřuje se svými úvahami a rozpoložením. Mezi červnem 2024 a 2025 se zvýšil podíl této zdánlivě bezúčelné formy komunikování s ChatGPT o přibližně polovinu na celkem skoro 14 procent všech dotazů.

Za duševní zdraví

I tento hrubý údaj přesto nabourává hypotézy jiných akademiků ve znění, že pro mnoho lidí představuje generativní jazykový model hlavní, protože jedinou dostupnou, formu psychoterapie nebo psychické hygieny. Bližší pohled na data o reálném fungování ChatGPT tento náhled nepotvrzuje, protože jen necelá dvě procenta zkoumaných zpráv se nějakým způsobem týkala tématu vztahů nebo introspekce.

Pokud by však chatbot dokázal sloužit jako funkční alternativa k akutní péči odborníků na duševní zdraví, jeho společenský přínos by mohl být nezměrný. Jak nedávno sdělil Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, která ChatGPT vytvořila, každý den stovky lidí mladších 18 let řeší s chatovacím robotem ukončení vlastního života. Altman prý promýšlí vytvoření funkce, jež by na tento druh konverzace upozorňovala příslušné úřady, aby zamezily nejhoršímu. I takové úvahy dokládají, jak velké dopady na společnost už teď chatboti mají.

-riv-