Mladí se odklánějí od tradičních zařízení, ne od ČT nebo ČRo, říkají manažeři

Milan Fridrich na Forum Media 2025, zdroj: MediaGuru.cz

Generační rozdíly sledování lineárního televizního obsahu jsou stále viditelnější, popsal na letošní konferenci Forum Media zástupce generálního ředitele a programový ředitel České televize Milan Fridrich.  

Zatímco nejstarší divácké skupiny svůj čas strávený u televize (ATS) zvyšují (ta starší 65 let až na průměrných šest hodin denně), divácká skupina 15-24 snížila od roku 2007 průměrný čas strávený před obrazovkou o polovinu na průměrných 45 minut denně v roce 2024. Podle Fridricha to ale neznamená, že by se mladí na obsahovou nabídku ČT nedívali. „Ti, kteří jsou dnes mladí, se nechtějí dívat v lineární televizi. Chtějí si vybrat, kdy a kde se na pořad podívají,“ doložil Milan Fridrich. „Neznamená to, že by mladí trávili méně času s veřejnou službou. Jen ho tráví jinde,“ dodal.

Konstatování potvrzují i crossmediální data, podle nichž online obsah nejvíce celkové sledovanosti přidává u mladé generace 15-24 let, kde je to až 17 %, a pomáhá tak oslovit televizí nezasažené publikum. Ještě ve skupině 25-34 let přidává 12 %. U starších kategorií je ale dopad sledovanosti pořadů na onlinu nízký a ve skupině nad 55 let nepřidává ani jedno procento.

Zdroj: ATO-Nielsen, živě+TS0-3

Zdroj: ATO-Nielsen, NetMonitor

ČT také sleduje růst odložené sledovanosti (sledovanost pořadu v následujících hodinách a dnech po jeho odvysílání) a je opět nejvyšší v mladších divých skupinách 15-24 let a 25-34 let. Digitální konzumace zahrnuje i zpravodajství, sportovní obsah i pořady cílené na mladší publikum. 

Chytré televizory slouží mladým především k jiným aktivitám než sledování lineární TV, především ke streamingu, smart aplikacím a stále více i k hraní her. „Televizor dnes není mrtvý přístroj. Je jen využívaný jinak.“ V roce 2024 trávili Češi u televize 36 minut denně aktivitami, které nejsou lineárním sledováním a toto číslo stabilně roste. Smart TV, na nichž se v roce 2024 odehrálo 17 % videoobsahu ČT, označil Fridrich za „budoucnost práce s mladými diváky“, protože propojují velkou obrazovku s online nabídkou. Uvedl rovněž, že ČT bude chtít oslovit mladé diváky vlastním zpravodajským pořadem přímo na sociálních sítích YouTube a Instagram.

René Zavoral na konferenci Forum Media 2025, zdroj: MediaGuru.cz

ČRo zváží, zda nejít se stanicí pro mladé jen do onlinu

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral na konferenci Forum Media zdůraznil, že rozhlas stojí před třemi zásadními dilematy: transformací lineárního vysílání v digitální době, dopady umělé inteligence a ochranou nezávislosti veřejnoprávního média.

Rozhlas podle Zavorala žije v době, kdy se lineární a digitální svět musejí doplňovat. „Musíme mít dvě mozkové hemisféry –lineární a digitální.“ Zatímco stanice jako Radiožurnál zůstávají pevně navázané na živé vysílání, jiné jako Dvojka, Vltava nebo Plus rostou za poslední roky v on-dema Podle něj je klíčové najít nový způsob, jak mladé posluchače oslovit mimo tradiční vysílání.

Zároveň vidí, že mladí posluchači si pořady ČRo stále nacházejí, ale jinou cestou než přes tradiční lineární vysílání. Nejmladší publikum nachází rozhlas na Spotify, kde je průměrný věk 39 let. Vlastní platforma Můj rozhlas tvoří více než 60 % všech přehrání a stává se strategickou výhodou, dodal generální ředitel.

Pro Český rozhlas proměna chování posluchačů znamená také hledat nové cesty distribuce pro stanici pro mladé. Tu v portfoliu ČRo zastupuje Rádio Wave. „Musíme si říct, jak dál pracovat se stanicí pro mladé, protože postupně stárne se svými posluchač. Má vysílat lineárně, nebo nemá být jen v online prostředí?“ Práce s mladým publikem bude jedním z hlavních strategických úkolů.

Online poslech se v případě Českého rozhlasu během pěti let zvýšil o 213 %. Dnes eviduje 10 milionů spuštění měsíčně, což odpovídá „450 letům poslechu za měsíc“. Výrazně v onlinu posilují i dětské pořady, které už téměř nefungují v lineárním vysílání.

Nezávislost jako klíčová hodnota

Oba zástupci médií veřejné služby také zdůrazňovali důležitost nezávislých médií veřejné služby a obhajovali systém poplatků. „Jsem hlasitým zastáncem poplatků. Fungují a zajišťují maximální míru nezávislosti,“  uvedl René Zavoral. Jako nedobrý příklad uvedl Slovensko, kde změna financování vedla k výraznému oslabení veřejnoprávního média. 

Debata o financování veřejnoprávních médií pak musí vycházet z hodnot, které lidé očekávají. „Nejširší očekávání veřejnosti je svoboda slova, což představuje nezávislé, objektivní zpravodajství,“ sdělil Milan Fridrich výsledky interního výzkumu, který zjišťoval, za co si diváci myslí, že mají především platit televizní poplatek.

-mav-