Klempíř: Redukci médií veřejné služby nemáme v úmyslu

Vládní koalice nemá podle ministra kultury Ota Klempíře (Motoristé) v úmyslu redukci médií veřejné služby a toto téma není na stole. Před vládní koalicí je nikdo bránit nemusí, uvedl šéf resortu ve Sněmovně při dnešních interpelacích. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.

„Před námi, před koalicí, jejíž reprezentanti sedí za mnou, nikdo veřejnoprávní média bránit nemusí. Ona nejsou ohrožena," řekl Klempíř. Nezávislost médií je podle něj dána odvahou jejich managementu. „Jakmile management, jak televize, tak ČTK, tak rádia povolí a začne se ohýbat a ustupuje politickým tlakům, i když máte poplatky, které jsou v současné době, tak ta nezávislost je ohrožena," uvedl ministr.

„Já si myslím, že my potřebujeme posadit televizi, ČTK i rozhlas do moderní doby," řekl. Jako příklad uvedl Finsko, kde jsou podle něj tyto služby financovány ze státního rozpočtu a nikdo si podle něj nestěžuje, že by byla ohrožena jejich nestrannost. ČTK na rozdíl od Českého rozhlasu a České televize nevybírá koncesionářské poplatky, nedostává dotace ze státního rozpočtu a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.

Poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová se ministra ptala i na členy Rady České televize Lubomíra Veselého a Pavla Matochu v souvislosti s vymáháním škody, která České televizi vznikla nezákonným odvoláním členů dozorčí komise rady ČT. „Členové těchto orgánů, jako je pan Matocha, stejně budou nějakým způsobem čelit našim dotazům. Budou čelit tomu, aby obhájili svoji roli v těchto orgánech," podotkl Klempíř.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má ve svém programovém prohlášení zrušení rozhlasového a televizního poplatku. Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů Kč, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy Kč.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral však zastává názor, že poplatky umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože je platí občané, nikoli stát. „Nejvyšší míry nezávislosti lze dosáhnout pouze, když je našim zákazníkem český občan, nikoliv politik," míní. Uvedl to ve vyjádření, které poskytl médiím po jednání s ministrem Klempířem a po Klempířově rozhovoru pro deník Blesk.

V tomto rozhovoru 13. ledna připustil, že se televizní a rozhlasové poplatky podaří zrušit v roce 2027. „Těch možností jak financovat veřejnoprávní média je víc. Hlavním cílem je, aby lidé ušetřili," řekl ministr, který byl původně pro zachování poplatků. „Aktuálně na stole zatím není žádný konkrétní návrh řešení koncesionářských poplatků ze strany vlády. Proto se omezím na obecný komentář. Neměnil bych to, co funguje," uvedl dnes Zavoral.

Nad změnou postoje ministra Klempíře vyjádřil překvapení. „Pokud pan ministr svoji změnu názoru argumentuje tím, že získal nová data a informace, moc rád bych se s takovými informacemi seznámil a měl možnost na základě faktů a dat o tématu věcně diskutovat. Pro českou společnost a její kulturní dědictví je příliš mnoho ve hře, abychom zásadní rozhodnutí dělali náhle a bez patřičné odborné diskuze.“

Rozhlas jen v roce 2024 vybral na poplatcích 2,07 miliardy korun a stejně jako v případě České televize to byl hlavní zdroj jeho příjmů. Televize ve stejném roce získal na poplatcích podle výroční zprávy Rady ČT 5,74 miliardy korun.