Autor textu MediaGuru
Soud rozhodl, že Google nemusí odprodat Chrome ani Android, ale nesmí
uzavírat exkluzivní smlouvy a musí otevřít část vyhledávacího indexu a uživatelských dat konkurenci.
Americký federální soud ve Washingtonu v úterý zamítl požadavek tamních antimonopolních úřadů, aby Google musel odprodat svůj internetový prohlížeč Chrome nebo operační systém Android. Soudce však zároveň nařídil Googlu, aby poskytoval více dat konkurentům v oblasti online vyhledávání. Cílem tohoto kroku je posílit otevřenou hospodářskou soutěž na trhu, kde má Google dominantní postavení, informovala agentura Reuters.
Média úterní soudní rozhodnutí hodnotí jako vítězství pro technologickou společnost, která se tak vyhnula nejtvrdšímu možnému výsledku v přelomovém antimonopolním případu. Podle rozhodnutí tak Google nemusí přistoupit k radikálnímu kroku oddělení svého prohlížeče od ostatních služeb, bude ale muset umožnit rivalům přístup k informacím.
Federální soud pro obvod District of Columbia konkrétně zakázal Googlu uzavírat či udržovat exkluzivní smlouvy související s distribucí služeb Google Search, Chrome, Google Assistant a aplikace Gemini. Firma nesmí podmiňovat licenci jedné aplikace povinnou předinstalací nebo umístěním jiné své služby, ani propojit vyplácení podílů z příjmů s tím, že jiná aplikace zůstane na zařízení nebo prohlížeči delší dobu. Google také nesmí zakazovat partnerům, aby současně nabízeli jiné vyhledávače, prohlížeče či produkty z oblasti generativní AI. Cílem je otevřít trh a umožnit konkurenci efektivně soutěžit. Soud také nařídil společnosti „zpřístupnit část vyhledávacího indexu a uživatelských interakčních dat konkurentům a potenciálním konkurentům". Verdikt má zabránit Googlu v tom, aby při vývoji generativní AI používal stejné taktiky, jaké dříve využil k upevnění svého postavení ve vyhledávání. Přijatá opatření se proto vztahují i na technologie a firmy v oblasti GenAI.
Výrobci zařízení a další, kteří mají Google Search nastavený jako výchozí vyhledávač, tak mohou nabízet aplikace vytvořené konkurencí, protože Google nesmí uzavírat exkluzivní smlouvy. Google sám navrhl uvolnění těchto dohod a jeho nejnovější smlouvy s výrobci zařízení, jako jsou Samsung Electronics, Motorola, a operátory AT&T a Verizon, jim umožňují nabízet konkurenční vyhledávače. Stejně tak Apple a další výrobci zařízení a webových prohlížečů mohou nadále pobírat podíly z příjmů za reklamu od Googlu za vyhledávání na svých zařízeních.
Google ve svém stanovisku uvedl, že verdikt odráží proměnu celého sektoru po příchodu umělé inteligence, která lidem nabízí více způsobů, jak získávat informace. Potvrzuje to údajně dlouhodobé tvrzení firmy, že konkurence je velmi silná a lidé si mohou snadno vybrat služby, které chtějí používat. „Nyní soud stanovil omezení, jak můžeme naše služby distribuovat, a zároveň nám ukládá povinnost sdílet vyhledávací data s konkurencí. Máme obavy, jak se tyto požadavky projeví na našich uživatelích a na jejich soukromí, a rozhodnutí detailně analyzujeme. Soud zároveň uznal, že oddělení Chromu a Androidu by šlo nad rámec samotného případu, jenž se týká distribuce vyhledávání, a poškodilo by spotřebitele i naše partnery," konstatoval.
Google již dříve oznámil, že plánuje podat odvolání, což znamená, že může trvat roky, než bude nucen verdikt skutečně realizovat. Případ může skončit u Nejvyššího soudu.
Spor USA s Googlem začal v říjnu 2020 za první Trumpovy administrativy, kdy Ministerstvo spravedlnosti a skupina států podaly žalobu kvůli monopolnímu postavení firmy ve vyhledávání. Následný proces od září do listopadu 2023 se snažil prokázat, že Google zneužíval svou dominanci, a v srpnu 2024 soud konstatoval porušení antimonopolního zákona. V květnu 2025 se pak za druhého Trumpova mandátu konalo samostatné řízení o podobě nápravných opatření, které vyústilo v září 2025 v rozhodnutí zakazující Googlu exkluzivní smlouvy a ukládající mu povinnost zpřístupnit část dat i služeb konkurenci.
-mav-
# Google # vyhledávání # rozsudek # USA # AI # hospodářská soutěž # Gemini # Google Search # Google Chrome
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.