Vlastník E2 a F1 předloni mírně vylepšil výnosy
Naznačují to výsledky rádiových společností skupiny Lagardere Active ČR
za rok 2014.
Audio
Novým generálním ředitelem ČRo je René Zavoral
Rada Českého rozhlasu se ve středu sešla, aby zvolila nového generálního
ředitele.
Rada dnes volí nového ředitele Českého rozhlasu
Rada Českého rozhlasu by měla pravděpodobně již ve středu zvolit nového generálního ředitele tohoto veřejnoprávního média. O post se utkají děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček, náměstek ČRo pro program a vysílání René Zavoral, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert a bývalý ředitel divize Euro a E15 Mladé fronty Tomáš Skřivánek. Rada bude rozhodovat na základě veřejné prezentace rozvojových projektů jednotlivých kandidátů. Pětice finalistů přitom vzešla v prosinci v prvním kole z celkem 26 platných přihlášek. Před tím rada ještě pět přihlášek vyřadila kvůli formálním nedostatkům. Nový generální ředitel ve funkci nahradí Petera Duhana, který na post rezignoval loni v říjnu. Jeho odchodu předcházely dohady o nezákonném zaměstnávání jeho syna nebo některých bývalých radních. ČRo od té doby řídí prozatímní ředitel Karel Zýka. Ten se do tendru také přihlásil, ale se svým projektem nepostoupil. Radní se již dříve shodli v tom, že žádný z projektů výrazně kvalitativně nevybočoval. Některé byly psané příliš manažerským stylem bez zohlednění specifik veřejnoprávního rozhlasu, jiné zase málo akcentovaly nadcházející digitalizaci rozhlasového vysílání. Extremistický web White Media nedávno zveřejnil čtyři maily, ve kterých údajně předseda rady ČRo Petr Šafařík informuje premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) o volbě generálního ředitele ČRo a dění v radě. Šafářík následně v prohlášení pro ČTK odmítl, že je autorem těchto e-mailů. Ze zdravotních důvodů se později omluvil z jednání sněmovního volebního výboru, který se měl jeho údajnou korespondencí premiérovi zabývat. Předseda výboru Martin Komárek (ANO) to označil za nemožné chování. Členové výboru nakonec projednávání celé věci bez Šafaříka neodhlasovali. Český rozhlas bude letos hospodařit s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 2,193 miliardy korun. Loni to bylo 2,233 miliardy Kč, ale údaje jsou srovnatelné jen částečně, protože rozhlas přechází na novou metodiku rozpočtování. Základem hospodaření ČRo jsou koncesionářské poplatky ve výši 45 korun měsíčně, které budou v v roce 2016 znamenat celkový příjem 2,05 miliardy korun. Dalších 85 milionů jsou očekávané výnosy z reklamy a sponzoringu. ČRo zaměstnává asi 1500 lidí. -čtk-
Šéf Rady ČRo Šafařík odmítl, že je autorem e-mailů
Předseda Rady Českého rozhlasu (ČRo) Petr Šafařík odmítl, že je autorem e-mailů premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), které zveřejnil extremistický web White Media. Uvedl to v prohlášení pro ČTK. Server nedávno zveřejnil čtyři e-maily, ve kterých údajně Šafařík informuje premiéra o volbě generálního ředitele ČRo a dění v radě. "Od počátku jsem kladl ve svém postoji k té pseudokauze velkou váhu na razantní distancování se od toho serveru a jeho praktik. Proto jsem důsledně používal pojem neautenticita. Aby to tedy z mé strany zaznělo zcela jasně: to, co bylo zveřejněno na zmíněném webu, jsem nepsal já," uvedlŠafařík. Dodal, že věří tomu, že se brzy více dozví od policie a IT expertů. Šafařík se ve středu ze zdravotních důvodů omluvil z jednání sněmovního volebního výboru, který se měl jeho údajnou korespondencí premiérovi zabývat. Předseda výboru Martin Komárek (ANO) to označil za nemožné chování. Členové výboru nakonec projednávání celé věci bez Šafaříka neodhlasovali. "Mrzí mne, že mohl vzniknout dojem, že se vyhýbám jasnému sdělení ohledně autorství čtyř e-mailů, které v materiálech webu White Media vypadají jako mé dílo," uvedl Šafařík. Radu ČRo čeká příští týden volba nového generálního ředitele. Má vybírat po slyšení pěti uchazečů. Podle Komárka kvůli uniklým e-mailům hrozí to, že bude volba zpolitizovaná. Šafařík zdůraznil, že Rada ČRo pracuje zcela transparentně a nezávisle, a to i při výběrovém řízení na nového generálního ředitele ČRo. Desítky pracovních i soukromých zpráv ze Sobotkova e-mailového účtu zveřejnil extremistický web White Media. Internetové stránky White Media jsou umístěny v USA, což může mít podle odborníků za cíl ztížit dohledání jeho provozovatelů. Případ vyšetřuje ÚOOZ. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ČTK řekl, že některé zveřejněné maily jeví známky manipulace. -čtk-
