Uvězněni v online prostoru. Čeká sociální sítě další rozmach?

Ilustrační foto, zdroj: Unsplash

V roce 2025 lze s jistotou konstatovat, že dnešní generace svým chováním připomíná počítačové viry, známé v minulosti jako trojské koně. Antivirové programy je dokázaly „uvěznit“ do jakéhosi digitálního vězení, kde setrvávaly až do nejbližšího formátování pevného disku. Lidé dnes stejně jako tyto viry žijí uvězněni v digitálním prostoru, ze kterého zdánlivě není úniku. Dělají to však dobrovolně. Tato analogie může připomínat agenty z filmu Matrix, kteří se snažili uniknout z virtuálního do reálného světa.

Pohled na dnešní společnost je třeba uvést v číslech. Podle portálu Statista dnes internet používá až 6 miliard lidí a z toho na sociálních sítích je to až 5,66 miliardy. Haidt v knize The Anxious Generation z roku 2024 uvádí, že Generace Z je online až osm hodin denně, což je přímo neuvěřitelné číslo. Z toho sociální sítě tvoří značnou část času na obrazovkách, tedy tzv. „screen time“.

Od internetu do budoucna

Podle Haidta vstoupil internet do našich životů ve dvou vlnách – první v roce 1990 spolu se stolními počítači a připojením přes modem, druhá mezi roky 2007–2012, kdy se na trh dostaly první chytré telefony. Ty se spolu s mobilním internetem a sociálními sítěmi staly nedílnou součástí našich životů. Být online prakticky pořád se stalo možným díky malé krabičce v kapse. Na obrazovkách chytrých telefonů trávíme čas proto, že v sobě zahrnují technologické vynálezy posledních desetiletí, ba až století - od prvního Gutenbergova knihtisku, první fotografie Louise Daguerra, přes telefon Alexandra Bella až po rádio Gugliema Marconiho. Ten ani nemohl tušit, že o sto let později si místo rádia budou uživatelé chytrých telefonů přehrávat při běhu nebo ve vlaku své oblíbené zvukové pořady, dnes známé jako podcasty. Dnes přitom podle Haidta až polovina obyvatel USA poslouchá podcasty alespoň jednou měsíčně.

Moderní funkce chytrých telefonů jsou navíc návykové, což potvrzují data Pew Research Center. Až 46 % amerických teenagerů v roce 2022 v průzkumu uvedlo, že jsou online „pořád“.

K tomu, že jsme téměř neustále online přispěli nejen smartphony, ale také sociální sítě. Snad největším milníkem v moderní historii online komunikace byl vznik společnosti Facebook (dnes Meta) v roce 2004. Ta je od svého vzniku prakticky dosud dominantním hráčem na trhu. Pokud spojíme Facebook, Instagram, Messenger a WhatsApp, jedná se o nejvíce aktivní uživatele pod křídly jedné technologické společnosti na světě.

Je více než pravděpodobné, že růst počtu uživatelů internetu a také uživatelů sociálních sítí bude pokračovat s přibývající světovou populací a s rostoucí internetovou penetrací obyvatelstva. Podle Reuters Digital News Report 2023 až 54 % lidí v USA považuje sociální sítě za primární zdroj informací – tedy poprvé v historii předběhly tradiční média. V Česku zatím dominují online weby a portály, avšak lze očekávat, že se situace bude postupně měnit podle trendu ze západu.

Jaký vývoj nás čeká?

Marshall McLuhan již v roce 1964 ve své knize Understanding Media: The Extensions of Man, představil pojem „globální vesnice“, kde hovoří o univerzální komunikační platformě, která sjednotí planetu. I přes zdánlivě velké hráče na trhu je realita odlišná. Různorodé proudy, množství aplikací a nekonečný obsah jsou dlouhodobě neudržitelné. Píše o tom například David Kirkpatrick ve své knize The Facebook Effect, kdy uvádí, že každý měsíc přibude jenom na Facebooku 30 miliard informací a více než tři miliardy fotografií.

Informační zahlcení systémů, ale i samotných uživatelů nekonečným obsahem a tzv. nekonečnými feedy je již tak výrazné, že mnozí se snaží před tímhle trendem ujít a vyměňují smartphony za tzv. „hloupé telefony“.

Jedním z důkazů je úspěch společnosti Nokia, která v roce 2017 (kdy na trhu dominovaly smartphony) dokázala prodat více než 10 milionů kusů svého tlačítkového modelu 3310.

Nicméně podle mnoha expertů je spojování jen iluzí.

Uživatelé s tisíci přátel na Facebooku často nemají s kým zajít na pivo. Podle Kirkpatricka, který se platformě odborně věnuje ve zmiňované knize The Facebook Effect, se od cíle spojit se s nejbližšími sociální sítě dostaly více k politickým, virálním, zábavným obsahům a reklamám. Sociální sítě navíc čelí řadě problémů. TikTok, Meta a další platformy zápasí s omezeními ze strany vlád či Evropské unie. Také jsou ve hře obavy uživatelů o své soukromí (např. archivace fotografií, konverzací a profilů společností Meta, sporné mazání profilů po zesnulých uživatelích atd.).

Příchod nové vlny rychlých médií

Sociální sítě čeká další rozmach, nebude však přímočarý. Když vznikaly první sociální sítě, bylo poměrně snadné dominovat na trhu, kde konkurence byla prakticky neexistující nebo nevýrazná. Situace se však změnila. Budoucnost sociálních sítí pravděpodobně povede k další fragmentaci. Je možné, že počet uživatelů bude nadále růst, ale změní se způsob, jakým budou platformy využívány. Nekonečné feedy se budou stále více personalizovat, což ostře kontrastuje s původní ideou spojování lidí. Každý uživatel bude vidět jen svůj obsah, své zájmy, svá videa. Masové sdílení jednoho tématu se stane jen výjimečným – například při významných společenských událostech, tragédiích a podobně. Komunity se utáhnou hlouběji do svých platforem (Reddit, Discord, Twitch apod. platformy nebo i mikroplatformy mají poslední roky nevídaný úspěch měřený nejen počtem uživatelů, ale i zisky společností).

Čeká nás boj o pozornost a tedy o čas uživatele, který se rozdělí mezi desítky aplikací, streamovací platformy a různá zařízení podle toho, co mu dokáže která platforma nabídnout a kolik času jí je uživatel ochoten věnovat. Rovněž nastane z pohledu technologických společností boj o zařízení (mobil, tablet, notebook, stolní počítač, smart hodinky). Dnes je to zejména trend přesunu uživatelů ze stolních počítačů a notebooků na přenosnější chytré telefony. Sociální sítě se budou v budoucnu snažit udržet svého uživatele na své platformě za každou cenu. Ten se bude muset rozhodnout, jestli je bude používat, nebo se jim úplně vyhne.

Společnost se bude muset online platformám přizpůsobit ještě výrazněji, což už do jisté míry také dělá (například policie dokáže již dnes vypátrat pachatele pomocí informací ze sociálních sítí, kdy využívá screenshoty zpráv, fotografie či další údaje o uživatelích). To, co nás čeká, úzce souvisí také s geopolitickým nastavením světa, politikami jednotlivých států a regulací a vznikem nových technologií. Stále zde bude potřeba vzhledem k neustále se zvyšující urbanizaci mít možnost zapojit se do společenského a komunitního života i online. Prozatím však budou uživatelé sociálních sítí věrni, dokud se nenajde alternativa a jiný prostor (navzdory všemu to bude stále online prostor), kde budou trávit svůj čas.