Kiss98 uvádí nový pořad s Hanou Mašlíkovou
Modelka a moderátorka Hana Mašlíková startuje nový rádiový pořad "Na Férovku" na pražském rádiu Kiss98. Má být o všedních starostech, zajímavých lidech, sportu, zdraví a kráse. Pořad se vysílá každý všední den od 15:00 do 17:00 na Kiss98. „Ve svém pořadu budu o všem mluvit na férovku," uvedla moderátorka. S moderováním má Mašlíková zkušenosti, v současnosti uvádí televizní Snídani s Novou. Radio Kiss98 vysílá v Praze na frekvenci 98,1 FM. Stanice se hudebně zaměřuje na populární hity z 90. a 80. let, soustředí se na dění a život v Praze. Hana Mašlíková v Rádiu Kiss. Zdroj: Kiss 98fm -mav-
Komárek: Kauza s emaily může ovlivnit volbu v ČRo
Členové sněmovního volebního výboru dnes nechválili program schůze, na které měl předseda rady Českého rozhlasu (ČRo) Petr Šafařík vysvětlovat svou e-mailovou korespondenci premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Šafařík se z jednání na poslední chvíli omluvil kvůli nemoci. Zprávy byly zveřejněny po hackerském útoku na e-mailový účet premiéra. V údajných e-mailech Šafařík píše Sobotkovi o dění v Radě ČRo, o průběhu volby prozatímního ředitele ČRo a následně i o volbě řádného generálního ředitele místo Petera Duhana, který loni v říjnu odstoupil. "Chování pana Šafaříka je nemožné, skrývá se a neřekne jednoznačně, že ty maily psal nebo nepsal. Já po něm tuto odpověď budu vyžadovat," uvedl předseda volebního výboru Martin Komárek (ANO). Výbor se měl podle něj zabývat alespoň názory radních ČRo, kteří na jednání výboru přišli. Dodal, že kvůli uniklým e-mailům hrozí podezření, že bude nadcházející volba generálního ředitele ČRo zpolitizovaná. K tomuto názoru se připojil i místopředseda výboru Vítězslav Jandák (ČSSD). „Kdyby nebylo před volbou generálního ředitele, tak tu nesedíme, ale protože je ta volba, zvednu ruku pro program, mělo by se o tom mluvit," uvedl. Někteří poslanci, jako Miroslava Němcová (ODS), Jan Birke nebo Jan Chvojka (oba ČSSD) se odmítli zabývat ukradenými informacemi. Birke uvedl, že je kvůli zveřejněným e-mailům pozvaný na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), protože zřejmě unikly i jeho e-maily Sobotkovi. Němcová nespatřovala ve svolání jednání výboru smysl, neboť informace od Rady Českého rozhlasu, o které se mělo jednat, nebyla k dispozici. Místopředsedkyně výboru Nina Nováková (TOP09) považuje za důležité oddělit případ ukradených emailů premiéra, absenci předsedy Rady ČRo Šafaříka na středečním jednání volebního výboru a volbu generálního ředitele Českého rozhlasu. „Nevyplývá z toho, že generální ředitel je vybírán podezřelým způsobem," uvedla. Komárek na následné tiskové konferenci řekl, že bude interpelovat premiéra Sobotku ve věci Šafaříkova chování, i když, jak dodal, nechce premiéra do této věci zatahovat. Zopakoval, že chce od Šafaříka slyšet, zda e-maily byly autentické. Šafařík ho prý v úterý večer informoval, že má virózu. "My jak víme, viróza je oblíbená politická nemoc, možná se pan Šafařík obával, že nás svým neduhem nakazí," poznamenal s tím, že tuto obavu považuje za zbytečnou. Šafařík byl v době, ze které údajná e-mailová komunikace pochází, nejprve řadovým členem rozhlasové rady a pak jejím předsedou. Šafařík tvrdí, že e-maily s jeho jménem nejsou autentické. Podle některých poslanců by měl šéf rady v případě pravosti e-mailů odstoupit. -mav-, -čtk-
# Aktuality # Audio # TV & video
Polská vláda chce zestátnit veřejnoprávní média
Konzervativní polská vláda připravila další návrh zákona o médiích, který učiní z veřejnoprávní televize, rozhlasu a agentury PAP státní společnosti přímo podléhající politické moci. Informovala o tom dnes PAP, která získala vládní návrh navazující na nedávno schválenou novelu kritizovanou opozicí i Bruselem. Norma počítá rovněž s možností masového propouštění dosavadních zaměstnanců či se zřízením nového kontrolního orgánu. Dosud veřejnoprávní televize, rozhlas, agentura i 17 regionálních rozhlasových stanic se podle připraveného návrhu stanou státními podniky. Vedle dosavadního problémového financování pomocí neefektivně vybíraných koncesionářských poplatků a reklamy se tím otevře cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě. Na činnost médií bude dohlížet nová Rada národních médií, z jejíchž pěti členů jmenuje Sejm a prezident po dvou, posledního pak druhá parlamentní komora Senát. Předseda rady jmenovaný maršálkem Sejmu bude rozhodovat o obsazení funkcí ředitelů státních médií, kteří budou zároveň jejich šéfredaktory. Po uzákonění návrhu skončí platnost smluv nejen vedoucích pracovníků, ale i všech ostatních zaměstnanců zmíněných médií. Kontrakty budou moci noví ředitelé pracovníkům obnovit na základě hodnocení jejich činnosti. Vláda by text chtěla dostat do parlamentu v nejbližší době a stejně jako u předchozí novely se předpokládá jeho bezproblémové schválení, neboť vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) disponuje většinou hlasů. Návrh, který polská média překřtila na "velký mediální zákon", navazuje na narychlo přijatou "malou mediální novelu", která dala ministrovi státního pokladu pravomoc přímo jmenovat členy správních a dozorčích rad médií, až dosud vybírané na základě veřejných konkurzů. Nový návrh politický vliv na fungování médií výrazně posiluje, když stanovuje například i náplň jejich činnosti. Státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Zatímco posláním agentury PAP bude "získávání spolehlivých, objektivních a vyvážených informací z domova i ze světa a jejich poskytování odběratelům", televize a rozhlas budou konzervativní vládou pověřeny podrobnějšími úkoly. Patří mezi ně "kultivování národních tradic a vlasteneckých hodnot" či "respektování křesťanského systému hodnot". Vládní poslanci nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu, neboť prý je jejich úkolem informovat a nikoli kritizovat činnost státních orgánů. Podle polské opozice je snaha PiS ovládnout veřejná média vedle pokusu o ochromení funkčnosti ústavního soudu nejvýraznějším krokem jednobarevné vlády směřujícím k potlačení demokratických principů v zemi. Kvůli oběma aktivitám konzervativců se bude vývojem v zemi příští týden zabývat Evropská komise, jejíž někteří činitelé jsou situací v Polsku znepokojeni. -čtk-
# Aktuality # Audio # TV & video
Polský Sejm schválil spornou mediální novelu
Dolní komora polského parlamentu ve středu večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi, zatímco až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise. Sejm vedle ní schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů. Hlasování o mediální novele, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 232 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). "Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny". Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který podle agentury PAP dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. "Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie," napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat. Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice. PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. "Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají," řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki. Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku. PiS, která je z mnoha stran kritizována za snahu potlačovat demokratické prvky v zemi, dnes v Sejmu prosadila i novelu zákona o veřejné správě, kterou si podle opozice chce zajistit kontrolu nad úřady. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy. Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu. -čtk-
ČRo Plus odvysílá živě rozhovor s prezidentem
V pondělí 4. ledna odvysílá stanice Český rozhlas Plus živě dvacetiminutový rozhovor s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Bude to první rozhovor hlavy státu pro média v roce 2016; týkat se bude mimo jiné problematiky migrace či otázek z oblasti zahraniční politiky. „Moderátor pořadu Interview Plus Michael Rozsypal se bude ptát prezidenta na to, jak by konkrétně mělo Česko postupovat v řečení migrační krize, jak bude zahraniční politiku koordinovat s vládou, jak docílit skandinávského sociálního modelu, o kterém prezident často mluví, a na další důležité oblasti politiky Hradu,“ uvedl šéfredaktor stanice Plus Alexandr Pícha. Exkluzivní rozhovor bude vysílán živě v pořadu Interview Plus v 11:33 a reprízovat ho bude stanice v 16:33. Najít ho bude možné také na webu Českého rozhlasu. -mav-
# Online # Audio # Tisk # TV & video
Změny vlastnictví českých médií pokračovaly i letos
Rok 2015 přinesl na mediálním trhu další změny ve vlastnictví médií,
ale i v jejich obsahu.
Nejnovější články
